„Při nehodě došlo k přetržení tažného lana a poškození jedné kabiny. Lanová dráha si proto vyžádá rozsáhlejší opravu. Její rozsah a délka bude stanovena až po podrobné prohlídce, proto nelze v současné chvíli předjímat celý rozsah prací,“ uvedl k dotazu na budoucnost lanovky z Liberce mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Podle něj lze zatím očekávat, že bude nutné vyměnit celé tažné lano a vyrobit novou kabinu. Původně měla od 1. do 13. listopadu probíhat jen běžná odstávka lanovky spojená s komplexní kontrolou zařízení.
„Oprava lanové dráhy tak bude většího rozsahu a její provoz bude přerušen do odvolání. Přibližný termín opravy a obnovení provozu bude stanoven až po podrobné prohlídce a stanovení rozsahu opravy, určitě se však bude pohybovat v řádu měsíců,“ dodal Šťáhlavský.
Dráhy zatím škodu po nehodě, při které zahynul průvodčí ze zřícené kabiny, vyčíslily na deset milionů korun. Částka se však může změnit.
Lanovka na JeštědLanovka na Ještěd je dvoulanová, má tedy tažné a nosné lano pro každý směr. "Nosná lana jsou na sobě nezávislá, ta jsou ukotvená nahoře, pěticentimetrová v průměru. Tam není problém, že by to prasklo. Nejpodstatnější je tažné lano, protože je přes horní stanici, přes pohon, ukotvené na každé kabině," řekl bývalý přednosta lanovky Pavel Vursta. Proto je podle něj velký problém, když se stane něco s tažným lanem. "Když dojde k poruše, kabiny mají snahu sjet do dolní stanice tím prudkým kopcem, a to je velká rychlost a masa," dodal. Ve vzduchu by kabinu mělo udržet nosné lano, pokud se aktivuje záchranná brzda. "Je to něco jako ve vlaku. Jsou na ní čelisti, které se přitisknou k nosnému lanu obrovskou silou," řekl. To podle něj zřejmě zafungovalo u kabiny s cestujícími. Druhá kabina s průvodčím ale byla zřejmě v ten okamžik příliš blízko podpěry. "Musela na té podpěře vylétnout," odhadl Vursta. Tažné lano o průměru 22,4 milimetru je podle něj spletené ze šesti pramenů a za běžného stavu by mělo být pro provoz lanovky naprosto bezpečné. "Musí se prošetřit, proč takto zkolabovalo. Je to totiž jištěné koncovkami (tažného lana) a pravidelnými prohlídkami, defektoskopií," dodal. Lanovka na Ještěd jede čtyři minuty, délka trati kabinové lanovky dosahuje 1188 metrů. V nejvyšším bodě u podpěry se lanovka dostává 30 metrů nad zem. Kabiny dosahují rychlosti deset metrů za sekundu (36 kilometrů za hodinu) a lanovka tak patří k nejrychlejším v Česku. Dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů, vrchní pod Ještědem o 400 metrů výš. Poslední větší modernizaci České dráhy jako její majitel dělaly před dvěma lety, tehdy nechaly vyměnit pohon a zabezpečovací zařízení. |
Šťáhlavský ČTK řekl, že je vyšetřování na začátku a že musí prověřit všechny skutečnosti, které mohly vést k nehodě. „První zjištění na místě však nasvědčují tomu, že pravděpodobnou bezprostřední příčinou nehody bylo prasknutí tažného lana, které bylo kontrolováno metodou defektoskopie odborným znalcem v listopadu 2020 a další plánovaná prohlídka byla doporučena do listopadu 2022,“ dodal.
„Na lanovkách se u nás nešetří“
Předseda Asociace lanové dopravy Jakub Juračka potvrdil, že lana prochází pravidelnou prohlídkou, během níž speciální zařízení odhalují skryté vady. Tažná lana se tak kontrolují každé dva roky, nosná povinně co tři roky. Dané normy jsou podle Juračky přísné.
„Za mě jsou padesátkrát až sedmdesátkrát tvrdší, než by musely být,“ uvedl Juračka. „Když zařízení ukáže, že lano neplní normu, okamžitě jde pryč. Tady není prostor pro žádnou diskusi,“ pokračoval s tím, že kontroly jsou vícestupňové.
Přestože se podle něj kvůli pandemii všude šetří, není to prý případ lanovky na Ještědu. Odkázal také na květnovou nehodu v Itálii, při které zemřelo čtrnáct lidí - lanovka na hoře Mottarone se zřítila kvůli nedodržení technických nařízení.
Zanedbání údržby si nepřipouští
„Víme, co se stalo v Itálii, tam byla úmyslně zanedbaná údržba. V tomto případě se jedná o lanovku Českých drah. Nevím, proč by měli zaměstnanci šetřit. Tady se nepřemýšlí v duchu, že to ještě vydrží,“ pokračoval Juračka.
Podle něj je pro náčelníky stanic noční můra i to, že se lanovka zastaví a do dvou hodin se musí cestující evakuovat. „Proto to vnímám jako souhru nešťastných náhod, statistiky a pravděpodobnosti, než že by někdo něco zanedbal nebo podcenil,“ dodal.
Jednou z variant, o které je podle něj nutné uvažovat, je to, že vůz mohl vypadnout z koleje a přetrhnout lano. „Říkají, že to je vyloučené, ale je to potřeba brát jako variantu,“ uvedl.
Bývalý přednosta lanovky Pavel Vursta se domnívá, že lano prasklo kvůli skryté vadě. Zdůraznil ale, že je to jen spekulace a s jistotou to odhalí až vyšetřování.
„Vědělo se, na co se musí dávat pozor. A to bylo to nejpodstatnější – prohlídky, defektoskopie a rentgeny všech komponentů. A to si myslím, že se nezanedbávalo. Mám pocit, že to musela být skrytá vada materiálu,“ řekl ČTK Pavel Vursta, který byl přednostou lanovky na Ještěd v letech 1990 až 2010.





