Kamenolom je pro obec požehnání, říká těžař z Tlustce

  8:54
Spoluvlastník lomu na kopci Tlustec Jiří Čech v otevřeném rozhovoru popisuje výhody, které Brniště z těžby čediče získá. A vysvětluje, proč proti lomu brojí zdejší firmy.

Spolumajitel Kamenolomu Brniště Jiří Čech | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kamenolom Brniště se chystá obnovit těžbu čediče na kopci Tlustec. Řada místních lidí je proti tomu, bojí se hluku, otřesů a nárůstu dopravy. Prosadili proto referendum, které se v Brništi v červnu uskuteční. Obec ale už předtím s firmou podepsala smlouvy o kompenzacích, které s těžbou počítají. Referendum proto nemůže nic změnit. 

Podle spolumajitele lomu Jiřího Čecha jsou náhrady obci za strpení těžby velkorysé. Brniště dostane za 25 let 125 milionů korun a vznikne zde 50 pracovních míst s nadstandardními mzdami. Výtky aktivistů proti lomu představitel těžařů odmítá. Kámen se prý bude těžit pouze bagry, žádné odstřely firma neplánuje. Čedič z lomu odvezou hlavně vlaky. 

„Ostatně proto jsme před třemi lety koupili zdejší nákladní nádraží. Těch náklaďáků bude jen 12 denně, doprava v obci tedy prakticky nevzroste,“ vysvětluje Jiří Čech.

V jaké fázi povolení těžby teď vlastně lom je? Jistě nejen já se v tom už trochu ztrácím.
Naše firma má veškerá strategická povolení, aby se mohlo začít těžit, hotová. Zbývá odevzdat Báňskému úřadu náš odsouhlasený projekt, pak se rozhodne o začátku těžby. Vše ostatní máme splněno.

V červnu se ale bude v Brništi konat referendum o obnově těžby. Hlas lidí tedy není podstatný?
Výsledky referenda nejsou pro nás směrodatné. Referendum je záležitost občanů a místní samosprávy. My jsme vše splnili. Nabídli jsme Brništi kompenzace, na které kývlo.

Starosta s vámi ale podepsal smlouvu o těchto kompenzacích ještě před referendem. To vzbuzuje dojem, že názor lidí vlastně nikoho nezajímal.
To je lež, která se v médiích opakuje často. Referendum o obnově těžby vzniklo až poté, co jsme si vyjednali společné smlouvy. V listopadu 2019 si Brniště odsouhlasilo kompenzaci a žádné referendum tenkrát nebylo. To vzniklo až v roce 2020. Odpůrci těžby si mysleli, že tím něco zvrátí, ale přišli s referendem v době, kdy už byly všechny smlouvy parafovány.

A to vám přijde v pořádku?
My jsme o kompenzacích s Brništěm jednali celých uplynulých sedm let. Proč s referendem přišli až teď, kdy je vše sjednáno? Předchozí starosta třeba referendum chtěl, ale zastupitelstvo ho neschválilo. Teď, když všechna povolení a smlouvy nabyly právní moc, už je pozdě. Referendum tedy může jedině ovlivnit ty kompenzace nabízené z naší strany. Těžit se bude tak jako tak.

A ty kompenzace jsou konkrétně jaké? Co obec výměnou za strpění těžby dostane?
Kompenzace jim nabízíme už těch sedm let. Začínali jsme jednat o jedné koruně za vytěženou tunu, postupně jsme se dostali až na 5 korun za tunu. Naše firma s tím souhlasila. Obec tedy po dobu těžby 25 let dostane za každou vytěženou tunu 5 korun, plus inflační doložku. Fixně dostanou navíc ještě 300 tisíc korun každý rok na rozvoj obce. Nad rámec toho všeho darujeme obci 200 tun čediče. Ročně tak obec dostane odhadem 4,5 milionu, za dobu těžby asi 125 milionů korun. Zákon stanoví povinnou výši odvodů ve výši 10 milionů za dobu těžby, my jim dáme 125 milionů. To jsou výborné podmínky.

Ale obyvatelé Luhova nebo Velkého Valtinova nedostanou nic.
My jednáme s Brništěm, protože je to největší katastrální území lomu. A Brniště vždy chtělo jednat. Ostatní jsme oslovili mnohokrát, starostové těch obcí schůzky odmítli. Brniště si tedy vyjednalo podmínky, které bude mít.

Proč vlastně celý ten proces povolení těžby trval tak dlouho, když lom vám patří už 12 let?
To je standardní povolovací proces. Má to určité postupy, něco bylo rychlé, něco trvalo déle. Lom jsme koupili v roce 2009, na akciovku jsme firmu převedli v roce 2012. Některé lomy se povolují i déle. Třeba v Německu to běžně trvá 15 let.

Ten nejdůležitější benefit, alespoň jak já ho vnímám, jsme ale nezmínili. A tím jsou pracovní místa. Zaměstnáte lidi z Brniště?
U nás najdou lidé celou paletu profesí, od účetní, svačinářky, fakturantky až po dělníka. Zaměstnáme 50 lidí, z toho půjde o dvě třetiny mužů a třetinu žen. Mzdy jsou v hornickém odvětví vždy velké. Pro příklad, taková svačinářka si přijde na 150 korun za hodinu, strojník na 300 korun za hodinu. To máte více než 50 tisíc hrubého měsíčně. To přece není špatné. Pracovní místa také vnímám jako ten největší benefit. Silnice se totiž budou stavět pořád, kámen bude potřeba.

Pokud nasadíte takovou mzdovou politiku, tak se ani nedivím, že jste trnem v oku místním firmám…
Ano. Když jsme sem poprvé přišli s plánem těžit, tak starosty obcí zajímalo jen to, kolik budeme lidem platit. Ne jak bude lom vypadat, to je do poslední chvíle nezajímalo. My máme mzdovou politiku všude stejnou, v Praze i Brništi. Když zjistili, že u nás si lidi vydělají víc než kdekoliv jinde v okolí, začali jsme jim vadit. Proto jsme skutečně trnem v oku pár místním firmám, kterým zkazíme byznys. Co na to říct? Ať svým lidem zaplatí víc, pokud o ně nechtějí přijít. Bývalý starosta Brniště byl v představenstvu místní velké firmy, které vadíme. Že prý kazíme morálku. Podoba lomu mu přitom byla úplně jedno.

Někteří občané Brniště se ale obávají, že hodnoty jejich nemovitostí ztratí na ceně nejméně o 20 procent, až se zahájí těžba. A to kompenzovat nikdo nebude.
Myslím, že cena jejich nemovitostí spíš vzroste. V žádné lokalitě, kde jsou lomy, nešla cena nemovitostí dolů. Lom se normálního koloběhu života nedotkne. Naopak, když tu budou mít lidi práci, nebudou nuceni stěhovat se jinam za prací. Zůstane tu škola. Zůstane tu pošta, kterou už chtěli zavřít, ale díky našim 50 dopisům týdně se udržela. Mohla být už pryč. Lom je pro obec jednoznačně přínos.

Asi si myslí, že lom je něco, co kazí obraz obce.
Jakým klíčem odhadli těch 20 procent? Vždyť tady se bavíme o lomu, ustanoveném v roce 1968, tudíž nemovitosti, co tu stojí, jsou většinou postavené po tom roce. Tady jsme v Sudetech, není tu žádný starousedlík. Většina lidí zde stavěla v době aktivního kamenolomu. Tak jak by jejich domy mohly ztratit na ceně? My navíc přicházíme s historicky nejšetrnější těžbou, která tu kdy byla.

Lidem se ale nemůžete divit, předchozí majitel lomu totiž těžil a na rekultivaci vytěžených částí se vykašlal a peníze se někam ztratily. Jejich obavy jsou tedy oprávněné.
Předchozí majitel ani nic dodržovat nemusel, protože jel podle starého historického povolení, které ho opravňovalo k čemukoliv, kopec chtěl de facto zplanýrovat. Šlo o stará postkomunistická rozhodnutí, směl si tu dělat, co chtěl. My budeme těžit podle aktuálních povolení, a ta jsou poměrně přísná a tvrdá. A my je musíme ctít.

Jakou technologií tedy bude těžba probíhat? Mnozí lidé mají ještě v živé paměti odstřely, které otřásaly jejich domy.
Tehdy probíhaly komorové odstřely, bouchalo to. Ty jsou dávno zakázané. Náš schválený projekt s nimi ani nepočítal. Takhle už se dnes netěží, ani kdyby povoleny byly. Kopec budeme odškrabávat postupně mechanicko - fyzikálně, tedy velkým bagrem. Kámen se na místě odhliní, dopravníkem se posune do zóny o 150 metrů níž a tam se bude drtit na jednotlivé frakce, dopravníkem to půjde dolů, kde se drť bude třídit a nakládat na vlaky.

Takže nákladními auty kámen odvážet nebudete? Toho se totiž lidé obávali také, že tu nákladní doprava vzroste.
V závazném stanovisku máme poměr 90 procent železnice, 10 procent nákladní auta. To musíme dodržet. Ostatně proto jsme před třemi lety koupili zdejší nákladní nádraží. Pro zajímavost, těch náklaďáků bude 12 denně, doprava v obci tedy prakticky nevzroste.

Kam vlastně půjde kámen, který se tu vytěží?
Na stavbu silnic, kolejových svršků. Prioritou firmy je uplatnit kámen v Libereckém kraji. V této kvalitě a množství tu jiné ložisko není.

Budou vůbec v Libereckém kraji takové stavby, kde se dá váš čedič využít? Ročně ho máte vytěžit 800 tisíc tun, neumím si představit takové tempo výstavby… Nebude se kámen spíš vozit jinam?
Liberecký kraj má spotřebu kameniva už 15 let stejnou, je 2,5 milionu tun ročně. Ale postupně se dotěžují ostatní lomy, kámen dochází. Takže našich 800 tisíc tun možná bude ještě málo… Nezapomeňte, že z našeho vytěženého objemu bude 1000 tun zeminy, nějaký drážní štěrk, podsypy... Kámen tedy přebývat opravdu nebude.

Podle České geologické služby bude do deseti let Česku hrozit surovinová krize, neboť polovina z 222 kamenolomů dotěží. To bude znamenat, že se kámen bude muset dopravovat na větší vzdálenost a výrazně to prodraží například stavbu silnic, kde je kámen hlavním podkladovým materiálem.
Ano, doprava kamene je dražší než samotný kámen. I jednou tolik. Do Libereckého kraje se dnes kámen dováží. Máme tu tři betonárky, které si kamenivo dováží. Železniční doprava je levnější než kamionová. A my jsme jediný lom v našem kraji, který má železnici přímo v lomu.

Kámen tedy i podle vás opravdu dojde?
Napadlo by vás před 25 lety, že nebude kámen? Mě ne. Dřív jste přijeli do lomu a koupil jste si kámen. Dnes když přijedete s tatrovkou, tak vám ho neprodají. Nemají ho. Vše jde smluvně Skansce nebo Eurovii. A do sedmi let nebude kámen žádný.

Na vaši stranu se nedávno přidal respektovaný geolog Václav Cílek...
Ano. Václav Cílek u nás v lomu byl a řekl, že lom se tu neměl nikdy otvírat. A že prý když už tady je, měl by se šetrně dotěžit, než otvírat lom někde jinde.

Na Tlustec se nedá dostat, což ostatně lidé též kritizují. Zajímalo by mě, jestli kopec alespoň z nějaké části lidem zpřístupníte?
Na Tlustec se opravu nesmí, je to náš soukromý pozemek a hlavně dobývací prostor, kde není bezpečno. Nacházíme tu stále mrtvé muflony, kteří se zřítili ze skal. Takže vyčítat nám, že sem nepustíme lidi, je stejné, jako bych vyčítal sousedovi, že mě nepustí vykoupat se do jeho bazénu. Ale pracujeme na změně. Do těžebního prostoru chceme pustit lidi, aby mohli koukat, jak se těží kámen. Vybudujeme stezku nahoru na kopec, kam turisté vyjdou a z výšky to uvidí. Budou tam lavičky, odpočívadla.

Myslíte, že někdo sem pojede, aby viděl těžbu kamene?
V lomu Amerika taky koukáte do těžební jámy. Nebo kamenolom u obce Tmaň na Berounsku poblíž Koněpruských jeskyní. Tam jezdí davy lidí. A 80 procent z nich nezajímají Koněpruské jeskyně, ale chtějí vidět rypadlo, jak tam těží vápenec.

Co bude s Tlustcem, až na něm těžba skončí?
Kopec bude zrekultivován, lom otevřeme veřejnosti zcela. Stěny zabezpečíme. Bude tu podobný lom jako ve Staré Americe, akorát bez jezera. Vršek zůstane zachován.