Výročí si mimo jiné připomenete netradičně i vlastním pivem. Proč právě jím?
Někteří jsou pro předměty, na které sedá prach, já jsem spíš pro ty, které se dají spotřebovat (smích). Pivo se jmenuje TULák. Na etiketě je graficky znázorněn náš významný student. Poznáváte tohoto muže?
To je spisovatel Jaroslav Rudiš?
Přesně tak. Je absolventem naší pedagogické fakulty. Máme čtyři druhy piv, která uvařil liberecký pivovar Konrad a on bude na všech etiketách. Navrhoval je náš student Matyáš Prošek. Podílel se například i na interiérech libereckých restaurací Chicago Bar and Grill, Omam nebo Vokno. Ty etikety se myslím povedly.
Kolik jste těch piv nechali vyrobit? Běžní lidé bez vztahu k univerzitě se k nim dostanou?
Řeknu vám perličku. Původně jsme piva chtěli dávat našim zaměstnancům nebo návštěvám a objednali jsme tři tisíce lahví. Jenže Konrad udělal chybu a vyrobil přes dvanáct tisíc lahví. Takže jsme vyjednali autorská práva a pivo s našimi etiketami se dostane i do běžného prodeje. Možná to bude pro sběratele zajímavé.
Budete mít i jiné upomínky na významné výročí?
Kromě toho máme s naším designem třeba sirupy Kitl. Na nich je zase náš student umění a architektury Martin Skalník, který s běžeckým pouzdrem Binder vyhrál soutěž pro nejlepší studentské startupy. Nebo máme vína z Valtic, kde je naše absolventka a nynější úspěšná módní návrhářka Kamila Boudová. Tito a další lidé jsou i na velkém polepu tramvaje na lince mezi Lidovými sady a Horním Hanychovem. Má symbolizovat sepjetí univerzity s městem. Kromě toho nám fotograf Roman Sejkot nafotil kalendář a vydali jsme dva almanachy.
Miroslav Brzezina je novým rektorem Technické univerzity v Liberci od letošního února.
Demografická křivka teď pro vás nevypadá moc optimisticky. Sledujete počty mladých lidí, vašich potenciálních studentů?
Jistě. Letos byl v rámci republiky nejmenší počet maturantů v historii, 91 725. Pokles je za posledních pět let obrovský. Jen pro příklad - v roce 1994 bylo v zemi 191 tisíc maturantů, v roce 2010 už 135 820.
A jak se vyvíjejí počty studentů na liberecké univerzitě?
Ke konci října máme 5 993 studentů. Jenže v době nejvyšších počtů jsme měli skoro 11 tisíc. Ten rozdíl je značný.
O jakou fakultu je největší zájem?
Nejvíc studentů se hlásí na dvě naše největší fakulty - přírodovědně-humanitní a pedagogickou, kde je letos zapsáno 2009 studentů a fakultu ekonomickou, kde máme 1 284 studentů. Zájem je i o textilní, kde je 811 studentů. Pak o strojní, kde máme 777 studentů, mechatroniky, kde je 511 studentů. A pak o dvě malé fakulty umění a architektury - 242 a fakultu zdravotních studií 336.
Kolik studentů školu dokončí?
Existuje aplikace, kde si na stránkách ministerstva můžete přesně najít školu, fakultu, obor, studijní program. Tam se vám ukážou historická data. U nás je prostupnost studia (ukazatel, kolik z nabraných studentů zůstane na konci studia) malá. Jsme na čelním místě spolu s Vysokou školou chemicko-technologickou.
Co je příčinou?
My ji dnes zcela přesně neznáme. Proto jsem inicioval projekt, kde se tím budeme příští rok zabývat. Důvody mohou být různé. Například náročnost studia. Učím matematiku na strojní fakultě, takže vím, že náročnost může hrát významnou roli.
Můžete uvést prostupnost studia v procentech?
Například na strojní fakultě to je patnáct procent z přijatých studentů. Ale tam je ten trend dlouhodobý. Opakem je fakulta architektury, kde to ale souvisí s tím, že se na ni hlásí velmi mnoho studentů a mají důkladný výběr.
Máte zpětnou vazbu, kolik studentů se vlastně uplatní v praxi?
Sledujeme to. Většina studentů, až na malé jednotky absolventů, nemá problémy s uplatnitelností. Jak v učitelské profesi, tak v technických oborech. Nemáme nezaměstnané studenty. Je hlad po jakýchkoli vysokoškolácích, a to nejen absolventech technických fakult. Jinými slovy, není problém na výstupu, firmy se o ně přetahují. Ale je problém na vstupu. Studentů je málo.
Když je málo studentů, snižujete laťku, abyste o ně nepřicházeli?
Snažím se ty nároky nesnižovat. Což souvisí s tím, že propadovost je za ta léta konstantní a nemění se. Absolvent by měl mít základní znalosti.
Pozorujete, že se studenti nějak mění?
Jistou generační změnu pozoruji a jsou na to i výzkumy. A sice, že generace studentů není tak ctižádostivá a neusiluje o dosažení něčeho systematickou prací. Chtějí krátkodobé cíle, nejsou ambiciózní, ve smyslu získat nějaké vedoucí postavení. Chtějí mít relativně slušný plat, klídek, ne přesčasovou práci, nechtějí převzít vedoucí úlohu ve firmě nebo zodpovědnost. To jde proti tomu, co chtějí firmy. Stojí o angažované lidi.
Řekl bych, že laťku snižují už střední školy. Ti studenti se ale pak hlásí na vysoké školy, i když na to vlastně nemají. Pozorujete to?
Často to tak je. Dnes jsou studenti velmi sebevědomí, ale mnohdy za nimi nejsou vidět znalosti. Když jsem studoval já, tak ti, co měli trojku nebo čtyřku na střední škole, si ani přihlášku nepodávali. Dnes i těchto studentů máme dost. Udivuje mě to. Ale ten systém se jich postupně zbaví. Tím pádem, když chceme udržet kvalitu absolventů, není možné tolerovat neznalosti ze střední školy.
Ještě před pár lety to bylo skoro nepředstavitelné, ale teď se zdá, že budou chybět učitelé. Například matematici. Kolik mladých lidí chce matematiku studovat?
Učitelů bude opravdu málo. Populace stárne a učitelé, kteří masově nastupovali v 70. letech, jsou v důchodovém věku a přesluhují. My jsme schopni zhruba počtem absolventů učitelských oborů zajistit potřebu kraje. Pravidlem ale je, že část absolventů vůbec do školství nezamíří. Opravdu začínají velmi chybět učitelé přírodovědných předmětů pro druhý stupeň. Není to jen náš problém, ale třeba i sousedního Saska. Zkrátka, nemá kdo učit matematiku, fyziku a chemii. Do oboru matematika s jiným předmětem teď nastoupilo 20 studentů a před deseti lety 50. Přičemž absolventy máme tři. V poslední době se to u těchto oborů velmi zhoršilo.
Co by pomohlo?
Mohla by pomoci nějaká forma dodatečných stipendií, jako byla dříve podniková stipendia. Studenti by se zavázali, že budou dejme tomu pět roků učit tam, kde bude potřeba, a za to by dostávali významnější stipendium. Asi by to měli dělat zřizovatelé škol nebo ministerstvo. My na to prostředky nemáme. Zřizovatelé by se ale měli hodně rychle zamyslet a něco s tím dělat. Určitě není v pořádku, když matematiku, fyziku nebo chemii učí učitelé dějepisu a občanské výchovy. Bohužel, volební období je na čtyři roky a ten problém se nedá vyřešit v jednom období. Vláda sice ve školství slibuje velké peníze, takže by se ti lidé, co teď odcházejí do soukromé sféry, mohli vrátit. Ale když vůbec nevystudují, nebude se mít kdo vrátit.
Vidíte na univerzitě obor, který podle vás není úplně perspektivní a uvažujete o jeho zrušení?
Do této otázky nemůžu jako rektor zasahovat. Ani žádný obor, o který by tu nebyl zájem, nevidím. Naopak, nám tu, myslím, ještě některé obory chybí. Například ten, který by se zabýval řízením inteligentních budov a bytů. To je osvětlení, tepelná pohoda. Od roku 2020 musejí být stavěné budovy v novém standardu podle Evropské unie. Musí splňovat nároky na tepelné ztráty, rekuperaci tepla a tak dále. Mohl by to být vhodný obor pro fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Myslím, že by tento obor mohl přilákat studenty a že je potřebný. Zapotřebí by byla velká praxe studentů a bez příslušných firem bychom to nemohli uskutečnit. Zatím chci podpořit prvotní přípravy. V příštím roce chceme udělat sondáž, které firmy by do toho šly a zavázaly by se, že by vzaly studenty na praxe. Pak bychom teprve podali žádost o akreditaci studentů.