Jako je pro Liberec symbolem Ještěd, je pro Ralskou pahorkatinu vedle zbytků hradu Ralsko ikonou Průrva Ploučnice. Pekelný jícen či Hromová rána, jak se někdy vodní tunel z 16. století nazývá, je cílem turistů i filmařů.
Teď se v nabídce realit na internetu objevil inzerát, v němž se praví, že část pozemků nad technickou kulturní památkou je na prodej. Případný nový majitel místa by sice pro veřejnost průrvu nemohl zavřít, ale mohl by teoreticky znemožnit přístup na její horní kus. Lidé by tak přišli o pohled na atrakci z ptačí perspektivy.
Současní majitelé nabízejí 1 888 čtverečních metrů parcely nad průrvou za 1 850 240 korun. Pozemek není stavební, je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha. Proto na něm nemůže vyrůst třeba rodinný dům.
Parcelu prodávají, aby nepřišli o boudu
Pozemku se chtějí zbavit Jiří a Šárka Pavlovi, mimo jiné majitelé a provozovatelé Lužické boudy v Mařenicích. To, že kvůli pandemickým omezením musí být bouda zavřená, je právě jeden z důvodů, proč atraktivní parcelu, spadající do obce Noviny pod Ralskem, prodávají.
„Lužická bouda je na základě opatření vlády uzavřená. Oba jsme OSVČ, bez zaměstnanců. V loňském roce jsme přežili díky našetřeným financím. Letos nám pomohla máma, která nám dala peníze, abychom mohli splácet naše závazky, jako jsou zálohy na zdravotní a sociální pojištění, splátky úvěrů ze stavebního spoření, leasing auta, zálohy elektřiny, vody, vyúčtování telefonů a internetu. Abychom toto nepříznivé období přežili, nezkrachovali a následně nepřišli o naši boudu, jsme nuceni tento unikátní pozemek prodat,“ vysvětlil MF DNES Jiří Pavel.
Dále upozornil, že pokud by nenastala současná situace, tak by tento pozemek manželé nikdy neprodávali. „Víme, co vlastníme a co prodáváme,“ dodal Pavel.
Nad průrvou může vyrůst včelín nebo krmelec
Veronika Jírová, starostka Novin pod Ralskem, říká, že se nikdo rozhodně nevzdává celé Průrvy Ploučnice, ale že inzerát, který ukazuje mimo jiné i fotografie Pekelného jícnu, může někomu takto připadat.
„Už se mi ozvalo pár lidí, zda se průrvy nezbavujeme. Je to významná technická památka, kromě Ralska náš největší turistický magnet, a tak bychom se ho v životě nezbavili,“ uvedla starostka. Ta se domnívá, že cena za pozemky nad průrvou je trochu nadsazená.
„Nahoře můžete postavit maximálně krmelec, včelín, ale rozhodně ne rodinný dům, chalupu nebo ubytovací zařízení pro turisty. To nejde. Doufám proto, že ten, kdo to bude kupovat, si tyto souvislosti zjistí. Územní plán se sice dá změnit, ale v tomto případě si to nedokážu představit,“ doplnila Jírová.
„Často se nám stane, že v obci někdo něco koupí a pak se diví, jak je pozemek ve skutečnosti zapsaný v územním plánu. I realitky lidi někdy matou a kupující se pak zlobí neprávem na obec.“
Hrozí oplocení parcely
Jediného, čeho se starostka lehce obává, je určitá možnost, že parcelu nad průrvou může nový vlastník třeba oplotit. Už ze zákona je totiž povinen místo zabezpečit tak, aby odtud někdo dolů do rokle nespadl. „To by se pak z vrchu již nikdo nepodíval. Ale ubezpečuji, že průrva jako taková zůstane dále otevřená a půjde jí projít,“ podotýká Veronika Jírová.
Petr Feige z krajského památkového ústavu uvádí, že do prodeje této technické památky nemůže úřad příliš mluvit.
„Majetkové poměry jsou věci, které jdou tak trochu mimo nás. Do nich my zasahovat nemůžeme. Nás by to zajímalo ve chvíli, kdy by nový vlastník chtěl na průrvě dělat nějaké úpravy, nějak s ní nakládat. V tu chvíli by to s námi měl projednat. Pokud by chtěl pozemky nahoře třeba uzavřít pro veřejnost, tak v tom mu nemůžeme zabránit, na to páky nemáme. Ale samotná průrva by měla rozhodně zůstat otevřená,“ popisuje Feige.
Vznikaly tu pohádky Z pekla štěstí 2 či Princezna a písař
Pekelný jícen vznikl pravděpodobně v 16. století. Tehdy tady lidé uskutečnili pokus o stavbu vodní nádrže, jež měla sloužit k pohonu železného hamru v Novinách. Koryto Ploučnice přehradili sypanou zemní hrází a řeku svedli do rozšířené skalní rokle. Tunel skalním masivem dřívější stavitelé prorazili primitivním způsobem, jen krumpáči a lopatami.
Okolní skály, tvořené pískovci svrchního turonu, však dobře propouštějí vodu, proto se nádrž nikdy nenaplnila a vodu do hamru museli lidé přivádět náhonem od Stráže. Z hamru pod přepadem se nedochovalo nic. Na jeho místě pak stávala budova mechanické přádelny, ale ani ta již neexistuje. V 19. století tudy místní mlynář vozil při světle loučí návštěvníky.
Nyní je místo známé především mezi vodáky, jimž průrva splouvání Ploučnice zpestřuje. Průrvu mohou spatřit turisté z červeně značené trasy vedoucí od Stráže na vrchol hory Ralsko a do Mimoně. Filmaři zdejší lokalitu využili při natáčení pohádek Z pekla štěstí 2 a Princezna a písař.
30. srpna 2015 |