Velkorysá celodenní vernisáž v sobotu 27. června přitáhla asi dvě stovky návštěvníků.
Konaly se komentované prohlídky ve dvou expozicích. U kostela sv. Vavřince rozbili ležení členové spolku vojenské historie, kteří rekonstruují život jednotky dragounů irského plukovníka Waltera Butlera sloužícího v císařských službách za třicetileté války. Na náměstí se ozývala střelba a muzejníci dokonce na připomínku českého stavovského povstání shodili z oken staré radnice hadrového Slavatu a Martinice jako při památné defenestraci v Praze roku 1618.
„Třicetiletá válka byla neuvěřitelně krutá vůči civilnímu obyvatelstvu, uvádí se, že v některých částech Německa zmizelo 70 až 80 procent obyvatel. Jen pro představu v Náchodě bylo před třicetiletou válkou 1 260 osedlých, což byla daňová jednotka, na konci války jich bylo 129. Byl to obrovský úbytek obyvatel, horší než první i druhá světová válka dohromady,“ popisuje autor výstavy Jan Tůma.
„Dožít se víc než třiceti let už bylo zázrakem, lidé umírali rukou vojáků nebo na hlad a infekční nemoci, především na mor. Když přišel mor do Police nad Metují a okolí roku 1632 a v dalším roce v druhé vlně jako přímorek, zemřelo tam 3 463 obyvatel, samo město mělo tehdy jen kolem tří tisíc obyvatel,“ říká Jan Tůma.
Náchodsko a Broumovsko tehdy trpělo ne přímo boji, ale tažením vojsk, jejich krádežemi, rekvírováním, násilnostmi. Lidé potkávali krutou polskou jízdu Lisovského žoldnéřů, chorvatské, švédské, dánské, saské či skotské vojáky.
Náchodští se ubránili obléhání Švédů
Boje se Náchodu dlouho vyhýbaly až do roku 1639, kdy švédské vojsko s generálem Banérem obsadilo celkem snadno Hradec Králové, Jaroměř, Smiřice, Opočno a Nové Město nad Metují.
Dva jízdní pluky Švédů vedené českým emigrantem Zdeňkem z Hodic dotáhly 25. července 1639 až k náchodské Horské bráně, ale Náchodští se postavili na odpor a odrazili je. Švédům se nepovedl ani další útok s dělostřeleckou baterií druhý den, a tak odtáhli, vyplenili však okolí.
Hmatatelnými doklady o obléhání by mohly být vystavená lebka, halapartna a keramický džbánek, které se našly v někdejším příkopu u Krajské brány, když se stavěla Občanská záložna, nynější základní umělecká škola a výstavní síň muzea.
Truchlivé zákoutí s 27 lebkami i nádherné šaty
Expozice v Broučkově domě na náměstí připomíná i další dopady třicetileté války, například popravu sedmadvaceti českých pánů, mezi nimiž byl i náchodský erbovní měšťan Tobiáš Štefek z Koloděj, či perzekuci a vyhnání evangelíků. Je tu působivé symbolické zákoutí s 27 lebkami, které však pocházejí z různých archeologických výzkumů a muzeum si je zapůjčilo ze sbírek jihlavských kolegů.
Ve výstavní síni v Tyršově ulici je zase k vidění expozice o všedním životě v 17. století. Zdobí ji zejména věrné repliky dobového oblečení od Veroniky Pilné. Podle dobových obrazů či dochovaných oděvů ušila šaty české šlechtičny podle španělské módy, dámské spodní prádlo vyšívané přírodním hedvábím, šaty měšťanů i venkovanů.
Je tu i rozsáhlý rodokmen Valdštejnů s malým Albrechtem, zapůjčený z vrchlabského muzea, faksimile Majestátu na náboženskou svobodu Rudolfa II., ale i truhly, skříň vyzdobená motivy narození Páně, okno z náchodského zámku, nově restaurovaný obraz Waltera z Leslie, který za svůj podíl na zavraždění Albrechta z Valdštejna zíkal novoměstský zámek, kachle nebo typická náchodská keramika s hnědými a zelenými cákanci.
Podkova v dlažbě prý nosí štěstí
Fridrich Falcký při útěku ze země přenocoval na náchodském zámku, který tehdy vlastnila Markéta Salomena Smiřická, dvorní dáma královny Alžběty Stuartovny. Podle pověsti ztratil králův kůň v Náchodě podkovu. Tu pak měšťané zadláždili do vozovky mostu, který vedl od městské brány přes vodní příkop. Dodnes je podkova k vidění na Karlově náměstí a nosí prý štěstí tomu, kdo na ni stoupne.
Podání pověstí o podkově se různilo. Některá novější literární zpracování vykreslovala krále jako zbabělce, méně známá pověst pojednávala o tom, jak náchodský kovář ukryl krále před pronásledujícími vojáky a poradil mu bezpečnou cestu za hranice, po jeho odjezdu pak našel podkovu ve své kovárně.
„Jisté je, že pověst o náchodské podkově má reálné jádro, tedy že ‚zimní král‘ skutečně projížděl někdy mezi 11. a 15. listopadem 1620 Náchodem a že zde strávil minimálně jednu noc. Je také možné, že nějaký kůň z jeho doprovodu podkovu ztratil a že se to stalo u můstku přes vodní příkop u Horské brány, kde je dnešní Karlovo náměstí, kde je také archeologicky doložena kovárna,“ vysvětluje Mariana Poláková z muzea. Výstava potrvá do 20. září.