„Naše pole i zvířata mají problémy, ale to patří k naší profesi,“ říká věcně a bez emocí Lád, ale hned upozorňuje i na pravděpodobný dopad na spotřebitele: kvůli suchu či přístupu zpracovatelů mléka a velkoobchodů pravděpodobně zdraží mléko a máslo.
„Kravám dlouhodobé teplo vadí, nesežerou toho tolik, a tím pádem toho vyprodukují méně,“ vysvětluje souvislosti.
Lád hospodaří už šestatřicet roků, družstevní stádo nyní čítá 640 krav, které mají k dispozici sprchy a větráky.
„Krávy nemají potní žlázy a neumějí se ochladit. Když je teplo, nesežerou 25 kilo žrádla, ale třeba jen 22 kilo, a tím pádem i méně vyprodukují. A tak když žerou méně, přidáváme jim do krmiva koncentrát, což ale také něco stojí. Teď je na vůli hospodáře: jestli chce víc mléka, musí přidat více koncentrátu, když ale utrácet nechce, mléka bude mít třeba o litr méně. My nedojíme 32 litrů, ale jen 31, protože by se to nevyplatilo,“ rozvíjí takřka matematickou rovnici.
Tyto problémy pochopitelně vedou ke zdražování, kterého podle Láda především mlékárny a velkoobchod zneužijí.
„My zemědělci pak vypadáme v očích společnosti jako darmožrouti, kteří natahují jen ruce po dotacích. Nikdo se nás nezeptá, kolik by stálo jídlo, když nebudeme dostávat dotace. Všichni si myslí, že ty dotace u nás zůstanou, ale to není pravda. Vezmou si je zpracovatelé mléka, velkoobchod a pak řetězce na slevy pro veřejnost. Jenže společnost to nevidí,“ pokračuje šéf družstva, jehož trápí pokřivený obraz zemědělců před lidmi.
Mokro je horší než sucho
Jaroslav Lád stojí v čele družstva od roku 1989 a současnou situaci srovnává s rokem 2015.
„Jelikož jsme znalí hospodáři a máme zkušenosti se suchem před třemi lety, udělali jsme si v minulém roce, kdy byla nadúroda, zásoby. Dobrý zemědělec si dokáže poradit i se suchem, stejně jako na podzim jsme si museli poradit s totálním mokrem, které je pro zemědělce vždy horší,“ vykládá.
Podle něj je nutné zachytit vláhu v půdě včas: „Podívejte se na pole, máme kukuřici zelenou. Nic neroste do výšky jako v jiných letech, ale roste alespoň něco.“
Sucho prý výrazně zkomplikovalo i nákup krmiva: „Sucho je v celé Evropě. Kupovat objemná krmiva za dobrou cenu bude letos obrovský problém, protože je v dostatečné míře nevyrobili nikde.“
To, o čem uvažují jiní, tedy redukci stáda, však odmítá: „Ten, kdo se k tomu přikloní, není hospodář. Nebudu se zbavovat toho nejcennějšího, co jako chovatel celý život dělám. S nepřízní počasí se popereme o to, abychom tyto kroky dělat nemuseli, jsme zkušení hospodáři.“
Sucho vypálilo jetel i vojtěšku, pod jejichž úrodu se podepsalo i omezené hnojení. „U nás jsme museli sklidit většinu kvalitní slámy a nyní ji skotu podle kategorií a požadavků na výživu přidáváme do směsného krmiva. Jako to bylo za války a velkých neúrod. Prostě krávy nedojily, ale přežily. Taková situace je i u nás, hlavní ale je, že zvířata zimu přežijí a až na jaře bude nová úroda, vrátíme se do normálního hospodaření,“ pokračuje.
Můžeme za zdražení, řepku i sucho
Lád si pomáhá i historií: „V letech 1946 a 1947 byla podobná horka a sucha. Zemědělci měli problémy, ale nikdo z nich nespekuloval, kdo a co za to může. Prostě příroda tak rozhodla. Také v 15. století bylo horko a v Polabí se seno sklízelo už v únoru. Naproti tomu v 17. století to bylo přesně obráceně. Byla zima a neúroda.“
Nikoli sucho, to prý přejde, Láda trápí hlavně problémové vnímání zemědělců v republice.
„Máme tu nejhorší možnou pověst. Podle společnosti můžeme za zdražování, řepku i sucho. Každý by ale měl hodnotit to, čemu rozumí. Takzvaní odborníci nemají skutečnou představu o zemědělcích a jejich životě ve venkovském prostředí. A ti, kteří by náhodou představu i měli, jsou pod politickou a mediální masáží rychle pacifikováni anebo nevydrží tlak různých lobbistických skupin a brzy odejdou,“ naráží předseda na skupování menších hospodářství holdingovými společnostmi.
A hned rovněž upozorňuje na nespravedlivý systém podpory z veřejných zdrojů, který nerozlišuje dobré a špatné hospodáře: „U nás v družstvu připadá na každého sedmdesát hektarů a dvacet krav, ale v budoucnu máme dostávat významně krácené dotace z moci úřední. Proč? Protože nejsme ti správní zemědělci, každý z nás nemá IČO a nesplňujeme tím podmínky podle evropských iluzí.“