Most spojující tři státy nebude, pro starosty z Trojzemí je moc drahý

  9:26
Nečekaný zvrat přineslo rozhodnutí starostů Hrádku nad Nisou, německé Žitavy a polské Bogatyně o plánovaném mostu na Trojzemí. Představitelé měst se dohodli, že rezignují na další přípravy stavby mostu pro turisty přes řeku Nisu v místě, kde se stýkají všechny tři země.

Původně měl být most kruhový a odkazovat symbolicky na rovnost všech tří zemí. Pak ho měly tvořit tři lávky zavěšené na ocelových lanech, které by se protnuly nad řekou Nisa. | foto: Vizualizace: PBW Inżynieria

O potřebě přemostění se přitom mluví od roku 2004. Dnes se totiž ti, kteří se chtějí dostat z českého nebo polského břehu Nisy do Německa, musí brodit řekou.

„Bohužel, při přípravě podrobného návrhu se velikost mostu značně rozrostla do něčeho, co jsme vůbec nezamýšleli. Tím pádem také vzrostly náklady na stavební projekt a na získání stavebního povolení. Most takových rozměrů a za takovou cenu si nemůžeme dovolit postavit. Proto jsme nuceni na projekt v této podobě rezignovat,“ uvedl starosta Žitavy Thomas Zenker.

Původní návrh z roku 2006 počítal s lávkou ve tvaru kruhu, která by se tyčila nad místem styku Česka, Polska a Německa. Tedy nad soutokem Nisy a Oldřichovského potoka, které oddělují Česko od Německa a Polska.

Jenže kvůli nestabilnímu podloží se musel projekt přepracovat. V místech, kde měl most stát, byly dříve meandry Nisy a také se tam těžilo hnědé uhlí. Hloubkové vrty prokázaly, že zakládání kruhové stavby by bylo příliš drahé.

Zvolila se proto varianta tří lávek, které by začínaly každá v jedné zemi a nad hladinou Nisy by se protly. Jenže lávky zavěšené na ocelových lanech projekt neskutečně prodražily. 

„Když už měli projektanti všechno vymyšleno, přišlo se na to, že mostní pilíře překrývají sloupky označující státní hranice. Ministerstvo vnitra odmítlo, aby se s kameny byť jen o milimetr pohnulo. Takže se všechno překreslovalo znovu, protože původní projekt nesplňoval další podmínku, že z hraničního kamene musí být vidět na druhý. Ramena lávky se tak musela různě natáčet, což nebylo jednoduché. V každé zemi platí jiné normy. Třeba v Polsku může něco stát od hraničního kamene nejméně deset metrů, v Německu to je ale třeba jen jeden metr,“ popsal starosta Hrádku Josef Horinka.

Ani to ale nakonec nepomohlo. Suma, za kterou by se měl most postavit, totiž starosty omráčila. V přepočtu na české koruny vycházela stavba na 120 milionů. V počátcích projektu se přitom mluvilo maximálně o částce 30 milionů korun. O peníze měli požádat Poláci v rámci přeshraničních fondů. Bylo ale jasné, že dotaci v takové výši nikdo nezíská. 

Jednou z variant je lávka

„Problém byl i v tom, že poslední návrh podoby mostu se úplně minul s tím, co jsme původně chtěli. Vlastně by tu vyrostl obří betonový most jak pro náklaďáky. My jsme přitom chtěli obyčejnou lávku pro pěší, která symbolicky propojí naše tři země,“ řekl Horinka.

I když představitelé Hrádku, Žitavy a Bogatyně navržený most kvůli finanční náročnosti a monstróznosti zavrhli, neznamená to, že o spojení přes Nisu nestojí. 

„Jednou z variant je, že by se postavila jen lávka do Německa. Mohl by se obnovit takzvaný Nebeský most, který byl po proudu Nisy dvě stě metrů od bodu Trojzemí. Tedy mezi dnešním Německem a Polskem. Nebo by se propojil náš břeh Nisy s německým. Hranici mezi námi a Polskem dnes propojuje malý dřevěný mostek přes Oldřichovský potok,“ dodal Horinka.