Místo polotovarů salát z čerstvé zeleniny, který si děti sami mixují a v kuchyni se peče vlastní chléb. Podobně vypadá oběd v některých školách v Libereckém kraji už dnes. Od příštího školního roku by ale podobná scéna mohla být častější. Školní jídelny totiž budou muset sáhnout po části surovin od lokálních a ekologických producentů.

Ve Vlčetíně na Liberecku se sešli zástupci škol, aby spojili jídelny s farmáři a připravili se na změny, které přinese novela vyhlášky o školním stravování. Akci připravila Místní akční skupina (MAS) Podještědí pod záštitou Libereckého kraje. „Snažíme se propojit naše zemědělce z celého kraje se školami, aby byla možnost zapojit lokální suroviny do školního stravování. Naše snaha je zpřístupnit dodávky zemědělců ke zdroji,“ vysvětlil Martin Jeništa z MAS Podještědí.

Cílem vyhlášky je, aby děti ve školách jedly chutně, zdravě a v souladu s aktuálními poznatky o výživě. To zahrnuje třeba více čerstvé zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků. Zároveň se soustředí víc na kvalitu než na striktní tabulky. To by mělo zajistit větší flexibilitu ve skladbě jídelníčku. „Některé školy se už teď snaží se zemědělci spolupracovat, ale je to těžké. Nyní se musí individuálně kontaktovat, trvá to a zároveň je cena vyšší, protože mají většinou malý odběr,“ řekl Jeništa.

Tuto situaci by měl pomoci vyřešit webový portál, který plánuje Liberecký kraj. „Budeme cílit na lokální výrobce a výrobky z našeho regionu, abychom je podpořili,“ nastínil náměstek hejtmana Jiří Ulvr.

Tržiště, kde si budou školy vybírat

Díky internetové platformě budou moci školní jídelny pohodlně zajišťovat odběry od připojených zemědělců. „Záměrem kraje je zřídit tržiště, kde bude evidovat producenty, a školy budou mít možnost si vybírat ze seznamu,“ přiblížil předseda MAS Daniel David. Zároveň by systém mohl pomoci ke snížení ceny za odběr.

„Všichni víme, že není jednoduché ve velkém množství vařit pro malé děti, protože každé je z domova zvyklé na něco jiného. My se snažíme ukázat i možnosti, jak to dělají jinde, kde to funguje,“ popsal smysl setkání předseda David. Na schůzce se o zkušenosti podělili zástupci ze školy v Jablonci nad Nisou a v libereckém Ostašově.

V ZŠ a MŠ Ostašov zboží od lokálních dodavatelů upřednostňují. Vaří tam z čerstvých a sezonních surovin, dochucovadla ani polotovary nepoužívají. „Hodně narážíme na výši ceny odběru, dodavatel má limit, který když nesplníme, tak si musíme zaplatit dovoz nebo nás prostě nezaveze. Totéž platí i u množství,“ uvedla na setkání tamní vedoucí provozní a stravovací jednotky Radka Volštátová. V Ostašově ale vaří jen ve školce, jídlo do školy si nechávají vozit, protože tam nemají kuchyň. Za oběd z lokálních potravin děti ve školce platí 49 korun, ve škole za oběd od dodavatele se na prvním stupni platí 36 korun.

Díky vlastnímu chlebu ušetří

Na Základní škole Na Šumavě v Jablonci nad Nisou jednou týdně připravují pro děti dvě varianty jídel, ze kterých si vybírají. Jedním je zeleninový salát. Podle tamního ředitele Jana Koláře si drtivá většina dětí vybere právě salát. „Je to o tom, že si děti naberou samy a dají si tam jen to, co chtějí. Když dítě ví, že nejí papriku, tak si ji prostě nedá. Mám pocit, že my plníme spotřební koš zeleniny asi na 190 procent. Jde to úplně samo,“ prezentoval kolegům ředitel Kolář. Ve škole si pečou i vlastní chléb a díky tomu šetří. „Za rok jsme schopní ušetřit 65 tisíc korun za pečivo,“ podotkl.

V kraji je více než 300 školních stravovacích zařízení. Krajská metodička předškolního vzdělávání a školního stravování Eva Martinková se jich ptala, jestli už odebírají regionální produkty, a pokud ne, tak proč. Odpověď přišla ze 132 škol. „Je to skoro padesát na padesát. Tam, kde produkty neodebírají, nejvíce říkají, že jsou pro ně regionální dodavatelé v dané lokalitě nedostupní, nebo že jsou pro ně potraviny drahé,“ uvedla Martinková.

Každý producent má podle ní s výrobou spojené určité náklady a jídelny mají zase daný limit pro odběr. „Proto jsme tady, abychom se pokusili najít zlatý střed a naplnit to, co školní jídelny musí splnit,“ objasnila Martinková.

Podle Jeništy nejsme zemědělský kraj. „Třeba v Jihočeském kraji je úplně jiná síla. Farmy tu jsou, ale musíte hledat cesty, a to je to nejtěžší. Teď jsou do toho ale školy tlačené státem a cestu najít musí,“ konstatoval Jeništa. MAS Podještědí učitelům představila i některé z lokálních výrobců, se kterými spolupracuje, jakými jsou třeba Rooibos Company, kde vyrábí čaj, nebo rynoltická moštárna.