Čerstvé mládě muflona se v říjnu přidalo k turistům v Českém ráji, kde pravděpodobně přišlo o matku. Zvíře si proto převzala liberecká záchranná stanice Archa.
„U muflonů se výjimečně stává, že se narodí na podzim. Malý muflon, kterého jsme později pojmenovali Standa, měl velký apetit. Kojili jsme ho každé dvě až tři hodiny mlékem pro jehňata,“ říká Ivana Hancvenclová ze záchranné stanice.
Podle ní muflončata velmi rychle přilnou k člověku a vyžadují neustálou pozornost a přítomnost dalšího zvířete. Péče o něj byla proto náročná.
„Byla to naše první zkušenost s odchovem muflončete. Srnčata se k nám dostávají každý rok a máme již vyvinutou metodu, jak je odchovávat, aby si zachovala plachost. U muflončete to bohužel nejde, jeho přirozenost je jiná. Jsou také choulostiví na chlad, takže jsme ho nemohli nechávat ve výběhu se srnkami,“ pokračuje Hancvenclová.
Ošetřovatelky si proto mládě vozily na noc domů. „Z našich domácností si Standa s gustem udělal hernu, kdy běhal po nábytku a pochopitelně vyměšoval, kde se mu zachtělo,“ vzpomíná ošetřovatelka.
Závažné trávicí problémy
Velkou zkouškou pro personál stanice byly Standovy závažné trávicí problémy, které ho po čtrnácti dnech postihly.
„Spolu s veterináři jsme zkoušeli všechno možné, ale průjem se dlouho nedařilo zvládnout a špatné byly i výsledky z odběrů krve. Se Standou jsme se pomalu loučili, ale pak se naštěstí jeho vážný stav, a to díky nesmírnému nasazení ošetřovatelky Verči a veterinářů, podařilo zvrátit a muflonek se uzdravil,“ těší Hancvenclovou.
Stanice následně začala řešit jeho další osud. „Rádi bychom si ho u nás nechali, protože jsme si ho moc zamilovali, ale v Arše máme pouze jednu stáj, která musí sloužit pro akutní pacienty. Museli bychom k němu také pořídit parťáka, aby nebyl sám, například ovečku či kůzle,“ vzpomíná ošetřovatelka.
Vedení stanice se vzápětí dozvědělo o podobně pozdním muflončeti Muffinovi, které přijali do záchranné stanici na Huslíku.
Ježek kvůli zranění vypadal jako balon, veterináři ho „vyfoukli“ jehlou |
„Nyní tam oba mufloní samečci řádí spolu. Bylo to pro nás těžké loučení, ale víme, že to pro něj byla ta nejlepší možná volba,“ svěřuje se Hancvenclová.
Ocenila, že Archa je součástí Národní sítě záchranných stanic. „Díky této síti, která je světově unikátní, je na celém území České republiky zajištěna pomoc volně žijícím divokým zvířatům v nouzi. Je důležitá také proto, že stanicím umožňuje právě takovou spolupráci, jakou je umístění mláďat do skupin či přesuny zvířat v případě nedostatečné kapacity,“ upozorňuje Hancvenclová
Připomněla, že i Archa v minulosti několikrát vyšla vstříc jiným stanicím, které například využily tamní rozlétávací voliéru pro velké ptáky.