Knihovna v Jablonci nad Nisou slaví století, vznikala Němcům navzdory

  16:36
Husarským kouskem se před sto lety blýskli čeští vlastenci na území drtivě německého Jablonce nad Nisou. Na jaře roku 1920, kdy ve městě žilo pouhých čtrnáct procent Čechů, založili Českou veřejnou Jiráskovu knihovnu. Předchůdkyni dnešní městské knihovny. Němcům se půjčovnu knih podařilo přivést k životu až o tři roky později.

Knihovna se několikrát stěhovala. Na svém dnešním místě v budově staré radnice je od roku 1933. | foto: archiv knihovny

Fakticky však začala česká instituce fungovat až v roce 1921. A do roku 1933, kdy se přesunula na dohled svého dnešního sídla v budově bývalé radnice na Dolním náměstí, se několikrát stěhovala. 

Do roku 1922 působila v bývalé matiční škole v Kamenné ulici, pak přešla do měšťanské školy v dnešní ulici 5. května a v letech 1928 až 1933 sídlila na nynější třídě Budovatelů, přibližně v místech, kde teď stojí hotel Merkur.

Fotogalerie

Zatímco dnes vlastní jablonecká knihovna přes sto tisíc dokumentů, v prvním roce jejího provozu čítal knižní fond 477 svazků. 

„Základem se staly dary a zápůjčky od místních českých spolků. Například tělovýchovná jednota Sokol věnovala 202 svazků, Česká Beseda 25 knih, spolek Havlíček 65. Organizace dřevodělníků dočasně zapůjčila 62 knih, organizace stavbařů pak 19. Později věnovalo knižní dary ze svých vlastních sbírek i mnoho občanů a nechyběly ani dary peněžité,“ vypočítává Jitka Nosková v publikaci Jablonecká knihovna v proudu času.

V roce zahájení provozu knihovny se v ní zaregistrovalo 42 čtenářů, o rok později jich bylo už 118.

V roce 1933, kdy se tehdy již deset let fungující německá knihovna přestěhovala do dnešní budovy, musela ta česká vzít za vděk pouze malým domkem v sousedství honosného reprezentativního domu. Po mnichovské dohodě v roce 1938 pak česká knihovna zanikla a obnovena byla až po 2. světové válce. I přesto se v roce 1933 podařilo Čechům vydobýt si v přízemí německé instituce alespoň českou čítárnu. 

„Lidé se mohli začíst do množství tehdy populárních novin a časopisů jako například Hlasatel, Svět práce, Hvězda, Listy paní a dívek, Světozor, Národní politika či Pestrý týden. V té době čítárnu navštěvovalo průměrně padesát pět lidí denně. Při vstupu měl každý host povinnost zapsat své jméno a povolání do návštěvní knihy. Mohl si vypůjčit jen jeden výtisk novin či časopisu. Chtěl-li další, musel nejdříve ten první vrátit. Bylo zde zakázáno kouřit a hlasitě mluvit,“ popisuje Nosková. 

Knihy musely do bedýnek

Koncem smutného září roku 1938 musela česká knihovna z Jablonce zmizet. 4 126 svazků putovalo do 145 bedýnek a následně na půdu staré radnice. Hrozilo, že nacisté české knihy zničí. Jenže tehdy vstoupila do historie jablonecké knihovny osoba knihkupce a později i komunálního politika Josefa Floriána. 

„V roce 1940 odvezl do Turnova, kam předtím přestěhoval svůj obchod, i celý fond menšinové knihovny. Odkoupil ho za částku 10 050 korun. Knihy v roce 1946 vrátil zpět a staly se základem znovuotevřené knihovny a čítárny,“ upozorňuje Jitka Nosková. 

Další ránou pro knihovnu znamenal únor 1948. V rámci budovatelské kultury se měli knihovníci podílet na tom, aby se pomocí knih přetvářel čtenář do podoby požadovaného socialistického člověka. Knihovníci museli vědět nejen to, co má čtenář číst, ale také, jaký způsob četby je ten správný. 

„Z tohoto důvodu vznikala celá řada plánů četby, vzorové návody ke čtení konkrétního díla, organizovala se společná hlasitá předčítání a masové akce na podporu četby předem vybraných titulů,“ dodává autorka knihy.

Ke stoletému výročí připravila knihovna výstavu. Lidé ji však kvůli vládním nařízením teď neuvidí, ale je naplánována až do konce září.

Autor: