„Nenaplnilo to naše očekávání,“ řekl náměstek primátora Adam Lenert. Podle něj si je radnice vědomá toho, že nasadila kola do ulic až patnáctého července a jedna jízda tak stála sto korun.

„Ty lidi ne, ale nás a potažmo kraj, protože nám na to přispěl dotací. Myslím, že je to nějaký vyšší komfort,“ podotkl Lenert.

Liberecká radnice se do projektu sdílených kol zapojila vloni po čtyřleté odmlce. Na bikesharing vydala téměř milion korun, z toho půl milionu zaplatila z dotace od Libereckého kraje. Kolo si za čtyři měsíce od léta do podzimu ve stotisícovém městě půjčilo skoro dva tisíce lidí, kteří absolvovali kolem 7 750 jízd. Devadesát procent výpůjček kol trvalo do patnácti minut, kdy ji za uživatele platilo město.

V kraji kromě Liberce byla vloni sdílená kola už jen v sousedním Jablonci nad Nisou, který bude letos v projektu pokračovat. Tam byl o ně zájem větší, do systému se zaregistrovalo 3 427 lidí, kteří si kolo půjčili v téměř 23 400 případech.

Kolům konkurují koloběžky

Lenert míní, že výhodou Jablonce je to, že si tam lidé nemohou zatím půjčovat sdílené elektrokoloběžky jako v Liberci: „To je samozřejmě výrazná konkurence. Mladí lidé je využívají daleko častěji než kola.“

Získaná data ze sdílených kol chce Liberec využít alespoň při úpravě tržního řádu, který by měl nově pevně stanovit místa pro odstavení sdílených kol či koloběžek a eliminovat problémy spojené s touto službou.

„Zmapovali jsme si místa, kde musíme nejdříve doplnit mobiliář, aby to nařízení bylo funkční,“ dodal Adam Lenert. V ideálním případě by podle něj nový tržní řád měl začít platit ještě letos.