Ti přitom problém před třemi lety otevřeli, neboť masivní záře u česko-polské hranice ohrožovala jedinečnou Jizerskou oblast tmavé oblohy. Skleníky zářily jako stotisícové město. Záři považovali za nejhorší příklad světelného znečištění ve střední Evropě.
„Nejeli jsme ještě pozorovat přímo na Jizerku, protože nebylo dobré počasí. Svítící skleníky jsou však zase vidět už i přímo z Liberce. Nejsou opět zakryté. Protože jinak by světlo skleníků nebylo už z Liberce patrné. Netuším, proč Poláci skleníky nezakrývají. Světlo má ale bohužel znovu vliv na Jizerskou oblast tmavé oblohy, i když ne zásadní. Kromě Liberce a Jablonce nicméně přibylo při obzoru světlo směrem na Bogatyni,“ zhodnotil člen České astronomické společnosti Martin Mašek.
Před třemi lety se řešil mezinárodní problém zářících polských skleníků pro pěstování rajčat na nejvyšší vládní úrovni. Polská firma Citronex nakonec vybavila desetihektarový skleník, jehož záře byla v zimě viditelná až ze vzdálenosti desítek kilometrů, speciálními roletami.
„Pohltí devadesát sedm procent záření,“ slíbila tehdy Elizbieta Kalinczuk, vedoucí výroby firmy. Majitel Citronexu Artur Toronowski informaci o přípravách na odstínění skleníků v létě 2016 zmínil pro Radio Wroclaw. „Tři procenta světla nebudou pouhým okem viditelná,“ slíbil tehdy Toronowski.
Nějaký čas rolety ve střeše skleníku skutečně fungovaly. Světlo, které se pak šířilo jen do stran, odhadovali astronomové na pouhou pětinu původního vyzařovacího výkonu. Jenže teď je všechno jinak.
„Je to znovu Mordor. Nejvíc to je vidět, když jsou mraky a pára stoupá nad skleníky. To pak udělá efekt obrovského žlutorudého mraku. Světlo je viditelnější i kvůli tomu, že nejsou listy na stromech,“ popsal Milan Starec z Uhelné.
„Vysvětluju si to tím, že lamely na zastínění nemají automatický spínač. Někdo zřejmě musí přijít a zatáhnout za kliku, aby se rolety zatáhly. To se prostě asi neděje,“ domnívá se Starec.
Skleníky připomínají východ Slunce
Roman Artim teď pozoruje zář skleníků z domu v Liberci - Ostašově téměř denně. „Ty dva roky si neuvědomuju, že by nás světlo rušilo. Ale letos to pozoruji od září a je to zase extrém. Večer v sedm hodin to vypadá jako při východu Slunce. Nevím, co se stalo a proč přestali skleníky zastiňovat. Buď se jim zařízení porouchalo, nebo na to kašlou,“ spekuluje Roman Artim.
Obrátil se už na Správu CHKO, kontaktuje i starostu Frýdlantu Ramzera. Ten bydlí vzdušnou čarou od zdroje světelného smogu asi pět kilometrů. Také jeho záře obtěžuje a považuje ji za škodlivou pro okolní přírodu. „Skleníky svítí už asi přes měsíc každé ráno a každou noc. Mám dojem, že rolety, co nainstalovali, vůbec nepoužívají,“ míní starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Jako vystudovaný agronom se jen domnívá, že namontované zastínění způsobilo ve sklenících nepříznivé mikroklima. „Pravděpodobně poškozovalo rajčata, proto už skleníky nezakrývají. Po důvodu jsem ale nepátral. Na světelný smog neexistuje žádná norma a je to vlastně nevymahatelné. My jako obec s tím nemůžeme dělat nic. Můžu ale podat podnět na ministerstvo životního prostředí,“ přidal starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Firmu k zastínění zářivek nenutí polské či mezinárodní právo. Z polské strany šlo jen o vstřícný krok, který měl utnout protesty české i německé strany. Elizbieta Kalinczuk ostatně v roce 2016 uvedla, že firma nainstalovala rolety na střechy skleníků, „aby se udržely dobré sousedské vztahy.“
Úpravy údajně tehdy firmu Citronex vyšly na milion eur. Společnost uvedla, že se jedná o americký patent, který dodala holandská firma.
Skleníky využívají odpadní teplo sousední elektrárny Turow. Výhledově by měly pokrýt plochu o rozměru až sta hektarů. „Myslím, že rozšíření skleníků odvisí od nově zbudovaného elektrárenského bloku. Ten už stojí,“ doplnil starosta Ramzer.