Ačkoliv se již Jablonci s jistotou nenavrátí přídomek „Paříž severu“, vzít zpět by si mohl titul „město skla a bižuterie“. Dopomoci k tomu mají velkolepé plány na takzvaný Křišťálový ostrov.
Projekt, jenž by měl poukázat na místní významnou tradici sklářství a šperkařství, propojit několik institucí a rozhýbat turistický ruch. Nově v tom může sehrát jednu ze stěžejních rolí část obřího komplexu po bývalém exportním podniku Jablonex.
Na první pohled se však zpráva tváří jako negativní. Svaz výrobců skla a bižuterie přemýšlí nad tím, že opustí Palace Plus. Tedy plochu v bývalém Jablonexu v sousedství mšenské přehrady, sahající přes 650 čtverečních metrů, na které se rozpíná největší prodejní centrum a vzorkovna bižuterie v Česku.
Podle náměstka jabloneckého primátora Davida Mánka to ovšem může dát projektu Křišťálový ostrov pozitivní náboj.
„Změna adresy výstavních a prodejních prostor může dát celému projektu nový, velmi zajímavý směr. Lze totiž reálně uvažovat o přestěhování celého výstavně prodejního celku z bývalého Jablonexu do některé budovy v centru města v přímé blízkosti Eurocentra,“ myslí si Mánek.
Křišťálový ostrov má totiž propojit Muzeum skla a bižuterie s blízkými výstavními pavilony v nedalekém Eurocentru. Jak přesně by tu byl um sklářů a designérů módních doplňků prezentován, zatím město nekonkretizovalo.
„O takové řešení ale velmi stojíme. Plánujeme zřídit ve středu města návštěvnické centrum, a to by mohlo být v budově potenciálního nového sídla svazu,“ zamýšlí se náměstek.
Jak již bylo zmíněno, město chce na projektu spolupracovat také s Muzeem skla a bižuterie. To by rádo odkoupilo budovu na adrese Jiráskova 7 nedaleko jeho sídla. „Po povolebních změnách na ministerstvu kultury očekáváme další jednání o možnostech, jak financovat odkup budovy, její přestavbu a posléze i provoz,“ doplňuje Mánek.
A proč vlastně Svaz výrobců skla a bižuterie pokukuje po jiných prostorách? Jedním z důvodů jsou vysoké provozní náklady. „Musíme bohužel brát v potaz vlnu zdražování energií a služeb, která se projevila ve výrazném zvýšení nájmu a nákladů na provoz,“ sděluje předseda představenstva svazu Pavel Kopáček. Ten v projekt Křišťálového ostrova věří.
„Na jeho přípravě od začátku spolupracujeme. Máme dlouholeté zkušenosti z působení v cestovním ruchu v České republice i v zahraničí. Cíl soustředit všechny subjekty a aktivity do středu města je ambiciózní, ale splnitelný. Bižuterní průmysl je ve složité situaci a rozvoj aktivit v oblasti turistického ruchu mu pomohou vybudovat nový odbytový směr. Zkušenosti z obdobných projektů v Evropě to dokládají,“ vysvětluje předseda.
Ostrov propojí muzeum s Eurocentrem
Jak již MF DNES na konci loňského srpna uvedla, projekt Křišťálového ostrova by měl soustředit ukázky umu sklářů a designérů módních doplňků do centra města.
„Myšlenka je propojit muzeum s areálem Eurocentra a vytvořit tak pomyslný bižuterní ostrov, který by turistům poskytl komplexní a nezapomenutelný zážitek. Přípravami projektu byla před časem pověřena pracovní skupina magistrátu,“ informovala před časem mluvčí jablonecké radnice Jana Fričová.
Inspiraci loni zástupci města nasávali třeba ve sklárně Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova. Náměstek Mánek dříve řekl, že projekt by mohl být připravený k realizaci v polovině tohoto roku. Důležité bude podle něj získat například energetický audit budov Eurocentra, pak by se povolaní vrhli na přípravu projektové dokumentace.
Křišťálový ostrov není jedinou aktivitou na poli bižuterním a sklářském, jež se v Jablonci v poslední době odehrává. Náročnou rekonstrukcí prošla místní Střední škola řemesel a služeb v Podhorské ulici. Ta nyní může v lepších prostorách a s modernějším technickým vybavením nadále nabízet několik oborů, které se jinde v Česku neučí, jako je třeba foukání technického skla. Škola ovšem vzdělává žáky také ve výrobě skleněné a kovové bižuterie, zlatnictví nebo klenotnictví.
Velký zářez se nedávno povedl právě také Muzeu skla a bižuterie. Jeho týmu se podařilo dostat ruční výrobu skla na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Jde o první krok, který je nutný pro zápis této výroby skla na seznam světového dědictví UNESCO.
„Je to ohromná šance, která už se nebude opakovat. Žádost o nominaci pro UNESCO ovšem nepůjde jen za Českou republiku. S tím nápadem přišla Francie, která je vedle Německa největším výrobcem skla v Evropě. Nás oslovili, protože české sklo je ve světě pojmem. Jsme například jedineční ve výrobě skleněné bižuterie. Výhodou je, že pod to se dá zahrnout celá řada sklářských technik. Ať už jde o foukání nebo tažení skla, práci u kahanu, dekorování skla, výrobu tyčí pro bižuterní zpracování a podobně,“ uvedla nedávno ředitelka muzea Milada Valečková.
