iDNES.cz

Závislých v kraji i nadále přibývá, protidrogová prevence stojí miliony

  10:48
V souvislosti s užíváním nelegálních drog patří Liberecký kraj k extrémně zasaženým regionům, jako je třeba Praha. Investice do poraden, přednášek na školách i do prevence se každoročně navyšují. I přes vynaložené miliony ale závislých přibývá.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Místo klacíků, listů a dalšího přírodního materiálu nacházejí děti v parku použité injekční stříkačky. Tak vypadá maloměstská „idylka“ například v Novém Boru. Další stopy zde zanechali narkomani v trávě u cyklostezky, kam si chodí hrát mateřské školy.

„Nikdy by mě nenapadlo, že se budu bát chodit s dcerou do přírody,“ popisuje novoborská maminka, která o opakovaných nálezech informovala policii. Od té doby pečlivě kontroluje místa, kam si půjdou hrát.

Trojice dealerů nabízela i klefedron, drogu nočního života a „chemsexu“

Pervitin je podle Jiřího Simetha, ředitele organizace Most k naději v Liberci, mezi zdejšími narkomany zdaleka nejoblíbenější. Jeho tradice v Libereckém kraji souvisí s takzvaným trojmezím, není to odsud daleko k sousedům do Polska, ani do Německa.

„Z polské strany hranic k nám přicházejí prekurzory – látky, ze kterých se v Česku vyrábí pervitin. Ten dále putuje do Německa, kde se prodává,“ líčí Simeth. Pervitin se dotýká 95 procent případů, které Most k naději řeší. Mezi legálními drogami stále vede alkohol. „Ten se velmi často objevuje v anamnézách našich klientů,“ dodává.

Bez prevence by byly následky nebezpečnější

Závislosti na drogách propadají všechny věkové i sociální vrstvy, prostupuje celou společností. Často se podepisuje na lidech, kteří měli problémové dětství – ať už kvůli tomu, že rodiče zanedbávali jejich výchovu, nebo byli vůči nim naopak přehnaně ochranitelští.

Protidrogovou prevenci, která stojí hodně peněz, ale část veřejnosti stále vnímá jako něco zbytečného nebo špatného.

„Přitom bez ní by situace a následky nejen v drogových komunitách, ale i v populaci, ve městech a obcích byly podstatně závažnější a společensky nebezpečnější,“ upozorňuje Simeth. Most k naději letos dostane na svou činnost od kraje 2,38 milionu korun.

Podle mluvčího Filipa Trdly je Liberecký kraj v užívání nelegálních drog extrémně zasaženým regionem podobně jako Praha, Ústecký či Moravskoslezský kraj. V boji proti drogám proto kraj nasazuje stále vyšší částky. V roce 2021 to bylo 4,7 milionu, loni 5 milionů a letos 6 milionů. A to se jen tak nezmění.

Přednášky na základních školách

„V roce 2024 to bude o půl milionu víc a od roku 2025 vzroste objem financí na protidrogovou politiku vždy o jeden milion korun,“ plánuje Petr Tulpa, náměstek hejtmana za resort sociálních věcí.

Stejně jako vynaložené peníze se zvyšuje i počet uživatelů návykových látek. „Nárůst evidujeme, nicméně již několik let je spíše pozvolný,“ komentuje Simeth.

Ročně pomáhá organizace zhruba 1 700 klientům v kraji. Počet skrytých narkomanů, kteří si o pomoc neřekli, nebo si myslí, že ji nepotřebují, je pochopitelně vyšší.

Krajské peníze letos putovaly také do obecně prospěšné společnosti Maják, která pořádá preventivní přednášky na základních školách. Nabízené programy jsou čím dál oblíbenější a poptávka škol po nich roste. Ročně tak Maják spolupracuje s více než šedesáti školami.

Kratom a nikotinové sáčky

I středoškoláci mají své drogy. Nyní je v kurzu kratom – strom, jehož listy se drtí a získaný prášek povzbuzuje organismus podobně jako káva, a který naopak ve vysokých dávkách působí jako sedativum. A na základních školách se v posledních dvou letech mezi žáky rozmohl trend nikotinových sáčků.

„Vnímáme velký nárůst hlavně proto, že nejsou zatím věkově regulované a žáci nejsou o jejich návykovosti dostatečně informováni,“ konstatuje Jan Molnár, ředitel Majáku, který při preventivních programech upozorňuje na účinky nikotinových sáčků kromě studentů také pedagogy a veřejnost.

Nejohroženější jsou mladí mezi 11. a 15. rokem. Aby byli in, sbírají dokonce i prázdné obaly od sáčků, takzvané puky.

Odhalení není snadné

Krabičky, na kterých výrobci uvádějí množství obsaženého nikotinu, lákají na různé příchutě, nápaditá provedení i barevné obrázky. V dětských rukou mají ale nikotinové sáčky s hrou pramálo společného. Dětem po nich bývá špatně, někdy dokonce zvrací nebo jsou agresivní.

„Užívání s sebou nese i některá závažná zdraví poškozující rizika, která si mládež vůbec neuvědomuje. Bohužel kvůli způsobu aplikace není odhalení snadné, je velmi těžko zachytitelné. Moderní doba dále nabízí nelegální obchodování v kyberprostoru, včetně následné distribuce drog zásilkovou službou,“ říká Aleš Lebeda, krajský protidrogový koordinátor.

Za oblíbeností sáčků stojí podle ředitele Majáku reklama cílená na děti. Problém je i dostupnost extrémních dávek nikotinu, o kterých si může běžná cigareta nechat zdát. „Návykovost na nikotinu je u dětí samozřejmě rychlejší,“ varuje Molnár. V rámci protidrogové prevence se Maják vydává především za žáky 4., 6. a 7. tříd.

Alkoholici, narkomani, gambleři

V ambulantních poradnách Advaita, která letos na financování protidrogových sociálních služeb obdrží od kraje 2,63 milionu, v předešlém roce pomohli téměř tisícovce lidí. A to jak závislým, tak jejich blízkým. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostl počet klientů Advaity o 130 lidí. Z roční zprávy ústavu je zřejmé, že nejpočetnější skupinou byli alkoholici, dále uživatelé pervitinu, gambleři, lidé závislí na hraní počítačových her či sledování sociálních sítí.

„Nabídnutá vyšší kapacita v poradně v Jablonci nad Nisou se rychle naplnila, v České Lípě se čekací doba na konzultaci prodloužila na jeden měsíc, v Liberci výrazně stoupl počet klientů i množství jim věnovaného času,“ shrnula v závěru zprávy Olga Merglová, ředitelka Advaity.

Lepšímu využití personální kapacity brání vysoké množství promarněných konzultací, kdy lidé nedorazí na smluvený čas, v předstihu se neomluví a termín proto propadne a nemůže ho využít někdo jiný. Činnost Advaity podporuje kromě kraje také stát a statutární města.

Podle ředitele Mostu k naději se podceňuje prevence jak v domácím, tak ve vzdělávacím systému. Každému přitom podle něj musí být jasné, že náklady na prevenci jsou mnohokrát nižší než náklady na následnou léčbu. „Přesto se tato oblast systémově zanedbává,“ uzavírá Simeth.

zpět na článek