Na území kraje by podle takzvaných normovaných stavů přípustných podle zákona mělo být 500 jelenů. Myslivci však pravidelně zjišťují trojnásobný počet.
Jenže podle takzvaných zpětných propočtů z průměrných hodnot, je těchto zvířat desetinásobek. Tedy 4 200. Vyplývá to z výpočtů libereckého lesníka Jana Dudy.
Jen pro představu. Kdyby se všichni tito jeleni postavili jako při tělocviku bok po boku, vytvořili by řadu o délce přibližně dva a půl kilometru. Řada by přitom měla být správně dlouhá „jen“ 270 metrů.
U daňčí zvěře je normovaný stav zhruba 200 kusů, skutečný 1 000. Muflonů by mělo být v průměru 300, zpětným propočtem zjištěný stav je 1 300. U nejrozšířenějšího druhu, srnčí zvěře, je normovaný stav v průměru asi 10 tisíc kusů. Ve skutečnosti jí je 19 tisíc.
Takto přemnožená zvěř způsobuje na majetku vlastníků lesů neúměrně vysoké škody.
„Zvěř okusuje semenáčky dřevin a ukousává jejich vrcholky, listí, pupeny a výhonky. Stromy zmlazují, ale neodrůstají. Vlastníci lesa mají ze zákona povinnost vysazovat pestřejší lesy a mají na tom i sami zájem. Les je pak stabilnější a poskytuje bezpečnější produkci. I když se ale snaží vysazovat víc jedlí, buků, dubů nebo javorů, tak jim to sežere zvěř. Co není v oplocence, dnes prakticky nepřežije,“ posteskl si Jan Duda, odborný lesní hospodář v Kryštofově Údolí.
Malé stromky musí chránit plot
Podle Národní inventarizace lesů je poškození v kraji způsobené okusem zvěří z pětistupňové škály druhé nejhorší. Ve škole by kraj dostal čtyřku. Horší je jen Ústecký a Karlovarský kraj.
Obecní les na severním svahu Zimova kopce v Kryštofově Údolí, o který se Jan Duda stará, má 25 hektarů. Obec se tam snaží o přírodě blízké hospodaření. Les se obnovuje převážně sám.
I tak ale lesníci musejí sazenice schovávat do oplocenek. Jinak by nevyrostly. V lese je 1,3 kilometru oplocení. Ochránit všech 25 hektarů by ale podle Dudy vyšlo neúměrně draho. Kilometr plotu stojí 90 tisíc korun.
„V souvislosti s přemnoženou zvěří jsme schopni jednoduše prokázat mnohonásobné porušení zákona. Na vině je nezájem a neochota myslivců snižovat stavy zvěře. A státní správa vidí, že je zákon porušován. Dílem jí ale chybí nástroje na jeho vymáhání, dílem je nečinná,“ je přesvědčen Jan Duda.
„Vše oplotit nejde. Mimo oplocenky proto dávám ročně tři tisíce stromků. Do dvou let jich polovina neexistuje. U listnáčů je to až sedmdesát procent. Když nezahynou, jsou z nich křivě rostoucí bonsaje, neboť zvěř okusuje horní části. Z hlediska ekonomiky je už strom nevyužitelný,“ posteskl si Václav Škoda, vlastník 15 hektarů lesa v části Olympie na Rašovském hřebeni.
Zvěř ničí i borůvčí
Sazenice stromku stojí 8 až 10 korun. Ročně tak přijde o 30 tisíc. „Extrémně přemnožená zvěř neničí jen stromky. Na Rašovském hřebeni prakticky neexistuje třeba borůvčí,“ zmínil Škoda.
„Velké škody jsou i na zvěří oloupaných dvacetiletých stromech. Jestli bude zapotřebí chránit i je, budu si připadat jak v Absurdistánu,“ míní Škoda.
Myslivci podle něj v honitbě Rašovský hřeben léta operují s normovaným stavem 60 kusů spárkaté zvěře. Výzkumný ústav myslivosti tam ale při monitoringu, ve kterém mimo jiné využil kamery s nočním viděním, zjistil 190 kusů. Tedy třikrát tolik. Myslivecké sdružení zatím tyto propočty zpochybňuje.
„Jsme připraveni použít i metodiku sčítání trusu. Zvěře je tu jednoznačně víc, než má být,“ soudí Škoda.
Problémem přemnožené zvěře se zabývá i Liberecký kraj. „Má to jednoznačně vliv na ekosystém, zásadně limituje přirozenou obnovu v lese. Umělá výsadba především listnáčů v naprosté většině míst v kraji není bez ochrany schopná odrůst. Myslivci mají stále potřebu udržovat si vysoké stavy zvěře. Nejhorší je to u honiteb, které si za velké peníze pronajímá vybraná skupina movitých lidí,“ poznamenal Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny a člen zemědělského výboru kraje.
Jeho členové si ve čtvrtek v Kryštofově Údolí spolu se zástupci Lesů ČR nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů prohlíželi zvěří napáchané škody.