Na návštěvě u autora Ještědu. Virtuální prohlídka odhaluje Hubáčkův dům

  8:50
Kdokoliv a kdykoliv se může nyní podívat do ojedinělého domu v Liberci, kde bydlel architekt Karel Hubáček a jenž si sám navrhl. Severočeské muzeum zpřístupnilo virtuální prohlídku stavby.

Karel Hubáček začal montovaný dům projektovat koncem 50. let. | foto: Jan Pešek, MF DNES

Erich Maria Remarque – Čas žít, čas umírat, Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Výrostek nebo Slovník literárních směrů a skupin. Na tyto a další tituly koukala rodina architekta Karla Hubáčka v obývacím pokoji z gauče pod obrazem Jana Vančury s názvem Madrid z roku 1974.

A jak to u Hubáčků doma vypadalo v kuchyni, koupelně, na schodišti či v zahradě? Zjistit to nyní může kdykoliv a v kteroukoliv denní i noční hodinu, aniž by se do unikátní stavby z roku 1960 v libereckých Lidových sadech musel nezákonně vloupávat. Stačí, když si najede na odkaz na webových stránkách Severočeského muzea v Liberci, kde se ukrývá jeho „dárek“ k příležitosti únorových sta let od narození jediného českého držitele Perretovy ceny.

Pomyslným přáním k nedožitým narozeninám je virtuální prohlídka montovaného domu, kterou vedle Hubáčka navrhli Vlastimil Šedo, Josef Patrman a Václav Bůžek v tehdejším Krajského projektového ústavu v Liberci.

Skenování pomůže při opravách

Muzeum dostalo koncem loňského roku vilu do správy od Libereckého kraje, jenž ho od dědiců architekta odkoupil. A jedním z prvních počinů s ním bylo 3D skenování jeho interiérů i exteriérů, které si instituce zadala u externí firmy.

Výsledkem je právě virtuální prohlídka, při které si zájemci mohou přečíst také popisky k některým artefaktům ve stavbě, například jak se jmenují obrazy na stěnách, kdo je stvořil a kdy.

Ředitel muzea Jiří Křížek uvedl, že zmapování domu má několik cílů. „Jednak nám šlo o detailní dokumentaci současného stavu. Pro budoucí opravy máme obrazový pramen, podle kterého se můžeme vracet v čase k předchozí podobě interiérů a exteriérů. Dokumentace bude také podkladem pro aktuálně běžící stavebně technický průzkum,“ řekl ředitel a podotkl, že do vizualizace chce muzeum nadále vkládat další podrobnější informace, a to nejen ve formě popisků k uměleckým dílům, ale také coby dokumentaci o materiálech a konstrukcích nebo barevnosti.

Virtuální prohlídka slouží též jako výukový model pro studenty Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

„Ti dostali semestrální úkol na téma rekonstrukce Domu Karla Hubáčka,“ podotkl Křížek a dodal, že by rád v budoucnu chtěl v tomto domě založit a vést Dokumentační centrum architektury. „Zatím nám ale chybí personální zajištění, ale rozhodně nechceme ze stavby dělat něco jako ‚dům posledního dne‘,“ okomentoval šéf muzea.

Hubáček předběhl dobu

Křížek nedávno také sdělil, že původní projekt na stavbu byl z roku 1959, kdy městský národní výbor ve spolupráci s Krajským projektovým ústavem přišly s nápadem, že vytvoří prototyp montovaného domu, který by se následně prodával po celém území Československa jako stavebnice.

„Tehdy na stavebním trhu nic takového nebylo, preferovalo se kolektivní bydlení, paneláky, bytovky. Byl to revoluční počin, který tehdy předběhl dobu,“ vysvětlil Křížek a dodal, že stavbu domu zaplatilo město a poprvé zpřístupněný byl v rámci Libereckých výstavních trhů v roce 1961. Stavba se podle něj měla vejít do 70 tisíc korun, což byla tehdy cena bytu v panelovém domě. Nakonec však přišla zhruba na dvojnásobek.

V domě za cenu bytu se lidé báli bydlet, usadil se v něm sám autor Ještědu

Jiří Křížek též vytkl, že muzeum ziskem domu získalo část Hubáčkovy pozůstalosti. „Tou nejzajímavější jsou třeba všechna jeho ocenění včetně originálu Ceny Augusta Perreta a mnoha dalších,“ vypíchl ředitel.

Uvedená trofej bude jednou z vlajkových lodí chystané výstavy za zdmi Severočeského muzea. Ta poběží od 12. června tohoto roku a protáhne se až do 6. března následujícího.

„Plynule naváže na tu loňskou k padesáti letům Ještědu. Nebudeme se v ní ovšem zaměřovat pouze na něj, ale představíme Hubáčka v plné šíři – od jeho raných děl až po ta závěrečná v devadesátých letech. Ukážeme i spoustu projektů, které nebyly realizovány nebo stavby vytvořené v zahraničí, které nejsou obecně liberecké ani české veřejnosti tolik známy,“ pozval Jiří Křížek.

Muzeum také v Hubáčkově domě plánuje udělat i prohlídky reálné. První by se měly odehrát letos v létě, zájemci se na ně budou muset vzhledem k menší kapacitě domu předem registrovat.

30. října 2023

Autor: