Z elektroporcelánu se vyráběly prosté izolátory vysokého napětí. Pak ale přišli tvůrci horského hotelu na Ještědu a materiál použili na obložení stěn schodiště vedoucího k pokojům. Obložili jím i halu s pokoji. Senzace byla na světě.
„Cítili jsme, že se tu rodí něco velmi netradičního. To se nakonec potvrdilo,“ zavzpomínala čtyřiadevadesátiletá keramička Marie Rychlíková. Spolu s Lydií Hladíkovou a Děvanou Mírovou se v 70. letech minulého století spolupodílela na keramické výzdobě Ještědu. Po letech tato výtvarnice, jež se s kolegyněmi proslavila už díky výtvorům pro EXPO 58 v Bruselu, Ještěd znovu navštívila.
Foukalo a byla zima, vzpomíná Rychlíková
„Tehdy jsme vlastně věděly jen to, že v Liberci existuje architektonický ateliér SIAL, že jsou úžasní a že se vymykají. To, že se nakonec na Ještědu použil elektroporcelán, to jen dokresluje. Šlo o novinku a je bavilo používat nové technologie. Cením si toho, že nás tehdy oslovili,“ řekla Marie Rychlíková.
Na keramické výzdobě hotelu Ještěd, kterou charakterizují bílé obkladové dlaždice s různě velkými obloučky, pracovaly keramičky v roce 1971. „Měly jsme výkres, jak se ty obklady mají střídat, podle toho se to hlídalo. Dělal to tehdy takový šikovný obkladač. Byla tady velká zima, pamatuji si, jak tady foukalo. Teprve až po nás přišly na řadu interiéry a pan architekt Binar s nábytkem,“ uvedla designérka.
„Šlo o pilotní projekt, do té doby elektroporcelán na jiných budovách nebyl. Ale osvědčil se,“ doplnil výtvarnici architekt Milan Baše. Stavbu v době jejího vzniku pravidelně fotografoval, aby zdokumentoval postup stavebních prací. Letos se v hotelu s Marií Rychlíkovou po dlouhé době setkal.
„Při stavbě Ještědu byli samí úžasní lidé. Vzájemně se doplňovali. Nebyli to sólisté. Architekt Karel Hubáček byl šéf, ale nesmírně laskavý člověk,“ složil všem tvůrcům poklonu architekt Baše.
„Pokaždé máme ohromnou radost, když nás někdo z tvůrců přijede navštívit, je to pro nás svátek. Pořád mají co říci,“ uvedla Milena Lánská z marketingu hotelu.
Obklady jsou jako nové, nepotřebují opravu
Před třemi lety se spolupodílela na vzniku publikace Vzpomínky na Ještěd. Ta obsahuje rozhovory se šesti osobnostmi, jež se podílely na výstavbě unikátního hotelu. Marie Rychlíková je jednou ze zpovídaných osobností.
Publikace je už vyprodaná, hotel ale uvažuje o dotisku a vytvoření anglické verze. „Ptají se po ní zahraniční novináři a návštěvníci obecně,“ uvedla Lánská a dodala: „Mimochodem. Obklady od paní Rychlíkové a kolegyň, jsou pořád jako nové. Nepotřebují opravu.“
Při loučení si jen Marie Rychlíková posteskla, že už u veřejných staveb neputuje povinně část peněz na umělecké dotvoření stavby. „U investorů o to už není zájem. V tom to měli umělci dřív jednodušší. Dnes se keramici těžko uživí. Obecně mám dojem, že společnost keramiku nechce. Třeba ale zase přijde doba, kdy lidé zjistí, že existuje.“