„První zvon byl odlit v roce 2009 a od té doby myšlenka rostla. Drobní dárci nám přispívali i s vědomím, že se zvonohry sami nedožijí,“ říká biskup Církve československé husitské Pavel Pechanec.
Zvonohra má rozsah přes čtyři oktávy. Padesát zvonů je pojmenováno po slavných osobnostech českých dějin. Největší zvon c2 nese jméno Hradec Králové a váží 263 kilogramů. Nejmenší Jan Palach s váhou 6,6 kilogramu je naladěn na tón d6. Celý nástroj má dvě tuny.
„Všechny zvony se naladí ještě před odlitím. Díky tomu se nemusí už nikdy ladit. Jejich životnost se udává tisíc let, ale to jen proto, že starší zvony tohoto typu nemáme,“ sděluje zvonař Petr R. Manoušek, který nástroj v holandské slévárně odléval.
„Snažili jsme se vždy získat peníze na konkrétní zvony a ty co nejrychleji odlít, aby donátoři viděli, že něco skutečně vzniklo. Nechtěli jsme peníze odkládat,“ říká zvonař. Podle něj takový postup ušetřil peníze, neboť během výroby cena taveniny trojnásobně stoupla.
Zvonohra se ovládá čistě mechanicky. Hráč má k dispozici klaviaturu z dřevěných kolíků, která je více než čtyřmetrovými táhly a pružinami propojena se srdci zvonů. Není tedy potřeba elektřina. Složitý mechanismus převádí tlaky tak, aby se každá klávesa ovládala stejnou silou.
„Hráč se může soustředit na hudbu a nemusí přemýšlet, že na velký zvon musí víc zatlačit. Táhla jsou z nerezu, aby odolala povětrnosti. Když bude horko a dojde k jejich prodloužení, může si hráč seřídit vzdálenost se srdcem, aby při úderu správně odskočila a zvon mohl vyznívat,“ ukazuje Manoušek na padesát nerezových tyčí vedoucích do věže.
Kromě mechanické zvonohry pořídil sbor automatický hrací stroj, který ovládá klaviaturu tlakem vzduchu z kompresoru. Díky tomu zvonohra třikrát denně zahraje minutovou skladbu. Zatím jich má v paměti na tři desítky.
V červenci vystoupí nizozemská carillonérka
„Poprvé se zvonohra rozezní 5. července v 17 hodin slavnostním koncertem nizozemské carillonérky Rosemarie Seuntiëns. Od 6. července bude hrát automaticky třikrát denně,“ sděluje Pechanec. S produkcí se zatím počítá v 9:30, 12:00 a 17:00.
S myšlenkou přišel před lety varhaník Radek Rejšek, který hraje na zvonohru v pražské Loretě. Ta však nemá parametry koncertního nástroje. Nejbližší zvonohra je v polském Gdaňsku, na východě Evropy už jen v ruském Petrohradě.
Dlouho tu byl klid. Jdeme stezkou odvahy, říká hradecký biskup Pavel Pechanec |
Podle Manouška má věž hradeckého kostela ideální dispozice, byla totiž od výstavby před necelými sto lety prázdná: „Nástroj sem zapadl, jako kdyby tu měl být odjakživa. Podezřívám architekta Gočára, že už při koncepci kostela měl myšlenku, že do věže by se měla instalovat zvonohra. Bohužel realizaci překazily události před válkou a válka, a tak věž zůstala prázdná.“
Kromě samotného umístění zvonohry musela církev také stavebně upravit věž, vybudovat kabinu pro zvonohráče i schodiště. Ve sbírce dál pokračuje. V plánu má ještě pořídit cvičný nástroj, na němž budou moci hráči trénovat se sluchátky, aby nerušili okolí.
