Kamila Nývltová čeká na vysněné evropské turné. V pauze plánuje i peče

  7:40
Ne příliš veselé období prožívá muzikálová zpěvačka Kamila Nývltová ze Rtyně v Podkrkonoší. Stejně jako další umělci nyní nemá kde a pro koho vystupovat. Po jarní pauze vynucené první vlnou pandemie se podle svých slov v divadlech ani nestačila pořádně rozehrát a umělecké scény se znovu zavřely.

Zpěvačka Kamila Nývltová | foto: Petr Kozlík

Sólistku divadel Broadway či Hybernia zaskočila neplánovaná podzimní koronavirová přestávka. Přesto se nenudí, sportuje, zkouší nové písně a připravuje videoklip.

V jednatřiceti letech má před sebou životní projekt. Na jaře by jako sólistka měla absolvovat velké evropské turné americké skupiny skladatelů Two Steps from the Hell. 

„Plno lidí, kteří neznají tuto branži, si to úplně neuvědomuje, ale fakt to pro nás umělce není jednoduché,“ říká Kamila Nývltová.

Stejně jako na jaře nemůžete kvůli vládním opatřením koncertovat ani vystupovat v muzikálech. Jak to snášíte?
Samozřejmě mi to není nijak příjemné a celé situace je mi vlastně dost líto. Ale musím rozhodnutí akceptovat a nějak se s tím poprat. Hlavně se snažím této době přizpůsobit a především dodržovat opatření, abychom se z toho co nejrychleji dostali a abych nejen já, ale i další lidé mohli dělat zase svoji práci.

Je to teď pro vás v něčem jiné než na jaře?
Teď je to jen finančně náročnější. Po jaru nebylo tolik práce jako dřív, po létě přišel hned podzim a zase se vrátila omezení. Já jsem se vlastně ani nestihla pořádně rozehrát v divadlech a už se vše zavřelo.

Na podzim a v zimě jste přitom měla mít nabitý program. Účinkování v muzikálech a pak vánoční koncerty…
Ano, to je vždy nejlepší sezona. Bohužel ale všechno padlo anebo se to přesunulo na příští rok. A to ani nemluvím o tom, že už z jara se mi přesunulo velké evropské turné, kde jsem měla zpívat.

Kamila Nývltová

Narodila se v roce 1989, pochází ze Rtyně v Podkrkonoší. Na kontě má tři alba, poslední desku Moje lásky vydala v roce 2016. Působí jako sólistka Hudebního divadla Karlín, Divadla Broadway a Hybernia. Zahrála si hlavní role v muzikálech Aida, Kleopatra, Dracula nebo Angelika. Účinkovala v multižánrovém představení Lidoskop. Ve filmu Jedlíci aneb Sto kilo lásky režiséra Tomáše Magnuska ztvárnila jednu z hlavních postav. Je patronkou pěvecké soutěže pro začínající zpěváky s mezinárodní účastí Česko zpívá.

Two Steps from the Hell
Skupinu založili skladatelé Thomas Bergersen a Nick Phoenix v Kalifornii v roce 2006. Specializují se především na trailerovou a filmovou hudbu. Skladba Heart of Courage například zazněla na letní olympiádě v Londýně v roce 2012. Se čtyřmi miliardami přehrání na YouTube se Two Steps from the Hell zařadil mezi nejúspěšnější hudební projekty v historii. Skladatelé pravidelně vyrážejí na velká turné s orchestrem, pěveckým sborem a sólisty. Vydali už 14 alb.

Když koronavirová omezení v květnu pominula, napadlo vás, že se za pár měsíců opět vrátí?
Já jsem vždycky docela obezřetná a nikdy se úplně neraduji, dokud není vyhráno. Malé tušení jsem měla, ale ne až takové. To teda ne. Opravdu jsem pořád doufala, že se tomuto stavu vyhneme.

Nemůžete vystupovat ani zkoušet s kolegy. Jak se udržujete v pěvecké kondici?
Tak já musím pořád něco dělat. Připravuji se na svůj online koncert, natáčím ve studiu novou vánoční věc a chystám natáčení videoklipu, takže já opravdu nezahálím.

Jak moc vám chybí publikum a zpívání naživo?
Moc. Nikdy jsem si to pořádně neuvědomovala a asi si své práce ani tolik nevážila. Dokud si to teď zpětně člověk nepřehrává, jak moc je pro mě cenné plné divadlo, plný sál. Je to pocit k nezaplacení.

Co vám v těchto dnech zabere nejvíc času?
První, co mě napadá, je spánek... Ale ne, já si dělám každý den seznam, co potřebuji udělat a zvládnout. Vše musím do programu pěkně zakomponovat. Takže cvičení, běh, kafe, pečení, přemýšlení o nových projektech, zkoušení nové písně a příprava videoklipu.

Nedávno jste podpořila charitativní kalendář pro opuštěná zvířata a fotila se s nimi. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Bylo to opravdu krásné odpoledne. Mezi milými lidmi, kteří svoji práci dělají poctivě, a taky se zvířátky, která hledají nové domovy. Byl to i skvělý zážitek fotit ve výběhu, kde se páslo asi sto koz. Zamilovala jsem se tam do jedné fenečky. Kdybych doma už neměla svoji Emmičku, hned bych si ji odvezla. Ale naštěstí už našla svůj domov.

Někteří vaši kolegové z hudební branže si během koronavirové krize musejí vydělávat jinak než zpíváním, například Daniel Hůlka pracoval v truhlárně. Pokud by současná situace trvala delší dobu, budete také shánět jinou práci?
Tak to rozhodně ano. Z něčeho musím platit poplatky a svůj život v Praze. Zatím to nějak zvládám, učím ještě na konzervatoři a mám různé spolupráce přes sociální sítě. Ale víte, jak to je. Co je teď, nemusí být za týden. Proto jsem pořád ve střehu.

Na jaře byste měla účinkovat jako sólistka na evropském turné americké skupiny skladatelů Two Steps from the Hell 2021. Co pro vás účast v tomto projektu znamená?
To je podle mě můj životní projekt, na který zpěvačka někdy čeká třeba i celý život. Je to obrovská šance ukázat se po celé Evropě. Budu jedna ze sólistek, která si zazpívá velmi slavné epické melodie. Fakt se na to hodně těším, už aby bylo jaro a já mohla vyjet do světa.

Jak k té spolupráci došlo?
Úplnou náhodou. Jednou jsem zpívala jako host na jejich show v Praze. Zaskakovala jsem za americkou zpěvačku, která nedostala vízum. Byli se mnou spokojeni, líbil se jim můj hlas a přizvali mě k dalšímu projektu. Nesmírně si toho vážím.

Koncerty se mají uskutečnit v Nizozemí, Velké Británii, Belgii či Francii. Všechny tyto země stejně jako Českou republiku naplno zasáhla druhá vlna koronavirové pandemie. Věříte, že se turné bude moci konat?
Věřím. Nebo takhle, moc si to přeji.

Poslední album jste vydala před čtyřmi lety. Plánujete v dohledné době novou desku?
Letos mělo vyjít moje nové vánoční CD. Protože se ale vše přerušilo a zrušilo, budu koncem listopadu vydávat pouze jeden vánoční singl. Bude k němu i krásný klip. Doufám, že příští rok vyjde celé album.

Blíží se Vánoce. Je o vás známé, že velice ráda pečete cukroví. Jaké druhy děláte nejraději?
Nejraději mám klasiku, jako je linecké cukroví nebo vanilkové rohlíčky. Ta vůně nejde ničím nahradit. Když se zakousnete do krásně vláčného a čerstvě upečeného rohlíčku obaleného v moučkovém cukru s vanilkou, tak není nic víc.