Pendleři mají těžké časy, některým pomůže výjimka

  15:54
Práce v Sasku se pendlerům z kraje ztížila. Česká vláda povolila každodenní dojíždění jen omezené skupině lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo u záchranných složek.

Robert Prade pracuje v sociálních službách, a tak může i dnes překračovat česko-německé hranice. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Robert Prade má štěstí, že pracuje v sociálních službách. Jinak by kvůli zpřísněným podmínkám pro pendlery měl problémy. Bydlí totiž s rodinou v saské Žitavě, ale pracuje v Liberci. A právě lidem, kteří překračují kvůli práci hranice, vláda cestování ztížila.

Pendleři musí zůstat v cizině tři týdny a zajistit si tam bydlení a po návratu jít do 14 denní karantény. U Pradeho, stejně jako u dalších Čechů, kteří se do Žitavy a okolí přestěhovali kvůli levnějšímu bydlení nebo tam mají partnery, ale za prací jezdí do Čech, by to bylo ještě komplikovanější. „Vlastně bych měl být v karanténě v Německu a po čtrnácti dnech, kdybych jel do Liberce, tak bych zase šel do karantény tady, protože bych přijel z rizikové země,“ uvedl Prade.

Němci na hranicích nic nekontrolují, říká pendler

Z absurdní situace mu teď pomohla vládní výjimka. Ta na poslední chvíli umožnila přejezdy hranic lidem pracujícím ve zdravotnictví, u záchranných složek nebo v sociální oblasti. Prade jako ředitel obecně prospěšné společnosti Návrat, která provozuje v Liberci dva azylové domy, si tak mohl oddychnout.

„Byly v tom velké zmatky, každou chvíli se to měnilo. Takže jsem si vzal home office, protože jsem nevěděl, jak to bude. Ale dnes už do Liberce normálně pojedu. Němci na hranicích nic nekontrolují, to dělají Češi a Poláci. Němci v nás riziko nevidí, berou Česko jako zemi, kde je koronaviru méně než u nich. Proto nemají pocit, že je nějak ohrožujeme. Lituji lidi v ostatních oborech, které výjimku nemají, těm to hodně rozhodí život,“ řekl Prade.

V saských okresech Bautzen a Görlitz pracuje okolo 6 500 Čechů. Převážně v pohostinství, ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v továrnách. „Omezení pro pendlery je pro příhraniční oblast Saska poměrně tragédie. Obracejí se na nás německé firmy s tím, jestli mají dát výpověď pendlerům nebo jim zajistit ubytování nebo si ho pendleři zajistí sami. Je to těžké, protože nikdo neví, jak dlouho tahle omezení potrvají,“ řekl Jiří Zahradník, který pracuje v Žitavě na Obchodní a hospodářské komoře, ale bydlí v Liberci. Kvůli rodině si přechodné bydlení v Sasku nehledal, pracovat bude z domova.

Saská vláda ale nechce o pracovníky z Čech přijít. Například nemocnice v Žitavě je na českých sestrách a lékařích závislá a podobné to je i v jiných zdravotnických zařízeních nebo domovech důchodců. A nejde jen zdravotnický personál, ale také zaměstnance nemocničních kuchyní nebo prádelen.

Sasko tak chce české pendlery udržet. Každý, kdo tam i přes zavřené hranice zůstane, získá 40 eur na den pro sebe, dalších 20 eur na den za každého rodinného příslušníka, který se v Sasku ubytuje s ním. Pro zajištění ubytování využívá Sasko hotely, penziony nebo kempy v pohraničí, které jsou teď zavřené. 

V Bavorsku jdou přitom ještě dál. Tam je příspěvek pro pendlery 60 eur na den a 30 pro rodinné příslušníky. Ne všichni pendleři ale chtějí nabídku na přechodné bydlení za hranicemi přijmout. 

„Stál jsem před volbou pět týdnů se nevidět s rodinou a nebo jít do rizika ztráty zaměstnání. Rodina je pro mě nejdůležitější, takže jsem nabídku firmy, že mi najde a zaplatí byt v Žitavě, odmítl. Věřím, že až to všechno přejde, novou práci si tam zase najdu,“ sdělil dělník pracující v Žitavě.