Vojevůdci, diplomati i služebníci monarchie. Kniha přibližuje Clam-Gallasy

  17:28
Památkový ústav vydal knihu, která přibližuje život šlechtických rodů Gallasů a Clam-Gallasů. Dřívějších vládců části severních Čech.

František Ferdinand Gallas založil v roce 1691 v Hejnicích františkánský klášter. V Hejnicích byl i pohřben. | foto: repro z knihy

Dozvíte se, že věhlasný hudební mág Ludwig van Beethoven odeslal na frýdlantský zámek několik svých skladeb, jež věnoval místní hraběnce a výtečné zpěvačce Josefíně Karolíně Clary-Aldringenové. Zjistíte, že v Lázních Libverda místní hosté pluli na výletních lodičkách a sváděli tenisové souboje na několika dvorcích. 

Vaše znalosti rozšíří fakt, že hrabě Eduard Clam-Gallas byl vášnivý kuřák a na Frýdlantě soustředil svoji rozsáhlou sbírku dýmek. Anebo vás ku příkladu zaujme zmínka o šlechtici Františku Clam-Gallasovi, který byl jedním z prvních majitelů automobilu v Čechách.

A kde že se všechny tyto informace ukrývají? V knize Gallasové/Clam-Gallasové – Noblesa severních Čech. Poutavou publikaci o životě dřívějších vládců severního cípu dnešní republiky, jejichž sláva sahala po celé tehdejší Evropě, vydal Národní památkový ústav.

Kniha, kterou se svým týmem zpracoval památkář Vladimír Tregl, pojednává o osmi nejvýznamnějších členech tohoto rodu.

Vyprávění začíná na přelomu 16. a 17. století hrabětem Matyášem Gallasem a končí v polovině 20. století, které zastupuje František Clam-Gallas. Zmínka je tu i o sídlech těchto šlechticů – zámcích Frýdlant, Grabštejn a Lemberk. Ale jsou tady též informace o Hejnicích, Liberci i Jizerských horách.

Slavní návštěvníci lázní

A co například v knize se 152 stranami stojí? Pojďme na severní stranu Jizerských hor, do již zmíněných lázní.

„Za časů hrabat Kristiána Filipa a Kristiána Kryštofa byly lázně v Libverdě vyhlášené a příležitostně je navštívila i významná osobnost, v roce 1779 to byl císař Josef II. a v roce 1807 tu pobývala ruská velkokněžna Anna Fjodorovna, švagrová ruského cara Alexandra I. a teta britské královny Viktorie,“ píše Vladimír Tregl.

Zajímavá je i osobnost Jana Václava Gallase, jenž byl na počátku 18. století předním šlechticem habsburské monarchie. Byl neapolským místokrálem či císařským vyslancem v Římě.

„Být císařským vyslancem znamenalo pro tehdejší šlechtice vysokou společenskou prestiž, neboť mu byly prokazovány stejné pocty jako panovníkovi samotnému. Na druhé straně také velkou finanční zátěž, neboť se od něj očekávalo, že bude svou zemi reprezentovat okázalými slavnostmi a velkolepými hostinami, náklady s tím spojené hradil šlechtic ze svých zdrojů a císařská pokladna mu je proplácela až zpětně, a ne vždy v plné výši,“ stojí dále v knize.

Rozmařilý život šlechty

O okázalosti hraběte svědčí i to, že si nechal v italské metropoli vypracovat 37 návrhů na slavnostní kočár, kterým reprezentoval moc Habsburků. Návrhy a mnohé další skvosty jsou nyní k vidění v liberecké Oblastní galerii na velkolepé výstavě o Clam-Gallasech. Navštívit ji můžete až do 28. února.

Podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové má kniha ukázat, že vládci severního cípu země byli jak významnými vojevůdci, diplomaty a služebníky monarchie, tak i schopnými hospodáři, milovníky hudby, mecenáši umění, dobrodinci a podporovateli církve.

„Odkazem více jak třísetletého působení Gallasů a Clam-Gallasů je množství památek v podobě hradů, zámků, církevních staveb, hospodářských budov, ale i obrazů, sochařských děl, archiválií a předmětů uměleckého řemesla. Díky nim si můžeme udělat představu o tom, jak mohl vypadat veřejný i soukromý život jednotlivých členů těchto rodů. Nemalé množství těchto památek je dnes ve správě našeho ústavu, který zajišťuje jejich zpřístupnění a prezentaci nejširší veřejnosti a samozřejmě také jejich obnovu, restaurování a pravidelnou údržbu,“ prohlásila ředitelka.

Autor: