Seriál rozhovorů MF DNES s lídry uskupení do krajských voleb pokračuje s lídrem společné kandidátky ČSSD, Zelených a nezávislých osobností, hejtmanem Jiřím Štěpánem (ČSSD).
Současný hejtman nepatří k nejvýraznějším politikům regionu. Místo úderných prohlášení působí spíš smířlivě. Přesto se v posledních měsících několikrát dostal do konfliktu se svými kolegy. Nesouhlasí však s tvrzením, že šlo o projev nesourodé koalice, která čítá pět politických subjektů, z nichž některé tvoří i další volební partneři.
„Nemyslím si, že počet partnerů je nějak limitní, že je lepší, když jsou dva partneři, než když jsou tři nebo čtyři,“ říká Jiří Štěpán.
Před čtyřmi lety opozice říkala, že vaše koalice je takový slepenec, že nebude fungovat. Věřil jste od začátku tomu projektu?
Mnozí jí skutečně nedávali příliš šancí, ale ta koalice je funkční a byla velmi pracovitá. Bylo tu nadšení do práce a velmi hmatatelná chuť v jednotlivých oblastech s tím skutečně pohnout. Přestože se zde sešli reprezentanti z různých částí politického spektra, byl to funkční projekt a myslím, že se nám opravdu podařilo udělat spoustu práce. Pro mě to zároveň znamenalo, abychom nakonec došli ke kýženému konsenzu, který by byl přijatelný a vhodný pro všechny zúčastněné subjekty.
Kdybyste dnes skládal koalici, volil byste raději méně partnerů?
Koalice musí mít z hlediska našeho zastupitelstva vždy minimálně 23 zastupitelů. Nemyslím si, a říkal jsem to i na začátku té koalice, že počet partnerů je nějak limitní, že je lepší, když jsou dva partneři, než když jsou tři nebo čtyři. Pochopitelně i v subjektu, který má vícero zastupitelů, mohou být různé názorové skupiny. Uvidíme vzápětí, jak voliči rozdají karty a jaké budou možnosti sestavit funkční subjekt.
V koalici to ovšem několikrát hlasitě zaskřípalo, ať už mezi vámi a náměstkyní pro školství Martinou Berdychovou (Východočeši) nebo mezi náměstky Martinem Červíčkem (ODS) a Alešem Cabicarem (TOP 09). Jak vnímáte kritiku paní Berdychové, že jste jí zasahoval do její gesce?
Jednotliví radní a náměstci mají svou gesci, ale zároveň nutně potřebují celou radu, aby dokázali své záměry realizovat. Stejně tak nutně potřebují zastupitelstvo. Já si skutečně nemyslím, že když má někdo nějakou gesci, tak mu druhý nesmí říci svůj názor. Ať už je to zdravotnictví, nebo školství, vždy je to součástí rady jako takové a na těch věcech je potřeba se domluvit. Stalo se, že jsme se na něčem dohodli a na něčem nedohodli. To, že máme jiný názor na nějaké konání, vyplývá z našich zkušeností a osobního přesvědčení nebo z jiného odborného názoru.
Ve vašem případě šlo o Dětský domov v Sedloňově, kam jste vyrazil na neohlášenou inspekci. Nebyla chyba vydat se tam bez vědomí náměstkyně?
Byl jsem ujištěn školstvím, že v Sedloňově je vše v pořádku, tak jsem se jel přesvědčit a zjistil jsem, že to v pořádku není. Nepotřeboval jsem mít technické vzdělání, abych viděl, že ty věci nebyly podle mého názoru v pořádku. Je to vždy o úhlu pohledu. Ukazuje se to stejně při komunikaci. Domov v Sedloňově byl mediálně zajímavý, ale myslím si, že ty problémy byly dlouhodobějšího charakteru a ne pouze to, že Štěpán se někam jel podívat. Královéhradecký kraj je zřizovatelem, tak jsem v tom neviděl problém, proč bych tam nemohl vyrazit.
Další podobný střet je z nedávné doby - kauza ředitelky Kočišové v Jaroměři, která si stěžovala ombudsmanovi na diskriminaci ve výběrovém řízení kvůli věku. Radní Rudolf Cogan (za STAN) ho nařkl, že bude ctít stranickou linii ČSSD po ose Křeček, Štěpán, Kočišová.
Nevím, co radního Cogana k tomuto prohlášení vedlo. Když se podíváte, kdo byl v té výběrové komisi, je to obdobné. Seděl tam volební partner paní náměstkyně radní Cogan. Oni rozhodovali o té ředitelce, když byla označena za nevhodnou, aby řídila školu. Ombudsman se k tomu vyjádřil. On není v žádné politické straně, to je jedna věc, ale podle mého názoru pan doktor Křeček by tu záležitost jistě neprověřoval sám. Má na to široký aparát. Pokud tady není vůle, aby se ombudsman tou situací zabýval, tak přece zůstává nenaplněn institut ombudsmana.
Jaká jsou vaše očekávání ve volbách?
Samozřejmě cílem každého politického subjektu není jen být v zastupitelstvu, ale zároveň mít reálnou možnost ovlivňovat dění v kraji. Chceme být v radě a doufáme, že nám voliči dají důvěru, že ocení práci, kterou jsme tady za čtyři roky odvedli.
Co by pro vás byl úspěch?
Byl bych velmi rád, abychom měli vyšší počet mandátů, než máme nyní.
Kandidujete pod značkou Spolu pro kraj, není za tím obava, že by značka ČSSD tolik netáhla?
ODS jde s Východočechy a Starosty, totéž topka, totéž KDU. Není to upozadění i jejich značek? Myslím, že je to spojení. Je to logické spojení Spolu pro kraj – osobnosti kraje, ČSSD a Zelení. Jak politický subjekt ČSSD, tak politický subjekt Zelení v názvu jsou. Jsme koalice a myslím, že tady není důležitá stranická knížka nebo snad barva stranického trička, ale to, že se nám podařilo získat pro kandidátku výrazné osobnosti, které mají něco za sebou.
Které oblasti byste chtěli nadále spravovat?
Máme blízko k venkovu, tedy regionální rozvoj, máme blízko ke školství, sportu a kultuře, taktéž k životnímu prostředí a zemědělství. Ale nejsou nám cizí ani investice. Myslím si, že tak jak je složena kandidátka, že bychom byli schopní být prospěšní ve všech oblastech správy života kraje.
Hejtman nemá pod sebou žádnou reálnou gesci, jen mezinárodní vztahy a krizové řízení. Právě to vás díky covidu v poslední době dostalo do pozornosti médií...
Pro mě byly zásadní nejen otázky bezpečnosti, o nichž se ukazuje, že jsou důležité stále více, ale i záležitosti jaksi obyčejné. Život v kraji není jen o tom, že potřebujeme dálnici, ale když jste v malé obci, chcete si tam koupit rohlíky a máslo, chcete tam fungující poštu nebo sportovní zařízení. Jinými slovy: důležité je, že tady máme živý venkov. Není to jen o velkých věcech, ale i o těch drobnějších. Stejně tak jsem prosazoval maximální podporu spolků, hasiče, myslivce, včelaře, místní zemědělce či péči o krajinu. To je podle mě důkaz, jak se v kraji žije. Ta ocenění (kraj dvakrát zvítězil v soutěži Místo pro život, pozn. red.) jsme nezískali jen tak náhodou. Máme v kraji 448 obcí a rozvrstvení našich obyvatel je zásadně na venkově.
Senátor za Rychnovsko Miroslav Antl (nestr.) vás nařkl, že se soustředíte na jeho okres. Máte pocit, že jste v tomto regionu byl aktivnější než jinde?
Pan senátor nařkl různé lidi, mně dokonce vyhrožoval trestním oznámením. Když se podíváte na složení rady, jsou tam tři radní z okresu Náchod, jeden za Trutnov, tři z Jičínska a tři radní z okresu Hradec Králové. Z okresu Rychnov formálně nikdo není. Moje rodina tam má desítky let chalupu, jezdím tam a problémy Rychnovska znám. Už v roce 2016 jsem panu senátorovi řekl, že se o Rychnovsko budu starat, tak jsem se o něj kromě jiných staral. Jestliže senátor Antl zkoumá bedlivě mé kroky, možná je to ocenění mé práce, protože si jí všiml.
Řekl jste, že jste chtěli s krajem pohnout. V čem potřebuje pohnout nyní?
Povedlo se rozjet velké investiční akce v rámci nemocnic, to musíme dokončit. Potřebujeme dál stabilizovat personální situaci nejen v sociální, ale i v zdravotnické oblasti. Taktéž ve školství je podle mého názoru potřeba udržet (střední) školy nejen ve velkých městech, ale i v těch menších. V tom malém městě škola znamená velmi mnoho.
Někteří starostové tvrdě bojují za to, aby u nich střední škola nezanikla. Je podle vás slučování na škodu?
Sloučení škol podle mého názoru nepřineslo to, co bylo proponováno, tedy ušetření finančních prostředků a jiné využití budov. Jestliže kraj střední školu v tom daném městě držet může, tak ji držet má.
Ale není škol mnoho?
Obory samozřejmě plně naplněné nejsou, to je dáno demografickou křivkou. Nemyslím si však, že by studenti z jednoho okresu měli studovat některé obory jezdit do jiného. Jasně, některé unikátní budou na několika místech, to je patrné. Například pivovarníka máme v Nové Pace, lesnickou školu v Trutnově. Ale to neznamená, že nemůžeme držet i školy v menších městech, protože i ta škola tam znamená standard kvality života a zároveň příležitost nejen pro vzdělání, ale i pro kulturu. Pokud tady vidíme regiony, které mají nějaké dlouhodobé znevýhodnění, tak pokud tam ty školy nebudou, budou znevýhodněny ještě více.
