„Zaměstnavatelé se tvrdě brání navyšování mezd. Jsou ochotni navyšovat jen na úrovni současné inflace. S tím ale nesouhlasíme a nastávají poměrně tvrdá jednání,“ vylíčil Šubrt, který očekává růst platů v letošním roce o čtyři až pět procent.
Toho se dočkají zejména pracovníci v oblasti průmyslu a automotive, problematické jsou podle něj třeba sociální služby i další služby, včetně obchodních řetězců, které se vyznačují velkou fluktuací zaměstnanců.
Společnost ZF Automotive Czech působící v Jablonci nad Nisou a ve Frýdlantu kolektivní vyjednávání ukončila k 26. listopadu. Zaměstnanci si sice nově přilepší, podrobnosti dohody ale společnost nezveřejňuje. I nadále počítá se stávající nabídkou benefitů.
Velký mzdový průzkum. Kolik firmy letos zaměstnancům přidají |
„Jde o příspěvky na penzijní produkty, příspěvky na stravování, pět týdnů dovolené a další programy, jako je Zdravá firma a mnoho dalších,“ vyjmenovala Marta Surowiec, vedoucí komunikace pro východní Evropu.
Průměrná hrubá mzda v Libereckém kraji se ve třetím čtvrtletí 2025 vyšplhala na částku 43 349 korun. S přihlédnutím k navýšení spotřebitelských cen její reálný nárůst činil podle Hany Koťátkové z Krajské správy Českého statistického úřadu v Liberci 2,8 procenta. „V porovnání s ostatními regiony Česka bylo nominální i reálné navýšení mezd v našem kraji nejnižší,“ informovala. Nejvyšší přírůstek naopak pocítili zaměstnanci v hlavním městě.
Průměrná mzda v Libereckém kraji ve zmíněném období byla ve srovnání s ostatními regiony třetí nejnižší. „O 4 946 korun se pohybovala pod republikovým průměrem,“ doplnila Koťátková.
Kmenoví zaměstnanci vs. agenturní pracovníci
Firmy, které přidávat nechtějí, podle Šubrta z ASO ČR argumentují tím, že si to nemohou dovolit. „Tady se pak dostáváme do tvrdého střetu mimo jiné dotazem, kolik finančních prostředků vyvádějí svým majitelům do zahraničí,“ poznamenal.
Zároveň poukázal na to, že někteří zaměstnavatelé propouštějí české kmenové zaměstnance a upřednostňují agenturní pracovníky. Těm dávají nižší mzdu a často jim část peněz vyplácejí mimo – třeba příspěvek na bydlení nebo cestovné.
„Tím je pak krácen státní rozpočet o daňové příjmy včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Budeme za odbory požadovat na nové vládě, aby byla důsledná kontrola, aby se snížil počet agentur práce, které v Česku pracují bez registrace na ministerstvu práce a sociálních věcí, tedy načerno, a tím okrádají náš stát,“ zdůraznil Šubrt.
Státní podnik Diamo, jehož ředitelství sídlí ve Stráži pod Ralskem, jednal se zástupci odborových organizací o dohodě, která bude udržitelná jak z hlediska finančních možností podniku, tak co do očekávání zaměstnanců.
„Obecně plánujeme pro rok 2026 mzdový nárůst, jehož celková výše bude nad úrovní aktuálně predikované inflace,“ přiblížil tiskový mluvčí podniku Tomáš Indrei. Politika odměňování v Diamu podle něj nestojí jen na mzdách, ale i na systému benefitů, které zde rozvíjejí.
„Zaměstnancům nabízíme zejména šest týdnů dovolené, odměny při životních a pracovních výročích či příspěvek na stravování v maximální možné výši,“ popsal.
Nárůst v nemocnicích i v Granátu
V jablonecké nemocnici se zabývali kolektivní smlouvou na rok 2026 již počátkem prosince. S případným navyšováním platů podle ředitele Víta Němečka čekali na přesnější modelaci úhrad od zdravotních pojišťoven pro nový rok.
V Krajské nemocnici Liberec (KNL) úspěšně uzavřeli vyjednávání ještě před svátky. „Podle profesí budeme základní mzdu zvyšovat v roce 2026 o dvě a půl až tři procenta. Benefity zůstávají stejné,“ sdělil mluvčí KNL Václav Řičář.
V turnovském družstvu umělecké výroby Granát mzdy stanovuje volené představenstvo na základě dosažených výsledků a finanční situace. „Pro rok 2026 plánujeme nárůst mzdových prostředků přibližně o pět procent,“ uvedl předseda představenstva Pavel Tvrzník.
Krajský úřad Libereckého kraje nemá odborovou organizaci a mzdové vyjednávání se proto tamějších zaměstnanců netýká.
„Stále se pohybujeme v oblasti nařízení vlády, které stanovuje platy zaměstnanců krajského úřadu. Plošné navyšování platů ve formě osobních příplatků neplánujeme. Ale nadále v souladu se strategií budeme usilovat o podporu klíčových zaměstnanců a jejich udržení v pracovním poměru i s ohledem na platové podmínky,“ konstatoval mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla, který systém odměňování úředníků považuje za zastaralý a již řadu let nefunkční.
Vyjednávání o platech nevede ani Vězeňská služba ČR. „Změny v platových náležitostech v roce 2026 mohou nastat pouze v návaznosti na případné rozhodnutí vlády. Zaměstnancům vězeňská služba nenabízí žádné dodatečné benefity,“ shrnula tisková mluvčí Markéta Prunerová.
Jiní zaměstnavatelé, například Preciosa Ornela, kolektivní vyjednávání v následujících měsících teprve zahájí. „Společnost hospodaří ve fiskálním roce, který začíná 1. dubna příslušného kalendářního roku,“ zdůvodnila mluvčí Eva Jansová.
