Ošetřovatelům se podařilo naučit samce dobrovolně dávat sperma. „Funguje to tak, že vlastně bere ošetřovatele jako svého partnera. V kostce řečeno přijde a odpáří mu ruku,“ vysvětluje zoolog Jan Hanel.
Metoda rozmnožování pomocí mraženého spermatu je ve světě běžná u lidí, hospodářských zvířat a výjimečně i u ohrožených zvířat chovaných v zoologických zahradách. U ptáků je však tento způsob rozmnožování velice složitý a odchovat mláďata se daří pouze zřídka.
„Ptačí sperma je odlišné od savčího, a proto se musí používat jiné postupy. Dosud to není obecně používaná metoda. My techniku mražení spermatu ladíme už pátým rokem,“ přibližuje Hanel.
Ošetřovatelé následně sperma využívají k inseminaci orlích samic. „Oplodnit samice se nám ale dlouhodobě příliš nedaří. Samec zpravidla dává sperma o měsíc dříve, než samice snáší vejce, a časově se tak v reprodukční aktivitě míjejí,“ říká Hanel.
Samec nemohl kvůli křivici létat
Liberecká zoo na výzkumu spolupracuje s chemikem Jiřím Mišíkem z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy a se zkušeným inseminátorem hospodářských zvířat Miroslavem Šlechtou.
Malý orel se vyklubal 8. června a jedná se již o třetí mládě vylíhnuté v liberecké zahradě, poprvé však s využitím mraženého spermatu. Všechna tři odchovaná ptáčata jsou potomci samce z volné přírody, který byl kvůli svému trvalému hendikepu přijat do záchranné stanice a od roku 2005 je chován v zoo v Liberci. Během růstu prodělal křivici a není schopen létat.
„Jsem velice rád, že se nám úspěšná inseminace po našem mnohaletém úsilí vydařila. Sperma mražené v tekutém dusíku při teplotě přibližně -200 °C je použitelné i mnoho desítek let, a tak můžeme uchovat určitou genetickou linii pro budoucí inseminace pro případ, kdy by se populace orlů křiklavých ocitla na hraně vyhubení. Pro záchranu druhu se tak jedná o přelomový okamžik,“ těší Hanela.
Další přírůstky ve voliérách
Návštěvníci však malého orla neuvidí. Nachází se v zázemí zoologické zahrady a následně bude pravděpodobně převezen do jiného zařízení za účelem posílení chovu tohoto druhu v lidské péči.
Zoo ale má i další přírůstky, a to především ve výbězích kopytníků a v ptačích voliérách. Návštěvníci mohou nyní pozorovat malé potomky u takinů zlatých, koně Převalského, soba karelského, kozy šrouborohé, pelikána bílého, novozélandského papouška nestora key, výra velkého západosibiřského nebo nahura modrého.
Zahradě se podařilo odchovat i vzácné orly nejmenší, orly jestřábí a čimangy horské. Jedná se o mimořádně cenné jedince, kteří jsou z chovatelského a ochranářského hlediska pro zachování celého druhu obrovským přínosem.
„Chov těchto druhů v lidské péči je velice náročný a na celém světě je pouze několik zoologických zahrad, které tyto dravce chovají. Rozmnožit se je ale podařilo letos pouze u nás,“ dodává Hanel. Malá ptáčata dravců ale návštěvníci neuvidí, zůstávají se svými rodiči v zázemí zahrady.