Policie musí být nervózní a pod tlakem, říká myslivec vyfocený při močení

  10:34
Ve svém volném čase pomáhal s odklízením prasat, která policejní snajpři odstřelili na Jablonecku. Když si po několika hodinách v terénu se svým kolegou odskočili, zachytila je fotopast a snímek obletěl český internet. Myslivce Štěpána Šindeláře teď policie viní z šíření nakažlivé nemoci zvířat. „Pochybuji, že naše čůrání jakkoli ovlivnilo odstřel prasat,“ říká myslivec.

Štěpán Šindelář se myslivosti věnuje čtvrtým rokem. Popírá, že by chtěl jakkoliv mařit policejní odlov prasat na Jablonecku. | foto: archiv Š. Šindeláře

Kdy vás fotopast vyfotila?
Fotopast nás zachytila 5. listopadu kolem desáté hodiny dopoledne a nikoli až tento týden, kdy byly fotografie někým puštěny do oběhu. V tu dobu, tedy 5. listopadu, jsme se od časných ranních hodin dobrovolně účastnili akce, kdy jsme sbírali prasata zastřelená Policií ČR. Vzali jsme si neplacené volno v práci a od 5. hodiny ráno jsme byli na nohách a jezdili jsme s dalšími myslivci po revíru, abychom byli s policií maximálně součinní a všechna prasata jsme podle domluvy z lesa odtáhli a zlikvidovali. Nedaleko od tohoto místa jsme našli dvě zastřelená prasata.

Měli jste za cíl hatit lov divočáků?
Vůbec ne! Naopak jsme se snažil být co nejvíce nápomocní, jak jsme se předtím na myslivecké schůzi všichni dohodli a jak po nás bylo veterinární správou a policií požadováno. K mému neštěstí jsem si s kolegou po zhruba pěti hodinách práce venku v chladu potřeboval „odskočit“. Nikdy mě nenapadlo, že dělám něco, z čeho by měla vzniknout takováto nesmyslná aféra, ani to, že mě u této intimní činnosti bude někdo fotit skrytou kamerou, aby pak za několik dnů byly fotky účelově použity proti nám. Nemyslím, že kdokoli jiný, kdo chodí do přírody, ať už houbaři nebo pejskaři, řeší stejnou situaci jinak. Nikdo od policie ani z veterinární správy nám nikdy neřekl, že bychom na nějaká místa močit neměli, ani to, že jsou nějaká místa k tomu určená. V lese také nejsou instalovány žádné mobilní toalety ani označeny jakékoli „zóny“ k této činnosti určené, proto je zcela jasné, že úplně stejně v dotčeném prostoru močí i všichni zasahující policisté. Rozhodně bych také chtěl odmítnout nepravdivé tvrzení, že jsme močili na jakési vnadiště (pozn.: hromada krmiva). Nic takového není pravda. Prostě jsme se s kolegou pouze vyčůrali u stromu na zem, jak to dělá každý a jak je ostatně vidět i na těch fotografiích.

Močícím myslivcům zabavila policie mobily, ostatní musí podávat vysvětlení

Z čeho vás policie viní?
Policie mi sdělila, že nás podezřívá z trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat a že v této věci zahájila úkony trestního řízení. V pondělí jdu s mým advokátem v této věci na policii v Jablonci k výslechu. Přijde mi to vzhledem k okolnostem celé úplně absurdní. Jsem skálopevně přesvědčen, že policie musí být pod nějakým tlakem a nervózní, asi proto, že se odstřelová akce odvíjí tímto způsobem. Myslivci v loňském roce střelili jen divokých prasat přes 231 tisíc kusů. S ekonomikou, s jakou probíhá aktuální odstřelová akce, to znamená, že dobrovolně, zdarma a ve svém volnu odvedli práci v hodnotě kolem 200 miliard korun a k tomu ještě v honitbách, za které si platí státu nájem. Je to vlastně celé smutně úsměvné. Pochybuji, že naše čůrání jakkoli ovlivnilo odstřel prasat a vůbec si nedovedu představit, jak by mohlo přispět k šíření nakažlivé nemoci, navíc v situaci, kdy v našem revíru nebylo nikdy žádné nakažené prase zjištěno. A to jsme jich jen my za loňský rok ulovili více než 250, včetně velkých, i když je nám nepravdivě podsouváno, že údajně lovíme jen prasata malá. Policejní střelci dokonce na stejném místě, kde jsme močili, ulovili hned následující den další kusy. Naše „čůrající“ fotky ale někdo vytáhl až za týden, když se dvě noci za sebou nepodařilo ulovit ani kus a začaly se objevovat články o „mysliveckých partyzánech“.

Prý jste museli s kolegou odevzdat telefony policii?
Policie nám za čůrání odebrala mobilní telefony, vlastně mě donutila jim ho odevzdat. Policie říkala, že má předchozí souhlas k odebrání mobilů od státního zástupce a že mi nic jiného, než ho vydat, nezbývá. Strávil jsem na policii několik nekonečných hodin a byl to docela tlak. Dost mi to komplikuje život. Nemám stále své číslo, v mobilu mám i bankovnictví, osobní fotografie, poznámky. Dost mi to připomíná dobu před listopadem 1989, kdy se, když bylo potřeba, potřebný paragraf vždycky našel. Policie nejspíš doufá, že tam najde takovou konverzaci, aby z nás mohla udělat „diverzní organizovaný čůrající gang“, resp. „čůrající organizovanou skupinu“. Můj advokát je toho názoru, že takovýto zásah je zcela nepřípustný a nepřiměřený. Budeme proti tomu činit příslušné kroky. Celé je to naprosto za čarou a opravdu nepochopitelné.

Vlastně mě mrzí, že se policie do toho všeho nechala takto zatáhnout, neboť za samotnou nesmyslnou odstřelovou akci podle mě nemůže a je svým způsobem také určitou obětí snah některých politiků ukázat za každou cenu, že mají svou pravdu a že to teď myslivcům a veřejnosti ukážou. Pouze to nesmyslně rozděluje společnost místo toho, abychom proti africkému moru táhli za jeden provaz.

Štěpán Šindelář

31 let, žije v Dlouhém Mostu na Liberecku

Myslivosti se věnuje čtvrtým rokem

Vystudoval učitelství pro první stupeň ZŠ

Pracuje v zahraničním obchodě soukromé firmy

Váš kolega se prý doznal k tomu, že v lese rozsypal bílý prášek. Proč ho tam sypal?
Nechci se za kolegu vyjadřovat. K čemu se doznal či nedoznal, netuším. Můžu mluvit jen za sebe. Snad jen pro informaci, v myslivecké praxi se místa často navštěvovaná zvěří občas dezinfikují vápnem. Má to sloužit k tomu, aby na místech, která si zvěř oblíbila a na kterých se zdržuje a tím pádem i často vyměšuje, nebyla kontaminována choroboplodnými zárodky. Nejčastěji se jedná o vápno, ale jsou i jiné přípravky. Snažíme se tím zamezit šíření nakažlivých nemocí. Je to běžná praxe a vlastně i povinnost myslivců.

Jak se budete obhajovat?
Budu se snažit vysvětlit jim nesmyslnost a absurdnost celé situace, jakož i to, že jsem svým čůráním z podstaty věci nemohl žádným způsobem přispět k šíření nakažlivé choroby zvířat, která v naší honitbě ani nebyla doposud ani v jednom případě zjištěna. Trapné fotografie z dopoledního nevinného čůrání v lese, tu nechtěnou publicitu a komentáře tím ale nevymažu. Cítím se dost poškozen tím, že jsem byl ve velice choulostivé situaci vyfotografován skrytou fotopastí, která byla umístěna bez vědomí držitele i uživatele honitby na stromě a fotografie byla neznámou osobou šířena tak dlouho, až se dostala do médií, kde mě spousta lidí poznala. Věc je velice nepříjemná a mrzí mě, že jsem dotlačen do situace, kdy se musím obhajovat, že jsem čůral v lese, tak jako to dělá každý, a to ještě při vykonávání dobrovolné činnosti pro policii v době mého neplaceného volna. Kladu si také otázky, jak se taková situace může stát a co by se mohlo stát, kdyby tam stejným způsobem čůralo třeba malé dítě a fotky pak byly nekontrolovatelně šířeny po internetu, jako se to stalo v mém případě.

4. listopadu 2024

Co si celkově myslíte o lovení divokých prasat policií?
Akce je podle mě totálně neefektivní a předražená. Zatím vychází jedno ulovené prase na zhruba tři čtvrtě milionu korun. Myslivci ročně střelí přibližně 500 tisíc kusů spárkaté zvěře, z toho zhruba 230 tisíc divokých prasat. Každý si asi umí spočítat, že s takovou efektivitou by stát musel za odlovy vydávat víc, než kolik vydává třeba za celé zdravotnictví. Štve mě, že jsou tady politici, kteří se veřejnost snaží pomocí nepravdivých argumentů přesvědčit o tom, že myslivci jsou neumětelové a flákači a že je tu snad nějaká složka, která by jejich práci mohla udělat snadno a lépe. A výsledky právě nyní všichni vidíme.

Čím si to vysvětlujete?
Ono se o lovu divokých prasat prostě dobře mluví v televizní debatě politiků nebo v bačkorách v teple obýváku, ale hůř se to realizuje v noci, za deště, za mlhy a v lesích, kde se zcela běžně během lovu pohybuje obrovské množství lidí, kteří se nechtějí nijak omezovat. Policie má nyní, na rozdíl od nás uzavřený les a klid na svou práci, ale výsledky jsou i tak takové, jaké jsou. Zkrátka zkušenost myslivce, znalost terénu, znalost pohybů zvěře, míst, kde se v jednotlivých ročních období zdržuje, nelze nahradit. A kdo říká, že je to jinak, tak tomu buď vůbec, ale vůbec nerozumí, nebo prostě lže.

Chtěl byste ještě něco doplnit?
Lov by měl mít a má i svůj etický rozměr, kdy například střelit matku, na jejímž mléku jsou závislá malá mláďata, je prostě nechutné a někam tam bychom neměli jako společnost klesat. Zvěř také musí být střílena tak, aby se netrápila, aby smrt byla rychlá a bezbolestná. Při nyní probíhající akci jsem ale viděl zásahy takzvaně na měkko, tedy do žaludku a do střev, kdy zvěř odchází desítky i stovky metrů daleko a v bolestech pomalu umírá. Některé kusy byly úplně rozstřílené. Také bych se ještě chtěl vyjádřit k lovu dospělých matek (bachyní), které vodí tlupu. Myslím, že jejich odstřel je ve skutečnosti nejen problematický z hlediska etiky, ale hlavně je i neefektivní. Tlupa se totiž po ztrátě matky rozpadne a mladé kusy prasat se rozprchnou. Jejich lov pak bude ještě těžší, než byl, a mladá prasata budou navíc operovat a migrovat po větší oblasti, neboť je nebude vázat rodinná vazba na vedoucí matku. Navíc díky absenci vedoucí matky, která tlupě udává řád, půjdou do rozmnožování i mladé bachyňky, což bude mít za následek pouze další populační explozi.

Autor: