Turnovský Crytur zásobuje syntetickými krystaly také CERN, školí si i uklízečky

  10:56
Jedním ze světových lídrů na trhu laserové krystalové optiky nebo detektorů pro elektronovou mikroskopii je turnovská firma Crytur. Svými výrobky zásobuje i přední vědecká pracoviště. A své pracovníky si musí trpělivě vychovávat. „Než u nás vývojář začne produkovat nějaké výkony, trvá to i tři roky,“ říká majitel a ředitel Jindřich Houžvička.

„Co se týče našich zaměstnanců, tak jsou to fyzici a chemici. Ale nelze to zúžit pouze na ně,“ upozorňuje ředitel Cryturu Jindřich Houžvička. | foto: Crytur

Až švédská Královská akademie věd udělí za nějaká ta léta Nobelovu cenu za kvantovou či částicovou fyziku, třpyt z jejího věhlasu zazáří také v Českém ráji. Přesvědčeni jsou o tom v turnovské firmě Crytur, která se zabývá vývojem syntetických krystalů a dodáváním špičkových technologických řešení.

Největší evropský výrobce laserové krystalové optiky a také největší světový dodavatel detektorů pro elektronovou mikroskopii mimo jiné svými výrobky zásobuje vědecká pracoviště, jakým je třeba proslulý švýcarský CERN. A nikdo jiný než aktuální držitel titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2023 do těchto laboratoří uměle vypěstované krystaly nepřináší.

Do zákulisí společnosti s neustále rostoucím obratem a jejíž absolutní většina výroby míří na zahraniční trh, dává nahlédnout její majitel a ředitel Jindřich Houžvička.

Znám pěstování rostlin, ale pěstování krystalů, to je poněkud zvláštní pojem. Proč se tomuto asi čtrnáctidennímu procesu při obrovských teplotách vlastně říká pěstování?
Jde o terminus technicus, o němž nevíme, kde a jak vznikl a proč. Stejně tak se tento proces nazývá v angličtině nebo třeba ruštině. Je to slang. Spíše to ale způsobuje jisté problémy. V minulosti jsme dali inzeráty na pěstovače a přihlásilo se nám i několik zemědělců. (smích)

Kdo jsou tedy lidé, co u vás pracují, když to nejsou zemědělci?
A nejsou to ani šperkaři. Důležité je totiž říci, že ať to tak na první pohled může vypadat, nejsme šperkařská firma. Spousta lidí nás bere jako kamenáře, ale to není vůbec pravda. My jsme výrobce sofistikovaných optoelektronických řešení. Co se týče našich zaměstnanců, tak jsou to fyzici a chemici. Ale upozorňuji, že to nelze zúžit pouze na ně. Je nás tu nějakých čtyři sta a děláme všechno víceméně od píky, to znamená, že přidaná hodnota na některých výrobcích je kolem osmdesáti procent.

Tím asi naznačujete, že potřebujete lidi i na méně odborných pozicích…
Máme relativně velký tým také v dělnických pozicích. Bez nich by to nešlo. Jsou to lidé s maturitou, kteří dělají CNC výrobu na extrémní přesnost, to znamená, že musí být na poměrně sofistikované úrovni. Když se budu bavit o seřizovačích nebo nástrojařích na CNC, tak jelikož tady pracujeme s mikronovými přesnostmi, nemůžeme přijmout jen tak někoho. Máme i vlastní uklízečky vyškolené na manipulaci s přesnými výrobky. Co se týče fyziků a chemiků, těmi nás prakticky zásobují dvě vysoké školy – Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická tamtéž. U nižších profesí je to horší, široko daleko nikdo s takovouto přesností na CNC nepracuje. Zaměstnanci jsou základem naší firmy.

To asi není zrovna jednoduché sehnat zmíněné pracovníky.
I proto se například přihlašujeme do podnikatelských soutěží. Účast v nich je pro nás důležitá především z hlediska našeho zviditelnění a řečení lidem, podívejte se, tady je zaměstnavatel, který je ve svém oboru světovou špičkou, a doufáme, že nám to pomůže přitáhnout nové, šikovné talenty.

Předpokládám, že zatím si je musíte sami vychovávat a hýčkat.
Nic podobného, co děláme my, v okolí neexistuje, takže si ty lidi musíme vychovat. Velká část zaměstnanců k nám nastoupila po škole a nikdy nepoznala žádnou jinou firmu a roste s námi. Když k nám nastoupí středoškolák třeba do pozice laboranta, trvá přibližně šest měsíců, než začne produkovat nějaké výkony. U vysokoškoláka na pozici třeba technologa jde o minimálně rok. A pokud se budeme bavit o vývojářích, tak to celé trvá i roky tři. Jak jsem již říkal, výraznou posilu bychom uvítali v týmu na CNC.

Krystaly z Turnova slouží technickému pokroku, obdivovali je i nobelisti

Že Crytur sídlí v Turnově není náhoda. Je zde dlouhá historie v pěstování krystalů. V roce 1943 tady byl založen Výzkumný ústav pro drahokamy. Vy na něj tak trochu navazujete…
Ano, v Turnově je velká historie v pěstování krystalů a jde ještě dál, někam do 16. století, kdy se tady poprvé začaly leštit kameny. Loni to bylo osmdesát let turbulentní historie. V roce 1989 měly Monokrystaly Turnov nějakých osm set zaměstnanců, v roce 1998 třicet a od tohoto roku jsme tu my a zase šplháme nahoru. Syntetický krystal je sice to viditelné, hezké a unikátní, my se ho však naučili obalit celou řadou technologií, a to je právě to, co z nás dělá firmu celosvětově ojedinělou. Máme zhruba dvacet konkurentů ve světě, kteří dovedou nechat růst krystaly tohoto typu, asi dvacet, kteří umí jejich extrémně přesné opracování, ale nemáme žádného, jenž by zvládl tyto dvě věci dohromady. Z toho plyne naše velmi unikátní pozice v některých specifických oblastech průmyslu.

Které to jsou?
V čem jsme opravdu světovou jedničkou, tak to je elektronová mikroskopie a detektory pro ni. Jsme největší výrobce monokrystalické laserové optiky v Evropě. Najdete nás v okamžiku, kdy půjdete například na operaci očí, odstraňování tetování, ledvinových kamenů, prostě laserové operace všeho druhu. Děláme ale i celou řadu jiných aplikací, jež vyžadují spoustu výzkumů a investic, a jelikož je světový trh relativně malý, konkurentům se moc nevyplatí do této oblasti vstupovat. Takže jsme unikátní třeba také ve výrobě dlouhých safírových tyčí pro měření teploty nebo ve výrobě krystalů pro částicovou fyziku. To, co nás dnes živí, je polovodičový průmysl. Ty nejsofistikovanější čipy vidí náš detektor. Zhruba polovina čipů vyrobená ve světě projde při své výrobě přes detektor od nás.

Vaše výrobky vlastně slouží ve službách technického pokroku lidstva.
Pro zajímavost – v roce 2013 byla udělena Nobelova cena za fyziku za objev Higgsova bosonu. K objevení této částice byly ve švýcarském CERNu použity krystaly první generace PWO. My je dneska vyrábíme výrazně lepší, říkáme jim krystaly druhé generace. To znamená, že všechny nové detektory, které se staví po světě mimo CERN a které aspirují na Nobelovu cenu, jsou plánovány na našich krystalech. No a tyto ceny se cyklicky opakují, takže až to bude za částicovou fyziku, stane se to s velkou pravděpodobností na našich krystalech, jelikož je nikdo další nedodává.

Autor: