„Vycházel jsem z posmrtné masky Jana Palacha od sochaře Olbrama Zoubka. Šlo o nejsložitější věc, jakou jsem z drátu dělal smyčkováním,“ říká osmašedesátiletý Ladislav Šlechta.
„Při ztvárňování obličeje Jana Palacha jsem začínal drátovat úplně nahoře a po řádcích postupoval dolů. Masku jsem si zkoušel na sobě, aby co nejvíce odpovídala lidskému obličeji. Je třicet centimetrů vysoká a šestnáct centimetrů široká, tedy v životní velikosti. Pracoval jsem na ní třicet pět hodin a potřeboval jsem sedmdesát tři metrů drátu.“
Šlechta si nechce drátěnou masku Jana Palacha nechat pro sebe, podobně jako postavu československého generála Milana Rastislava Štefánika. Tu daroval do Považského muzea v Žilině.
„Obličej Jana Palacha bych rád věnoval do muzea, které vzniká v jeho rodném domku ve Všetatech. Pokud tam tedy o mé dílo projeví zájem,“ podotýká harrachovský dráteník.
Po upálení Palacha jsme stávkovali, vzpomíná umělec
Jan Palach se zapálil v lednu 1969 na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou a dalšími vojsky Varšavské smlouvy. Chtěl vyburcovat pokořený národ z letargie. Ladislavu Šlechtovi bylo tenkrát 18 let.
Krkonošský umělecký dráteník Ladislav Šlechta vytvořil obličej Jana Palacha, od jehož tragické oběti pro vlast uplynulo padesát let.
„Studoval jsem na lesnické škole v Trutnově. Vzpomínám si, jak jsme po upálení Jana Palacha stávkovali a přespávali ve škole,“ vypráví umělec.
„Ať to dnes bere, jak kdo bere, Jana Palacha považuji za obrovského hrdinu. Přál si, aby svým činem vyvolal protesty proti okupaci, což se mu podařilo. Komunistům se nepovedlo uhrát jeho oběť do autu jako u dalších lidí, kteří následovali jeho příkladu. Jan Palach a všichni ostatní museli zažívat nepředstavitelnou bolest,“ říká Šlechta.
Z masky vyzařuje smutek
Z drátěné masky Jana Palacha vyzařuje na rozdíl od většiny Šlechtových prací smutek.
Šlechta se zajímá o dějiny a ve své tvorbě se v poslední době věnuje významným výročím. Třeba loni vytvořil paní sládkovou z filmu Postřižiny. Připomněl tak 80. narozeniny režiséra Jiřího Menzela.
„Letos v listopadu uplyne třicet let od sametové revoluce. Určitě ji nějakým způsobem připomenu. Nápady mám, ale ještě nevím, jaký si vyberu,“ poznamenává Šlechta.
Figurální tvorbě se krkonošský dráteník věnuje od roku 2001. O deset let později mu Cech česko-moravských uměleckých dráteníků udělil titul Mistr. Šlechta vytvořil již stovky postav, především ve 3D provedení, ale také plochých.
Ztvárňuje rovněž úspěšné sportovce. Nedávno třeba skifaře Ondřeje Synka, mnohonásobného mistra světa a olympijského medailistu. Své dílo – postavu v lodi – předal nedávno Synkovi osobně. Po letní olympiádě v Riu udělal Šlechta kajakáře Josefa Dostála. Závodník Dukly Praha získal vedle titulu mistra světa také tři olympijské medaile – jedno stříbro a dva bronzy.