Sto lidí ročně umře v Libereckém kraji předčasně kvůli špatnému ovzduší

  10:00
Šaldovo náměstí, Letná nebo průmyslová zóna Jih. Místa, která jsou z pohledu kvality ovzduší nejhorší v Liberci. Potvrdilo to měření hygieniků a Státního zdravotního ústavu.

Liberecká teplárna patří k největším znečišťovatelům vzduchu ve městě. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Každý člověk v zemi přišel loni o pět dní svého života kvůli nekvalitnímu ovzduší. Předčasně pak kvůli tomu zemřelo 5 600 lidí v celé republice. V Libereckém kraji to bylo kolem stovky lidí.

Takové jsou údaje ze Státního zdravotního ústavu. Ten dokončil spolu s krajskými hygieniky rozsáhlé měření, které sledovalo, co dýchají lidé v Liberci.

„Osobně je pro mě překvapením vliv průmyslové zóny Jih na liberecké čtvrtě Vesec a Rochlice. Nečekal jsem, že to bude mít až takový dosah. Přístroje odhalily rostoucí znečištění ovzduší v době střídání směn, kdy je tam enormně zvýšená doprava. Naměřili jsme zvýšené hodnoty oxidů dusíku a oxidu uhelnatého, které mají dosah až do Rochlic,“ řekl Bohumil Kotlík, vedoucí Národní referenční laboratoře pro venkovní ovzduší. 

Liberecká průmyslová zóna Jih je již téměř ze sta procent zaplněná.

Liberecká průmyslová zóna Jih je již téměř ze sta procent zaplněná.

Stejně tak je oblast kolem průmyslové zóny směrem k Hanychovu zatížena zvýšeným výskytem oxidu siřičitého.

„To je důsledek kombinace průmyslu a lokálních topenišť. Bohužel, ekonomická situace nutí řadu lidí k tomu, že pálí doma v kotli všechno možné. Je to veliký problém. Hodně lidí si myslí, že nejvíc škodí v Liberci spalovna, ale tak to není. Ta je velmi hlídaná. Problémem jsou právě rodinné domky a pak menší průmyslové podniky, kde legislativa není tolik přísná. Oni sice mají v pořádku komíny, ale unikají tam emise při otevírání oken či dveří, často jde i o pachové látky, které jsou nepříjemně cítit. To pak může mít vliv na různé alergie lidí v okolí,“ upozorňuje Kotlík.

Nejhorší vliv má doprava

Nejhorší vliv na kvalitu ovzduší má ovšem automobilová doprava. Šaldovo náměstí, křižovatka ulic Letná a Balbínova nebo ulice České mládeže tak patří v Liberci k nejvíc zatíženým. 

„To ukázalo i měření v roce 2005. Za těch třináct let se to moc nezměnilo, hodnoty se nezlepšily. Což je ale paradoxně dobrá zpráva v tom smyslu, že situace aspoň není horší,“ řekla Jana Loosová z Krajské hygienické stanice v Liberci.

Podle Kotlíka musí města víc přemýšlet, jak auta v centrech omezit.

„Elektroauta nebo zákaz dieselů nás nespasí. Efekt mají bezemisní zóny. Největší zlo u aut není oxid uhličitý z výfuků, ale nespálené zbytky paliva a částice, které vznikají z otěrů pneumatik, otěrem komunikací, korozí aut, prachem, který víří. To lidský organismus zasahuje nejvíc. Šaldovu náměstí by prospělo mýto. Je tam velmi dobře vidět, jak rostou emise podle nákupů v obchodním domě Plaza.“

Mýto za vjezd? To si radnice nedovede představit

Zavedení mýtných bran si ale náměstek primátora Jiří Šolc nedovede v centru Liberce představit.

„Nicméně plánujeme výhledově, že průjezd Šaldovým náměstím se zjednosměrní. Proto také pracujeme na zprovoznění ulice Nová Pastýřská, která část dopravy ze Šaldova náměstí odvede. Na druhou stranu to ovšem zhorší situaci v ulici Vítězná. Liberec má smůlu, že je v dolíku. Není tu moc místa na nějaké obchvaty a odvedení dopravy jinam. Ale aspoň Hanychovu a Pilínkovu by měla pomoci nová obslužná silnice, která propojí průmyslové zóny Sever a Jih.“

Podle hygieniků je každá, i sebemenší změna k lepšímu ovzduší důležitá.

„Dýchat musíme všichni. Opatření by se proto měla dělat i v případě, že nějaký zdroj má podlimitní koncentrace. Protože škodliviny jsou bezrozměrné. Nikdy nemůžeme říct, kde je bezpečná hranice z hlediska hodnocení zdravotních rizik. Některé látky jako benzonpyren, který vzniká nedokonalým spalováním, se na zdraví projeví třeba až za dvacet let,“ varuje Loosová.