Na loňskou digitalizaci obdrželo muzeum dotaci přes 1,5 milionu korun. Díky ní zpřístupnilo šest set svazků vzorníků včetně účetní a obchodní dokumentace jabloneckých exportních domů z období 20. až 40. let 20. století. Kolekci doplnily téměř tři tisíce skleněných negativů z Ateliéru Rössler, jenž patřil v letech 1930-1937 k renomovaným jabloneckým fotoateliérům.
„Oba soubory patří mezi poklady našich depozitářů. Protože jsou velmi náchylné k poškození při jakékoli manipulaci, je právě digitalizace cestou k jejich zpřístupnění,“ domnívá se ředitelka muzea Milada Valečková. Skleněné negativy zachycují převážně portréty obyvatel Jablonce a okolí ve 30. letech 20. století, portrétovaní pocházejí ze všech společenských vrstev.
„Nechybí zde novomanželské páry, děti různého věku, ženy a muži v dobových módních oděvech nebo domácí mazlíčci a jejich hrdí majitelé,“ říká muzejní knihovnice Kateřina Benešová, jež o fotografickou sbírku pečuje.
Přístavba v podobě krystalu vyvolává emoce, muzeum skla s tím počítalo |
Specifičnost digitalizovaných materiálů a rozsah výsledných souborů dovedly muzeum ke spolupráci s externími specialisty, kteří podle koordinátorky projektu Kateřiny Hruškové disponují špičkovou technikou i zkušenostmi. „Díky tomu bylo možné vybrané části sbírkového fondu zpracovat a zpřístupnit v co nejvyšší možné kvalitě,“ dodává. Získaná data vypovídají jednak o sortimentu, ale i o vztazích mezi jabloneckými výrobci, exportéry a jejich zákazníky od 20. let 20. století až do doby znárodnění.
„Muzeum spravuje obchodní dokumentaci 72 vývozních společností, které v Jablonci působily do roku 1945. Z více než 1 500 svazků se jich v loňském roce podařilo zdigitalizovat 611,“ prozrazuje dále Hrušková.
Výsledky digitalizace zveřejnilo muzeum ve své online databázi www.msbcollection.cz, která existuje od roku 2023 v české a anglické verzi. Do ní nahlížejí podle ředitelky Valečkové lidé nejen z tuzemska a evropských zemí, ale i ze Spojených států amerických nebo Nového Zélandu.