Podle samotných autorů je výstava netradiční v tom, že k návštěvníkům promlouvají z výstavních panelů přímo historické postavy svým osobitým stylem a jazykem.
„Záměrně nejsou jejich výpovědi nikterak interpretovány, ani zasazeny do širšího dějinného kontextu. Návštěvníkům je takto dána naprostá volnost, aby si zaznamenané vzpomínky sami vyložili a na jejich základě učinili vlastní obraz mnohovrstevnaté krajiny Ralska,“ vysvětlují historici Tomáš Cidlina, Martin Klement a Renata Mauserová, kteří se na tvorbě výstavy podíleli.
Bádání v archivech i rozhovory
Materiál pro texty na výstavních panelech historici sbírali v archivech, ale s některými pamětníky vedli i rozhovory. Jednotlivé výpovědi pak vytvářejí ucelené příběhy z regionu. Třeba ralské lesy, které dříve patřily šlechtickému rodu Hartigů, byly významným místem pro těžbu dřeva. V lesích pro ně v zimních měsících pracovali sezonní dřevorubci.
Situaci výrazně ovlivnila druhá světová válka. Německé válečné hospodářství si žádalo víc dřeva. Pracovní síly však ubývalo.
Podle historiků a autorů výstavy Martina Klementa a Renaty Mauserové, kteří o příběhu z hartigovských lesů píší v Dokském zpravodaji, muselo přípravu dřeva k odvozu velmi negativně ovlivnit například narukování tamního sedláka Eduarda Böhma z dnes již zaniklé obce Dolní Novina.
„Správa hartigovského velkostatku se v roce 1941 snažila, aby byl tehdy třicetiletý Böhm uvolněn z vojenské služby jako nepostradatelný pro práci v zázemí. Žádost se postupně dostala až k říšskému lesmistrovi Hermannu Göringovi, který ji však zamítl,“ zjistili Klement a Mauserová.
Nedostatek pracovní síly vedl ke stále většímu využívání válečných zajatců a nuceně nasazených pracovníků z Polska, Ruska nebo Ukrajiny. Osudy některých z nich ukazují, jak daleko měl les pod Ralskem k idylickému místu.
Doksy – Česká Lípa – Kuřívody
„Dvacetiletý Jan Dobosz v listopadu 1942 utekl, následující den byl zadržen gestapem v Litoměřicích a do Mimoně se vrátily jen dva páry kožených bot, které prý ukradl tamějším pracovníkům,“ popsali historici.
Právě takové příběhy venkovní výstava zachycuje. Místo běžných panelů s texty jde o siluety postav, které jsou vyrobené z překližky a plexiskla a mají tak charakter uměleckého díla. V České Lípě bude výstava do 16. října. Potom poputuje do Kuřívod.
„Až se i zde výstavě koncem listopadu naplní její čas, bude v duchu landartového umění instalována přímo v ralských lesích. Tím se hlasy postav, představených na výstavě, navrátí zpět do míst, odkud vzešly, a zde postupně znovu umlknou,“ doplnili historici.
Příběhy se však úplně nevytratí. Pracovat s nimi bude třeba připravovaný dokumentární film Uran Legends, který se věnuje těžbě uranu v regionu.