Vytisknout kostel pomocí 3D tisku na stejném místě, kde stával evangelický kostel až do svého zboření v roce 1976. Tato idea ovládla mysl architekta Jiřího Suchomela, když stanul uprostřed náměstí Českých bratří v Liberci.
Církevní stavbu chtěl ale pojmout odlišně, aby oslovovala lidi jedenadvacátého století. Byť metodou 3D tisku v zahraničí již budovy vznikají, tištěné kostely podle něj obvyklé nejsou.
„Tisknou Francouzi, Američané i Ukrajinci a samozřejmě Číňané. Kostel ale podle našich informací vytištěn zatím nebyl žádný,“ zamýšlí se Jiří Suchomel, zakladatel Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci (TUL).
Pohled na místo, kde až do roku 1976 stával evangelický kostel od nároží ulic Boženy Němcové a Komenského.
Ten představil návrh kostela, který by bylo možné využívat kromě liturgických účelů i ke komorním kulturním akcím. Jeho svislé stěny by se pnuly do výše téměř 14 metrů od základové desky, kvůli akustice by měl jiný tvar zevnitř než zvenku. Disk střechy, jenž má tvořit ocelová a dřevěná konstrukce, by se vznášel nad stěnami a umožnil by průnik světla do hlavního prostoru ze všech stran.
„Je to snoubení dvou příležitostí. Jednak můžeme napravit to, že komunistický režim zbořil církvi její kostel, a přitom můžeme demonstrovat tvarové, konstrukční a materiálové výhody technologie 3D tisku,“ vysvětluje Suchomel.
Testování na Antarktidě
Svatostánek by pojal až stovku sedících lidí, kteří by sem chodili hlavním vstupem od ulice Boženy Němcové. Základní tvar navrhl Suchomel tak, aby využil architektonické a statické možnosti tenkostěnných tištěných konstrukcí z betonové směsi.
Vysokopevnostní cementovou směs vyvinul mezifakultní tým z TUL společně s Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze. O trvanlivosti stavby podle Suchomela nejlépe vypovídá fakt, že vzorek materiálu byl odvezen na Antarktidu, kde byl rok a vydržel beze změn. Proč ze speciálního materiálu nechtěl postavit dům?
„V závěru výzkumného projektu 3D STAR jsem hledal druh stavby, na kterém by bylo možné plně předvést tvarové a konstrukční možnosti, které tato technologie nabízí a které jiné stavební postupy obtížně zvládají. Hledal jsem zároveň stavbu, která může opustit geometrické principy, na nichž jsou běžné budovy založeny,“ přibližuje Suchomel.
„Tvar kostela je odvozen z pravidelného osmistěnu tvořeného osmi rovnostrannými trojúhelníky. Jedna z bočních stěn je přerušena, aby se otvírala návštěvníkům a zvala je ke vstupu. Pod hlavním prostorem kostela je etáž, která by měla sloužit dalším činnostem sboru a potřebnému zázemí,“ popisuje dále.
Úspora lidí a materiálu
Metodou 3D tisku by vznikly hrubé stavby stěn, případně stropu. Poté by došlo i na tradiční stavební postupy. Na základě propočtů architekt Suchomel soudí, že by vytisknutí stavby zabralo asi tři měsíce. 3D tisk staveb z cementových směsí by z jeho pohledu nadto dokázal i významně uspořit lidskou sílu.
„Tím by tato technologie mohla být zajímavá pro mladou generaci. Ušetří se také lidi a materiál na stavbu bednění, které u tisku odpadá. A co se ještě ušetří, je životní prostředí. Tím, že stěny můžeme tisknout duté, spotřebujeme mnohem méně cementu,“ vyzdvihuje Suchomel, jenž výrobu a dopravu cementu považuje za největší ekologickou zátěž současného stavebnictví.
Kostel by bylo možné využívat kromě liturgických účelů i ke komorním kulturním akcím.
Kostel by tiskl robot po částech. Nejprve by se pohyboval vodorovně do jednotlivých pozic, kterých by postupně vystřídal pětatřicet. Po vytištění jedné etáže by ho jeřáb přemístil do další úrovně, až na nejvyšší čtvrtou. Tento postup se zásadně liší od většiny zahraničních zařízení, která pracují s tiskárnami většími, než je samotná budova.
K naplnění ambiciózního konceptu ale stávající robotické rameno vyvinuté na TUL nestačí. Bylo by třeba zkonstruovat a zaplatit větší. Na otázce peněz tak momentálně spočívá osud celé stavby.
Kdo kostel zaplatí?
Farář Českobratrské církve evangelické v Liberci Filip Susa oceňuje modernost a jednoduchost návrhu; s jeho pomocí by církev dala na srozuměnou svou přítomnost v současném veřejném prostoru.
„Na náměstí jsme instalovali informační tabuli ve tvaru jednoho kostelního okna a také jsme uvažovali o dalších úpravách plochy náměstí, aby bylo zřejmé, kde stál kostel. Samozřejmě nás také napadlo, že by bylo možné jej znovu postavit. Je to ale mimo naše finanční možnosti,“ dodává.
„Zatím jsme u prvního kroku, kterým je koncepční úvaha. Jisté je, že církev desítky milionů korun na stavbu nemá a jen tak mít nebude,“ uzavírá mluvčí TUL Radek Pirkl s tím, že pro projekt se hledají zdroje financování. „Zapotřebí by byli mecenáši a podporovatelé jak na úrovni místní politiky, tak mezi občany a podnikateli,“ míní farář.
