Žádný komfort to není. Tři lidé v uzavřeném prostoru o dvaceti metrech kubických a k tomu třináct metrů pod hladinou vody. Navíc se nesměli dvě noci pořádně vyspat, protože drželi pohotovost. Nic pro slabší povahy. Právě zkoumání vlivu stresu na týmovou spolupráci, emoce a schopnost soustředit se je jedním z cílů projektu Hydronaut.
Tři potápěči se tak stali v unikátní podvodní vědecké laboratoři Deep Lab H03 na 46 hodin pokusnými králíky. Tým odborníků je z břehu zatopeného lomu v Jesenném na Semilsku sledoval pomocí kamer senzorů, které měli potápěči na těle přilepené.
„Deep Lab je vytvořen právě pro zkoumání lidského chování v extrémních podmínkách. Teď simulujeme let do kosmu, což může pomoci při výcviku kosmonautů. Naše podvodní laboratoř umožňuje, aby v ní tři lidé mohli žít po celé týdny až tři sta metrů pod hladinou vody. Další podobné zařízení, které umí přiblížit vliv kosmického prostředí v pozemských podmínkách je až na druhém konci světa v USA,“ vysvětluje potápěč Matyáš Šanda.
Před lety speciální ponornou laboratoř na principu potápěčského zvonu vymyslel. Do provozu ho s přáteli uváděl celých 13 let. Stálo ho to přitom všechny úspory.
Spolu s ním se teď vědeckého experimentu zúčastnil i potápěč František Harant a slovenský expert na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník. Právě pobyt pod vodou je paradoxně tou nejlepší volbou pro napodobení letu do vesmíru.
„Potápěči proto absolvovali i několikahodinový podvodní výstup, při kterém simulovali odběr geologických vzorků v rámci mise NASA Asteroid Redirect. Voda umožňuje tělu se ideálně vyvážit, pohyby se tak podobají těm ve stavu bez tíže. Naše poznatky využije například Evropské kosmická agentura,“ poukazuje mluvčí projektu Hydronaut Miloš Čihák.
Sám přitom říká, že v podvodní stanici vydržel sotva jednu hodinu. „Víc bych nedal. A to jsem tam byl sám, teď tam byli v těsném prostoru tři lidé přes 46 hodin. Ale o to právě jde. Potřebujeme extrémní podmínky, abychom získali cenná data,“ říká Čihák.
Bod, kdy nastává škodlivý stres
Tým odborníků z fakulty biomedicínského inženýrské pražského ČVUT zaznamenával na počítači každou sekundu, kterou potápěči pod hladinou v těsné a vlhké laboratoři strávili.
„Měříme hladinu CO2 v krvi a co její vyšší koncentrace s lidským tělem dělá, zajímá nás také působení neustále zapnutého světla na lidský biorytmus, vlhkost vzduchu, jak stres ovlivňuje dechovou činnost, srdeční frekvenci, ale také emoce a psychiku. Může to pomoci při vybírání lidí do posádek, které spolu mají strávit mnoho týdnů v uzavřeném prostoru ,“ říká Jan Hejda z ČVUT.
Nemocnice má nový přístroj na odhalení mutací, na testy ale nedostane peníze |
„Někdo třeba neustále tvrdí, že je v pohodě, ale jeho grimasy ukazují, že to tak není. Stejně tak budeme moci na základě získaných údajů stanovit, v jakém momentě se člověk v extrémním prostředí začne dostávat do stresu a je nutné ho nějak zaúkolovat, zaměstnat mu mysl, aby nedošlo ke kolapsu, ztrátě soustředěnosti a podobně. Děláme expertní systémy na hodnocení nejen jednotlivců, ale i to jak fungují v rámci skupiny,“ dodává.
Jedním z úkolů potápěčů bylo například hrát ve tři hodiny v noci logickou hru Numeris na mobilu. První minuty šly, ke konci už soustředění zcela upadlo a úkol prakticky nešel splnit.
Lékařské experimenty i výcvik záchranářů
Deep Lab má záměrně stejné rozměry jako modul vesmírné lodi Apollo. Jeho využití je ovšem mnohem širší než jen pro potřeby kosmického výzkumu. Hodí se například pro různé lékařské experimenty nebo výcvik záchranných složek.
„Jde tu například cvičit pád letadla do vody a záchranu pasažérů, kteří jsou v hloubce ve vzduchové bublině. Musíte vědět, jak správně postupovat. Nejde ty lidi vytáhnout rychle nahoru, tím byste je zabili. Musí se dodržet postupy dekomprese, pod hladinou jste pod neuvěřitelným tlakem. Kdyby nastal nějaký problém, musíte ihned do hyperbarické komory,“ nastiňuje Čihák.
Ponorná vědecká laboratoř Hydronaut je rovněž prototypním zařízením, kde se mohou testovat různé přístroje a technické novinky, které se využívají v nestandardních prostředích nebo používají vesmírné technologie.
„Rád bych v Deep Labu strávil jednou v kuse tři měsíce, ale to už je skutečně extrémní. Zatím jsme pokořili český rekord, což bylo 170 hodin pod hladinou, ale tři měsíce ještě nikdo nedal,“ přibližuje své plány duchovní otec celého projektu Hydronaut Matyáš Šanda.