Cílem je rozředit nežádoucí smrkové monokultury jinými druhy dřevin. Na proměně smrkového lesa momentálně ochranáři pracují v přírodní rezervaci Klokočské skály, kde se Agentuře pro ochranu přírody a krajiny podařilo odkoupit část lesa.
„Jedná se o zhruba dvacet hektarů, jejichž vlastníkem byla církev,“ potvrdil vedoucí Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.
Celkem Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR za poslední dva roky odkoupila v oblasti CHKO Český ráj třicet hektarů hodnotných pozemků. Podle ředitele krajského pracoviště agentury Jiřího Huška se v rámci Libereckého kraje jedná o výjimku.
„Rádi bychom vykupovali pozemky i v jiných lokalitách. Jizerské a Lužické hory mají ale jinou vlastnickou strukturu,“ dodal Hušek. Zatímco pozemky v chráněné oblasti Český ráj vlastní z velké části soukromníci, u Jizerských a Lužických hor je to především stát a obce.
„Pro nás je samozřejmě jednodušší, když je pozemek náš, i když je to také starost navíc,“ doplnil Hušek. Na získaných pozemcích pak chrání cenné lesní biotopy a snaží se napravit nepůvodní biotopy, které vznikly zásahem člověka, jako jsou například právě smrkové monokultury.
Vyšší životaschopnost a plodnost
Na jejich „rozbití“ teď ochranáři pracují na nově získaném území v oblasti Zeleného dolu. Kolem vybraných stromů zde nechají vykácet smrky, aby vznikl prostor pro semenáčky buků lesních nebo dubů zimních.
„Doteď jsme do lesů jedle nebo duby pouze dosazovali. A to nejen na našich pozemcích, ale i u jiných vlastníků,“ dodal vedoucí.
Díky prosvětlení korun vybraných stromů se zvýší jejich životaschopnost a plodnost. „Do proluk budeme v budoucnu roztroušeně sázet i kusy jedle bělokoré, která má v těchto porostech malé zastoupení dospělých plodných stromků potřebných pro přirozenou obnovu,“ vysvětlil Klápště.
Časem by tak měly vznikat vícepatrové smíšené porosty s převahou buku a s příměsí jedle bělokoré, smrku ztepilého a dalších vhodných dřevin. Díky přirozenější a pestřejší skladbě je podle ochranáře les odolnější vůči klimatickým extrémům, které se v důsledku lidské činnosti začínají stále více objevovat.
Současně také ochranáři odstraňují zavlečené nepůvodní, často invazivní druhy dřevin. „V této oblasti je to konkrétně borovice vejmutovka či dub červený, které k nám byly zavlečeny z východní části Severní Ameriky,“ upřesnil Klápště.
Tyto druhy podle něj vytlačují původní dřeviny. V lesích pak vznikají husté, jednodruhové porosty, které jsou vůči jiným druhům agresivní. Špatně rozložitelné jehličí pak vytváří vrstvu, která zhoršuje půdní vlastnosti.
Návštěvníky lesa může překvapit, že pokácené stromy ochranáři nechávají volně v porostu k zetlení. To, co někdo může vnímat jako nepořádek, má ale podle Klápštěho obrovský ekologický význam.
„Tlející dřevní hmota podporuje kvalitu půdy a množství živin, ale i celkově stabilitu lesa i jeho obnovu,“ dodal. Na odumřelých stromech může podle něj žít až 1500 druhů hub a přes 1300 druhů hmyzu. „Z nichž přibližně dvě třetiny jsou druhy ohrožené, které v klasických hospodářských lesích jen obtížně hledají životní podmínky,“ upozornil.