Redakce MF DNES přináší subjektivní výběr toho nejlepšího a naopak i největších propadáků, do nichž EU v kraji za posledních dvacet let investovala.
Co se povedlo
1 iQlandia
Největší science centrum v České republice, liberecká iQlandia
Začínat by se mělo dobrými zprávami, a tak i tento výčet odstartuje celorepublikově známé science centrum iQlandia, na nějž šlo z EU zhruba 290 milionů korun a které před měsícem oslavilo desetileté výročí. Nutno podotknout, že bylo opravdu co slavit. Šestipodlažní moderní stavba skrývající stovky interaktivních exponátů, planetárium nebo science show se totiž za dobu svého provozu stala vůbec nejnavštěvovanějším cílem Libereckého kraje.
„Cesta nebyla lehká, ale složitou cestou si musí projít každý úspěšný projekt. Ze začátku jsme řešili, že naplánovaný počet personálu nestačí. Zájem byl obrovský a v některých dnech nám provoz kolaboval z důvodu vysoké návštěvnosti. Vzpomínám si, že první Noc vědců, kdy byl vstup zdarma, stály pětistupy od vchodu přes celé parkoviště až do sousední ulice. Všichni chtěli dovnitř a my se horko těžko snažili ten nápor návštěvníků zvládat,“ vzpomíná manažer pro vědu a vzdělávání Petr Desenský.
Kdo by čekal následný pokles zájmu, pletl by se. Centrum se pro návštěvníky neustále aktualizuje a expozicemi iQlandie i sousedního iQparku prošlo za dobu jejich fungování už více než 4,3 milionu návštěvníků.
„Trend návštěvnosti je v poslední letech pozitivní. Za rok 2023 jsme dosáhli čísla 485 tisíc, a to je meziroční nárůst o pět procent. Enormní návštěvnost jsme zažili o letošních jarních prázdninách, kde byl meziroční nárůst za únor 48 procent,“ vypočítává nynější ředitel iQlandie Václav Dostál.
2 Oblastní galerie Liberec
Rekonstrukce lázní stála 360 milionů korun.
Neméně povedeným a podobně dotačně podpořeným projektem je revitalizace městských lázní na dnešní Oblastní galerii Liberec. Budova městských lázní postavených na přelomu 19. a 20. století představuje zajímavou ukázku architektury doby, kdy se na stavbách současně uplatňovaly prvky nastupující secese i dosud převažujícího historismu.
Stejně bohaté jsou také interiéry lázní, kterým vévodí vysoká dvoupodlažní bazénová hala. V roce 2013 se sem přestěhovala oblastní galerie, o rok později se kulturní atrakce otevřela také veřejnosti a od té doby zde střídá jedna výstava druhou.
3 Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace
Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace
Do třetice povedených hojně dotovaných projektů patří bezesporu Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI) fungující při Technické univerzitě v Liberci. Ústav poskytuje výzkumné a vývojové služby nejen pro liberecký, ale také pro český i zahraniční průmysl v oblastech nanomateriálů, strojírenství či softwarových řešení.
„Vize a mise ústavu, jak byly definovány při jeho vzniku, se naplnily. Cílem bylo vybudovat v libereckém regionu výzkumné a vývojové centrum. To se bez debat podařilo. CXI má svou budovu, své špičkové laboratorní vybavení za 400 milionů korun, přístroje, techniku a především skvělé vědecko-výzkumné týmy a výbornou pověst,“ je přesvědčený ředitel CXI Miroslav Černík.
Ústav dle jeho slov nechce dělat vědu pro vědu a už vůbec ne vědu do šuplíku. Zaměřuje se proto především na spolupráci na inovacích s firmami a institucemi, pro něž zajišťuje analýzy, vyvíjí a vyrábí prototypy, provádí testy nebo měření v různých fázích vývoje. Celkem už CXI za dobu své existence řešil projekty za zhruba 2,5 miliardy korun. Mezi nimi pracoval v loňském roce například na vývoji technologie na čištění různých typů vod nebo vymyslel autonomní pojízdnou plošinu, která uveze až tunu nákladu v těžkém terénu.
„Budeme se snažit být dále finančně soběstační a rozvíjet se společně s českým průmyslem. V oblasti materiálů se zaměříme na čištění vod od nových kontaminantů typů hormonální antikoncepce, léčiv a návykových látek. V oblasti strojírenství je to vodík a elektromobilita, které, ať se nám líbí, nebo ne, jsou důležitým výzkumným tématem současnosti. A v oblasti IT je to umělá inteligence. Její správné uchopení a začlenění do průmyslových procesů tak, aby nám pomohla s rutinní prací, ale rozhodování nechala na nás,“ předznamenává ředitel CXI.
Co se nepovedlo
1 Termální lázně Chrastava
Lázně v Chrastavě na archivním snímku
K nejznámějším neúspěšným projektům patří bezpochyby zkrachovalé Termální lázně Chrastava, na které putovalo z EU 60 milionů korun. Ačkoliv se lázně veřejnosti v roce 2012 otevřely, jejich stavba se nikdy kompletně nedokončila.
Dnes mají lázně nového majitele a jsou už léta zavřené. Investoři skončili kvůli dotačnímu podvodu u soudu, který uznal vinnými všech 11 obžalovaných včetně bývalého europoslance Roberta Duška (SOCDEM), jeho spolustraníka Martina Seppa nebo libereckého podnikatele a majitele stavební společnosti Imstav Jana Imlaufa. Obří dotační kauza se kromě stavby termálních lázní týkala i opravy hotelu Praha v Jablonci nad Nisou a rekonstrukce Liberecké výšiny.
Tím ovšem kuriozita nekončí. Podle zjištění redaktora MF DNES, který se o aktuální stav lázní loni v listopadu zajímal, nyní v budově Zámečku funguje night club.
„V Zámečku jsou dvě části – samostatná restaurace a bar. A ty barové prostory vzhledem k současným ekonomickým podmínkám pronajímáme k tomuto účelu. Jelikož nejsme schopni provozovat lázně, tak musíme využívat jakékoliv zdroje financí,“ sdělil tehdy na redaktorův dotaz správce lázní Jaromír Mošna. Na night club a jeho služby upozorňují také reklamy na vozech taxislužby, která jezdí po Liberci.
2 Centrum Vlasty Buriana
Centrum vyrostlo před sedmi lety v Široké ulici v Liberci. Dnes na dveřích visí cedule Zavřeno.
Pro mnohé očekávaný osud potkal také Centrum Vlasty Buriana, které EU zadotovala částkou 11,7 milionu korun. Legendárního komika a herce toho v jeho rodném městě mnoho nepřipomíná, právě Centrum v Široké ulici to mělo napravit a být jakýmsi všestranným kulturním střediskem.
Po dobu pěti let bylo aktivní a pořádalo různé typy akcí. Následně muselo dle slov Ivany Plechaté, jež měla na starosti aktivity Centra, z důvodu koronavirové krize zavřít. Řádný provoz se ale poté už nikdy neobnovil a webové i facebookové stránky Centra jsou už téměř čtyři roky mrtvé.
„Projekt od začátku vzbuzoval otazníky. Nicméně je fakt, že po dobu dotační podmínky skutečně plnil veřejnou funkci,“ podotkl před časem protikorupční aktivista Jaroslav Tauchman.
„Denní provoz není. Je ale možné zavolat a prohlídka pamětní síně, ve které je vše o Vlastovi Burianovi, se uskuteční,“ vysvětluje aktuální chod Centra Plechatá. Zbylé místnosti moderní čtyřpodlažní budovy se dle jejích slov nevyužívají.
3 Obří sud Javorník
Obří sud na vrcholu Javorníku nedaleko Liberce
Téměř stamilionovou dotací přispěla EU rovněž na vybudování Rekreačního a sportovního areálu Obří sud Javorník. Návštěvnost skiareálu ale od začátku nesplňovala očekávání a jeho majetek skončil kvůli finančním potížím v insolvenci. Před čtyřmi lety areál s vidinou prosperity koupilo za 84 milionů Pražské finanční družstvo.
Například letošní rekordně deštivá a druhá nejteplejší zima v historii ale provozu nízko položenému středisku rozhodně nepřála. Podle ředitele areálu Jana Petráska byla dokonce nejhorší za celých 14 let fungování a lyžovalo se tu pouhých 26 dní.
„Z toho opravdu zimních bylo přibližně 10 dní. Týden v prosinci a týden v lednu,“ upřesnil ředitel skiareálu Javorník.
