„Podnět ministerstvo kultury vyhodnotilo jako důvodný,“ uvedla mluvčí resortu Ivana Awwadová. Prohlášení lanovky památkou navrhl podle ní jeden občan. „Ministerstvo požádalo územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu Liberec o vypracování řádného návrhu na prohlášení předmětné věci za kulturní památku,“ poznamenala Awwadová.

V současnosti se čeká na vyjádření účastníků řízení. „Do vydání pravomocného rozhodnutí se ministerstvo kultury nebude vyjadřovat k průběhu ani výsledkům správního řízení. Délku ani výsledek správního řízení nelze v tuto chvíli předjímat,“ dodala.

Primátor města Liberec Jaroslav Zámečník považuje možné zapsání lanovky na Ještěd mezi kulturní památky za skvělý nápad.

„Dokonce bych šel dál a nechal lanovku prohlásit nejen za kulturní, ale rovnou za národní kulturní památku. Stejně jako horský vysílač Ještěd, který se na základě mého osobního návrhu stal touto památkou od roku 2006. Lanovka je klenotem našeho města a kraje. I proto jsme nyní ke spolupráci na studii proveditelnosti vyzvali architekty a inženýry ze studia SIAL, které je oprávněně spojováno se jménem architekta Karla Hubáčka, autora Ještědu,“ okomentoval tuto možnost Jaroslav Zámečník.

Zločin na technice. Co nejspíš stálo za tragédií lanovky na Ještěd v roce 2021

Dvoukabinovou visutou lanovku na Ještěd vybudovala v letech 1932 až 1933 na náklady Československých státních drah chrudimská firma František Wiesner.

„Z diskuze s pamětníky a jeho spolupracovníky ze studia SIAL jsem se dozvěděl, že sám architekt Hubáček chtěl už v době, kdy se stavěl Ještěd, lanovou dráhu předělat a přizpůsobit ji i vzhledu horského hotelu a vysílače. Za zásadní a důležité ale považuji hlavně to, abychom provoz lanové dráhy zachovali a co nejdříve obnovili. Stále jsme ale v pozici, kdy nám nepatří, ačkoliv o ni velmi usilujeme,“ doplnil primátor.

České dráhy nechtějí lanovku dál provozovat a jednají s Libercem o podmínkách prodeje. Cena by měla vzejít z revizního posudku, na jehož vypracování se dopravce s městem dohodl. Náklady na obnovení provozu lanovky se odhadují na více než čtvrt miliardy korun.

Odpůrci nechtějí moderní podobu

Iniciátor prohlášení lanovky na Ještěd za kulturní památku Milan Starec tvrdí, že tato lanová dráha je něčím, co k Ještědu jednoduše patří. „Ta lanovka tady vlastně byla daleko dřív než současný ikonický hotel,“ připomněl.

Starec je proti přestavbě a chce lanovku zachovat na původním místě. Památková ochrana by zamezila plánu na její zbourání a postavení nové.

Kvůli pádu lanovky stíhá policie čtyři lidi a České dráhy, ty podaly stížnost

„Ať modernizace klidně proběhne, ale ať tato unikátní lanovka není nahrazena tuctovým vajíčkem pro osm lidí, které je v každém areálu v rakouských nebo slovenských horách. Nechci, aby se potichu rozhodlo o jejím zbourání. Podle mě většina obyvatel ani neví o tom, že se počítá s tím, že se lanovka zbourá, a to je podle mě špatně,“ vysvětlil už dříve Milan Starec důvody podání podnětu.

Lanovka na Ještěd ročně přepravila dvěma svými kabinami kolem čtvrt milionu cestujících. Nefunguje od konce října 2021, kdy se přetrhlo tažné lano a jedna ze dvou kabin spadla. Při nehodě zemřel průvodčí, v kabině pro třicet pět lidí byl sám. Policie v souvislosti s nehodou obvinila z obecného ohrožení z nedbalosti čtyři lidi a společnost České dráhy, které lanovka stále patří, a proti obvinění podala stížnost.