Vlci na Broumovsku rozehnali stáda, hřebčínu mizí hříbata z pastvin

  19:50
Chovatelé na Broumovsku sčítají další škody po vlcích. Přes noc šelmy zabily tři ovce v Božanově a dvě v Janovicích u Adršpachu. Po vsi i lesích přitom rozehnali několik stád koní z tamního hřebčína. Na farmě se ztratilo za letošek pět hříbat, ta možná také odnesli vlci.

Chovatelé na Broumovsku mají v republikovém srovnání už několik let nejcitelnější škody na domácích zvířatech. Útoků od vlka teď přibývá po letní pauze znovu od září. Naposledy se prohnali ohradami v noci na úterý.

U malého chovatele v Božanově za hřebenem Broumovských stěn, kde se pohybuje nejspíš smečka z polských Stolových hor, vlci tentokrát strhli tři ovce. Zaskočilo ho, že se šelmy vydaly až na dolní konec vesnice.

„Stalo se to jen patnáct metrů od domu. Spal jsem za oknem, fena neštěkala, nic jsme neslyšeli. Jedna ovečka byla téměř sežraná, dvě zardoušené. Byly tady už dva útoky od vlků, ale spíš směrem ke Stěnám,“ podivuje se Miloslav Sloupenský, jemuž zbyly tři kozy, dvě ovce a beran.

Má půlhektarovou pastvinu oplocenou 120centimetrovým ovčím pletivem s jedním drátem s elektřinou. Ochranář mu ale už při ranní návštěvě potvrdil, že to na vlka nestačí.

„Je to takové smutné, doufal jsem, že se to nestane. Vlk tady nemá přirozeného nepřítele. Ještě jsem to nevzdal, máme stráň, kde jsou ovce potřeba jako sekačky. Zvířata máme pro radost, nechají se krmit z ruky. Těžko ale budu vysvětlovat malému synovi, že vlk přijde znovu a zabije zbytek,“ poznamenává chovatel z Božanova.

O dvacet kilometrů dál vzdušnou čarou v Janovicích, kde se zřejmě pohybuje smečka z polských Vraních hor, se shodou okolností nabízí podobný obrázek. Na malém pozemku u silnice se v dešti pod maringotkou schovává pět ovcí, další dvě s potrhanými břichy leží opodál. Majitel není doma, podle sousedů o tom možná ještě ani v poledne neví.

Nejspíš právě kvůli vlkům měli ještě před rozedněním rušno i ve zdejším hřebčíně, protože víc než padesát koní se rozuteklo po okolí.

Několik hodin zaháněli stáda do ohrad

„Vlci tu jsou každou noc, ale dnes byl problém, že asi vběhli do několika stád a rozehnali koně, kteří pak běhali po lese i po silnici. My máme zraněnou jednu kobylku, teprve to musím všechno obejít. Trvalo nám hodiny, než jsme všechno zahnali do ohrad,“ říká Petr Bartoš, který se o koně stará v janovické společnosti Hřebčín-R. Rozběhnutému stádu ohrady podle něj nemohly odolat.

Když ráno začali jezdit dělníci do adršpašské továrny, zalarmovali ho policisté. Stáda pak farmáři sháněli až do půl desáté dopoledne.

Se škodami je to podle něj složité. Zdejší krávy a asi sto padesát koní, ponejvíce českých a moravských teplokrevníků, tu žijí na pastvinách, kde se také rodí mláďata. Teprve s odstupem si chovatelé všimnou, že některé kusy chybí.

Škody se dají těžko vyčíslit, tvrdí chovatel

„My ta hříbata ani nenajdeme, z letošních jich chybí už pět, našli jsme jedno torzo. Škody nám ale nikdo nezaplatí, těžko se to prokazuje, za býčky se platí víc než za jalovice, jenže vlci jako první sežerou střeva a genitálie. Krávu nebo koně deset měsíců krmíte, ale pak z mláděte nic nemáte,“ říká Bartoš, že roční péče o zvířata se dá stěží vyčíslit.

„Stalo se asi před čtrnácti dny, že nejspíš vlci strhli hříbě, které jsme nenašli, a chovná kobyla pak dostala zánět vemene, protože měla moc mléka. Ani nevím, jestli se ji podaří zachránit. Možná už nebude moci mít hříbata, neměla by je čím krmit,“ popisuje chovatel.

Když se hříbě ztratí, kobyla ho hledá, nejde si toho prý nevšimnout. „Tři dny jsem takhle slýchal kobylu, jak volá své hříbě. Ona ví, že se něco stalo, že je něco honilo, ale pořád doufá, že ho najde. Je to hrozný zvuk, takové temné tiché ržání,“ vypráví Petr Bartoš. 

Od poslední zimy farma dostala od státu odškodnění za dvanáct telat a jedno hříbě. Část zvířat je na pastvinách v Janovicích a Hodkovicích, část je však až na odlehlých loukách obklopených lesy blízko Adršpašsko-teplických skal. „Jsou tam dost nadivoko, chodí si někdy sami po lese,“ všímá si v místním obchodě mladík, který jezdí na planinu Záboř na kole.

Příčina vlčích útoků v Janovicích je nasnadě, mají tu asi patnáct kilometrů ohrad, jenže kdyby je chtěli lépe zabezpečit, je to pro farmu prý příliš drahé, ač se na to poskytují dotace. Podle chovatele si vlci počkají na čerstvě narozená mláďata, která jsou snadnou kořistí.

Šelmy útočí na snadnou kořist, novorozená mláďata

Vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Hana Heinzelová ale odmítá, že by přibývalo útoků na velká zvířata, protože vesměs to bývají právě čerstvě narozená telata.

„Jedná se o chovy bez tržní produkce mléka. Kráva odchází na okraj pastviny, otelí se a mládě přivádí ke stádu až po několika dnech. Když už se spojí se stádem, takové škody na mláďatech jsou pak už jen výjimečné. Souvisí to i s tím, že skot se dá chránit hůř než ovce. Ohrady pro krávy jsou obehnané dvěma lanky s elektřinou a vlk je může podběhnout snadno. Škody jsou tak dány jednak způsobem oplocení a také způsobem chovu,“ podotýká Hana Heinzelová.

O ztracených hříbatech je podle ní těžké spekulovat, nedá se vyloučit útok vlka, ale není to možné ani nijak ověřit.

K strženým telatům vyjíždějí ochranáři opakovaně do Božanova a Martínkovic. K farmě v Janovicích měli v minulosti výhrady k tomu, že se zvířata někdy potulovala po vsi, a také řešili s majitelem, když se koně navolno vydávali pást až do národní přírodní rezervace.

Větší chovatelé už mají lepší zázemí, vlci jdou k menším

Podle státních ochranářů je už vidět nový trend, že velcí chovatelé si aspoň zčásti provedli nějaká opatření u svých stád, takže vlci se zaměřili nově na malé chovy, třeba o deseti dvaceti kusech.

„Vlky přitahuje brzké jaro, když se domácí zvířata dostanou na pastvu, a další vrchol se zvýšeným množstvím škod je na podzim. Přičítáme to tomu, že loňská vlčata se v tuto dobu učí lovit a opouštějí smečku. Radíme proto zavírat zvířata na noc, případně je vhodné doplnit pevné ohrady vnějším drátem s elektřinou ve výši asi 20 centimetrů. Vlci se většinou podhrabávají a rána od elektřiny je může odradit,“ říká Hana Heinzelová.

Ochranáři letos zaznamenali na Broumovsku, že vlci prokazatelně či pravděpodobně usmrtili nebo zranili 80 ovcí, 2 kozy a 28 telat. Nejvíce útoků bylo v blízkosti Adršpašsko-teplických skal, tedy v Janovicích, Adršpachu nebo Libné, další se odehrály v okolí Božanova a Martínkovic. 

Městský úřad v Trutnově zaznamenal za letošek pouze škody v Petříkovicích, kde během dvou dnů koncem srpna vlci strhli 7 ovcí a 3 jehňata, zranili 1 ovci a 2 jehňata.

„Meziročně stoupá počet usmrcených telat. To jsou ale zvířata velikostně srovnatelná s ovcemi, někdy i menší. Útoky na dospělé vzrostlé krávy a koně jsou vzácné,“ vysvětluje Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko.

Krajský úřad Královéhradeckého kraje letos vyplatil na náhradách za škody způsobené vlky téměř 1,4 milionu korun.

Přes hranici přebíhají tři smečky, víc než dvacet vlků

Podle hnutí Duha se na Broumovsku rozmnožují už nejméně tři česko-polské vlčí smečky. Smečka v západní části Broumovska a ve Vraních horách už měla vlčata popáté v řadě. Smečka z oblasti polského národního parku Gór Stolowych navazujícího na Broumovské stěny se rozmnožuje třetím rokem, další smečka v hraničních Javořích horách měla mladé poprvé letos.

Chráněných vlků v česko-polském příhraničí postupně přibývá od podzimu 2015, kdy se na Broumovsku objevil první pár. Podle odhadů Správy CHKO Broumovsko tu žije nyní odhadem víc než 20 vlků.

Vlci zabili ovce v Janovicích (červená značka) a Božanově.

Vlci zabili ovce v Janovicích (červená značka) a Božanově.

V České republice se vlci rozmnožují od roku 2014 a podle terénního monitoringu šelem zasahují už do 18 teritorií.

Podle výzkumů se vlci živí ponejvíc divokou zvěří. Největší škody v republice však mají chovatelé hospodářských zvířat právě z Broumovska. Královéhradecký kraj za ně vyplatil loni zemědělcům už 2,2 milionu korun.

Někteří krajští politici s podporou lobbistického institutu se v minulém období přikláněli k názoru farmářů, kteří od státu žádají, ať dovolí regulaci rozrůstající se populace chráněných vlků. Proti jsou ochránci přírody, argumentují třeba tím, že vlk reguluje přemnoženou spárkatou zvěř, která ničí lesní porosty.

Ministerstvo životního prostředí připravilo přes Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) program péče o vlka a zjišťuje, kolik jich může v Česku bez problémů žít. Data o pohybu vlků shromáždí v roce 2021, spolupracuje na tom s Německem i Polskem, odkud šelmy migrují.