První v Libereckém kraji. Nová inlinová dráha by lákala i rychlobruslařské hvězdy

  7:32,  aktualizováno  7:32
V Maškově zahradě v Turnově by měla vyrůst inlinová dráha pro závodníky i veřejnost. Má být první takovou v kraji a výrazně by zvýšila tréninkovou úroveň zdejšího klubu. Během letní přípravy by ji mohly využívat také největší české rychlobruslařské hvězdy.

„Nemůžeme dosáhnout větších úspěchů, pokud se projedeme za sezonu na dráze jen zhruba 15krát,“ říká trenér turnovského klubu Sportinline. | foto: klub Sportinline

O rychlobruslařskou dráhu usiluje turnovský klub Sportinline zhruba dva a půl roku. Hlavním důvodem jsou především nedostačující tréninkové podmínky, které musí 60 závodníků z oddílu řešit dojížděním na dráhu až do Benátek nad Jizerou.

„Rychlobruslařský sport má svá specifika. Většina závodů je dráhových, a pokud nemáme možnost na dráze trénovat, těžko se pak můžeme rovnat ostatním oddílům, které mají na dráze tři až čtyři tréninky týdně,“ vysvětluje trenér a jednatel společnosti Sportinline Pavel Hlubuček.

„V tuto chvíli se nám díky vstřícnosti oddílu z Benátek nad Jizerou daří jezdit alespoň jeden den v týdnu k nim na dráhu. Je to ale jak finančně, tak i časově velmi náročné,“ konstatuje Hlubuček s tím, že v takových podmínkách rovněž není možné, aby klub rostl co do počtu členů. Odhadem by jich přitom podle jeho plánů mohl být v budoucnu téměř dvojnásobek.

Hledání nových talentů

Ačkoliv se díky úspěchům Martiny Sáblíkové už dlouhé roky mluví o potřebách rychlobruslařské haly, i inlinový ovál v Turnově by mohl pomoci. A to minimálně s hledáním nových talentů, protože řada špičkových rychlobruslařů pochází právě ze světa kolečkových bruslí.

„Metoděj Jílek, který na kolečkových bruslích dosáhl velkých úspěchů, je toho příkladem. Rovněž i klasičtí rychlobruslaři využívají inline brusle v přípravě na sezonu a účastní se závodů. Tyto dva světy jsou propojené,“ míní trenér.

Ovál by měl mít 200 metrů na délku a šest metrů na šířku. Po celém jeho obvodu budou umístěné mantinely. Na nové dráze by se navíc mohly konat nejen lokální závody a republikové šampionáty, ale také větší mezinárodní akce.

Vedle toho by areál mohla mimo tréninkové hodiny využívat také veřejnost. Počítá se zde rovněž s přístřeškem na převlékání i vnitřní asfaltovou plochou, jež by sloužila k výuce jednotlivých prvků nebo jízdě na koloběžkách a odrážedlech.

„Dojíždění na dráhu nestačí“

A kdy by se po oválu mohli projet první bruslaři? „My bychom samozřejmě byli rádi, kdyby to bylo včera,“ směje se Hlubuček. „Zkrátka co nejdříve. V tuto chvíli jako oddíl přešlapujeme na místě, protože nemůžeme dosáhnout větších úspěchů, pokud se projedeme za sezonu na dráze jen zhruba 15krát. To je proti ostatním oddílům obrovský nepoměr,“ konstatuje trenér.

Společně s vedením města se nyní klub snaží najít co nejlepší řešení.„Vnímáme potřebu rychlobruslařského oválu a hledáme cestu k jeho umístění a následné realizaci. Po určitém hledání se naše pozornost upnula k areálu Maškovy zahrady. Jeho umístění, vzhledem k velikosti oválu a dalším plánovaným sportovním stavbám, ale není jednoduché a není o tom ještě finálně rozhodnuto,“ říká k plánům starosta Turnova Tomáš Hocke.

„Termín provedení se bude odvíjet od umístění sportoviště v investičních prioritách města mezi lety 2026 až 2030 a možnosti získání dotace od Národní sportovní agentury,“ uzavírá Hocke.