iDNES.cz

Přímá volba rozdělí národ, varují starostové. Bojí se populistů a zmatků

  11:12
Jen další zmatky přinese přímá volba starostů a hejtmana. Návrh z dílny poslanců hnutí Svobody a přímé demokracie (SPD), který prošel ve Sněmovně do druhého čtení, vnímají politici v Libereckém kraji zatím rozpačitě.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: David PortMAFRA

Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury povede přímá volba k většímu zájmu lidí o politiku a větší kontrolu vedení obcí. Návrh na změnu ústavy je ale v podobě, která by přinesla jen chaos.

„U nás třeba nejvíc hlasů dostala paní ředitelka školy. Jenže o místo starostky neměla zájem, chtěla zůstat ve škole. V tom vidím trochu riziko. Lidé někoho přímo zvolí, ale dotyčný o funkci nebude mít zájem. A to není zatím vyřešené,“ řekl starosta Světlé pod Ještědem Tomáš Sluka.

Přímá volba je v Žitavě

Jednoznačně proti je pak starosta Frýdlantu Dan Ramzer. „Přímá volba je líbivá politika, ale ze své dvacet čtyři roků trvající praxe starosty a zastupitele vím, že to není dobře. Nedokážu si představit, že by starosta byl úplně z jiné politické strany než městská rada a většina v zastupitelstvu. To by nefungovalo.“

Takovou situaci zažívá například primátor Žitavy Thomas Zenker. V Německu přímá volba starostů funguje už několik let, stejně jako na Slovensku, v Polsku a v Rakousku.

„Ze začátku to pro mne bylo velmi těžké, jsem primátor, ale v zastupitelstvu nemáme většinu. Je to hodně o kompromisech. Na druhou stranu mám určité kompetence, kdy o některých věcech mohu rozhodovat sám, bez městské rady,“ popsal Zenker.

Vosecký: Přímá volba může obec paralyzovat

Právě v nevyjasněných kompetencích napřímo volených starostů a hejtmanů vidí největší problém hejtman Martin Půta. „Jsem pro přímou volbu, ale ďábel se vždy skrývá v detailu. Pokud to bude jako u přímé volby prezidenta, kdy nenastala žádná úprava pravomocí, tak z toho vyjde paskvil. Přímou volbou se výrazně posílí vliv zvolené osoby, ale bez přidání pravomocí to je k ničemu,“ myslí si Půta.

Jak pozice přímo zvoleného starosty posílí, nebo jak by volby v praxi vypadaly, například zda se jeden den bude volit zastupitelstvo a za čtrnáct dní přímo starosta, zatím návrh SPD neřeší.

Senátor za Českolipsko a bývalý starosta Okrouhlé Jiří Vosecký ho nemíní podpořit. „Děsím se, jak se rozdělil národ při přímé volbě prezidenta. To se může stát i při volbě starosty. Obec se rozpůlí na fanoušky Pepy a fanoušky Franty a to bude konec. Když se volil za prezidenta Václav Klaus a řada lidí to nelibě nesla, tak aspoň byl jasný viník. Byli to poslanci, ti nesli zodpovědnost. Stejně jako ji teď nesou zastupitelé, když volí starostu. Nechat to na přímé volbě, tak to může obec doslova paralyzovat,“ tvrdí Vosecký.

Mašek: Vydělaly by na tom populistické strany

Podle starosty Českého Dubu Jiřího Milera, který je na radnici ve třetím volebním období, je představa přímé volby lákavá, má ale svá rizika. „Lidé většinou vůbec neocení, ani se nezajímají o to, jaká strategická rozhodnutí starosta dělá. O oblíbenosti spíš rozhoduje, jestli si s babičkami popovídáte na náměstí a podobně. Proto bych raději uvítal, kdyby lidé volili napřímo celé zastupitelstvo a nejen starostu.“

Proti změně ústavy je i starosta Janova Dolu Jan Mašek. Podle něj není vůbec žádná potřeba cokoliv měnit. „Bojím se, že by na tom nejvíce vydělaly strany, které jsou populistické nebo slíbí nereálné. Historicky máme zastupitelskou demokracii, tak se jí držme.“

Návrhem se teď budou zabývat sněmovní výbory. Aby změna ústavy prošla, musí pro ni hlasovat 120 poslanců a tři pětiny senátorů.

zpět na článek