Na unikátní záchraně téměř vyhynulého druhu prostřednictvím umělého oplodnění spolupracuje královédvorská zoo s Leibnizovým institutem pro výzkum zoo a volně žijících živočichů (Leibniz-IZW) v Berlíně, italskou laboratoří Avantea, keňskými vládními organizacemi Kenya Wildlife Service a Wildlife Research and Training Institute a dalšími partnery. Poslední dvě samice severního bílého nosorožce Nájin a její dcera Fatu, které patří české zoo, jsou v keňské rezervaci Ol Pejeta.
Vědci začali s odebíráním jejich pohlavních buněk oocytů v srpnu 2019. Dosud provedli 38 odběrů. Embrya vznikají zatím pouze z buněk samice Fatu, která podstoupila už 21 odběrů.
„Tři z těchto odběrů proběhly v letošním roce a vedly ke vzniku tří nových embryí, která byla vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas.
Embrya už vkládají do náhradních matek
Od loňského roku vědci zahájili také přenosy embryí do těl náhradních matek. Nájin a Fatu totiž nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. Tým BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu.
Záchrana téměř vyhynulých nosorožců je o kousek blíž, vědci přenesli embryo |
Vědci si proces umělého oplodnění nejprve vyzkoušeli s embryi nosorožce bílého jižního. Na konci roku 2023 dosáhli vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění. Poté v rezervaci Ol Pejeta vytvořili novou skupinu náhradních samic.
„Po jejím ustanovení provedl tým BioRescue transfery s využitím severních embryí v červenci 2024, v prosinci 2024 a v květnu 2025. Žádný z těchto přenosů nevedl k dlouhodobé březosti, ačkoli po prosincovém transferu byl pozorován vývoj hlenovité substance v děloze náhradní matky. Výsledky následné analýzy však nebyly jednoznačné a přítomnost DNA severních bílých nosorožců nepotvrdily,“ popsal vedoucí mezinárodních projektů safari parku Jan Stejskal. Náhradními matkami byly samice Ariemet, Jomo a Asali.
20. března 2018 |
Odborníci z Univerzity v Padově provedli detailní etické zhodnocení zákroků a dospěli k závěru, že neměly žádné negativní zdravotní dopady na náhradní matky. Totéž platí pro samici severního bílého nosorožce Fatu, v jejímž případě to dokonce vypadá, že na stav jejích vaječníků mají opakované zákroky pozitivní vliv.
Záchranu druhu mapuje dokument
Snahu o záchranu téměř vyhynulého druhu mapuje americká fotografka a dokumentaristka Ami Vitale. V neděli 24. srpna měl premiéru dokument stanice National Geographic nazvaný Poslední nosorožci: Nová naděje (The Last Rhinos: A New Hope). Od pondělí 25. srpna je dostupný na přehrávacích platformách Disney+ a Hulu.
„Vynikající fotografka Ami Vitale v dokumentu sleduje úsilí týmu BioRescue v rezervaci Ol Pejeta a zachycuje tlak, pod kterým musí tým pracovat při překonávání překážek pro dosažení vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění. Zároveň zobrazuje hluboké pouto mezi nosorožci a jejich ošetřovateli. Film rovněž ukazuje, že věda málokdy postupuje přímočaře kupředu – každý odebraný oocyt, každé vytvořené embryo a každý provedený transfer představují získávání zkušeností a krok vpřed při záchraně nosorožců,“ uvedl Stejskal.
Vědci vytvořili už 35 embryí ohrožených nosorožců, první mládě čekají do tří let |
Dokument přibližuje divákům spojení špičkové vědy a ochrany přírody, které dává naději i dalším druhům na pokraji vyhynutí. Potvrzuje tak globální význam projektu. Tým BioRescue na začátku roku 2025 obdržel také ocenění za nejlepší výzkum publikovaný v časopise Reproduction. Jeho činnost financuje Německé spolkové ministerstvo výzkumu, technologií a vesmíru (BMFTR), česká Nadace ČEZ, americký podnikatel Richard McLellan a další dárci.
Vědci se věnují také vývoji technologií na vytvoření oocytů z kmenových buněk a takzvané starobylé DNA, které mají pomoci zvýšit genetickou variabilitu budoucí populace severního bílého nosorožce. Cílem všech snad je návrat druhu do původních oblastí výskytu.
Dvorské zoo se v minulosti dařilo jako jediné na světě rozmnožit severní bílé nosorožce, narodila se tu celkem čtyři mláďata. Samici Nájin je nyní pětatřicet let, její dceři Fatu je čtyřiadvacet.
V roce 2009 se zoo rozhodla přemístit čtyři zvířata do keňské rezervace, aby měla lepší podmínky k přirozenému rozmnožení, to se však nezdařilo. Samec Suni uhynul roku 2014 a Sudán o čtyři roky později. Vědci pro přípravu embryí dosud využívali semeno dvou samců Suniho a Angalifu, kteří uhynuli v roce 2014.
