Obžalovanému byl rovněž uložen desetiletý trest zákazu řízení. Podle trestní sazby mu za pokus vraždy hrozilo 10 až 18 let.

Obhájce se vzdal práva na odvolání, žalobce si ponechal lhůtu, rozsudek tedy není pravomocný.

„Kdyby obžalovaný neprohlásil vinu, s malou pravděpodobností by mohl být potrestán za pokus vraždy. Toto prohlášení soud skutečně považuje za důležité pro objasnění případu. Je nám přitom známo, že jde o vážné činy. Trest pod spodní hranicí je adekvátní,“ řekl předseda senátu Jiří Vacek.

5 fotografií

„Trest pod spodní hranicí ukládáme kvůli přístupu obžalovaného k případu,“ řekl soudce. Desetiletý, tedy nejvyšší možný trest zákazu řízení je podle něho neoddiskutovatelný.

V případě překvalifikování trestného činu na těžké ublížení na zdraví by mladíkovi hrozil trest pět až 12 let.

Jel stokilometrovou rychlostí

Ondřej Mihálik podle spisu vyrazil okolo půlnoci z 10. na 11. února 2024 z Broumova na Náchod. Řídil malou dodávku Dacia Dokker a před jízdou pil, což bylo znát na stylu jízdy.

Na linku 158 tehdy krátce po půlnoci někdo zatelefonoval, že od Broumova směrem na Polici nad Metují jede dodávka se žebříky na střeše, která kličkuje po silnici. Hlídka zastihla auto u Pěkova a vydala se za ním.

Chtěl zabít sebe i jiné. Řidič sestřelil protijedoucí auto, viní ho z pokusu o vraždu

Podle spisu se policisté po chvíli rozhodli vůz světelnou a zvukovou signalizací zastavit. Řidič neuposlechl, naopak zrychloval, v obci výrazně překračoval povolenou rychlost a projel jeden kruhový objezd v protisměru, aby policii ujel.

Nejdříve jízdu až na jedno najetí na kraj vozovky v zatáčce kontroloval. Byla noc, mokrá vozovka a rychlost vozu dosahovala až 100 kilometrů za hodinu, přesto řídil poměrně sebejistě, a to i při průjezdu Petrovickými zatáčkami, které se nacházejí mezi Policí nad Metují a Velkými Petrovicemi.

V zatáčkách si cíleně najížděl do protisměru a ve chvíli, kdy spatřil světla protijedoucího auta, záměrně přejel v pravotočivé zatáčce přes plnou čáru a v rychlosti okolo 100 kilometrů v hodině bez brzdění narazil čelně do protijedoucího menšího vozu značky Hyundai Getz.

Za volantem seděla řidička, která jela maximální rychlostí 21 kilometrů v hodině a neměla možnost kolizi kvůli svodidlům vpravo zabránit. Hrůzný okamžik, při kterém do sebe auta narazila, loni zveřejnila policie na videu z policejní kamery.

Ptal se na body v počítačové hře

Řidič nadýchal 1,91 promile alkoholu. Podle státního zastupitelství bylo jeho cílem zabít sebe i posádku protijedoucího vozidla.

„Neučinil nic, aby střet na poslední chvíli odvrátil, byť mohl volit úhybný manévr vpravo, čímž by kolizi vozidel mohl zabránit. Navíc svůj záměr poté opakovaně zmiňoval, byť otřesen, zasahujícím policistům na místě nehody, před nimiž se též snažil vypít náplň do elektronických cigaret. Neprojevoval, ač sám prakticky nezraněn, žádný zájem o stav osob v protijedoucím sraženém vozidle a kladl si nahlas otázku, kolik by asi dostal bodů za takovou jízdu v počítačové hře GTA,“ přečetl z obžaloby žalobce Lukáš Hrubý.

GTA je známá akční hra, kde je mimo jiné možné hromadně v autě přejíždět chodce, úmyslně havarovat a způsobovat další škody.

Řidička skončila s vážnými zraněními. K její smrti podle spisu nedošlo spíše shodou šťastných okolností a také díky okamžité pomoci policie a záchranářů.

„Obžalovaný ženě způsobil bezprostředně život ohrožující těžká zranění, která neskončila fatálně především kvůli okamžité pomoci zasahujících policistů, kteří ji na místě úspěšně oživili, a posléze po leteckém transportu do Fakultní nemocnice Hradec Králové díky vysoce specializované urgentní odborné péči lékařů, kde prodělala po utrpěných zraněních v podobě tupého úrazu hlavy a krční páteře, bederní páteře, levé horní končetiny a obou dolních končetin několik operací,“ uvedl žalobce Hrubý.

Policie už dříve uvedla, že řidičce bylo 43 let a v autě s ní seděl čtyřiadvacetiletý syn. Žena se s následky potýká dodnes. Syn utrpěl úraz hlavy a trupu a kromě podlitin a tržné rány také dvojitou zlomeninu dolní čelisti, kvůli které musel na operaci.

Protože obžalovaný řídil služební vůz, který byl určen pro dojíždění z místa bydliště v Hradci Králové do zaměstnání a zpět, nikoliv pro soukromé účely, způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 138 700 korun.

Uvedeným jednáním spáchal pokus zločinu vraždy, přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a přečin poškození cizí věci a přečin neoprávněného užívání cizí věci.

„Přehnal jsem to“

K soudu přišel mladík s obhájcem. Před výslechem řekl, že chce prohlásit vinu a že souhlasí s obžalobou. Poté vypovídal. „Byl to zkrat, nevím, co k tomu říct. Nikomu jsem nechtěl ublížit, byl jsem mimo, přehnal jsem to,“ řekl.

Soudce se ptal, jestli má nějaké osobní nebo pracovní problémy. „Nejsem si ničeho vědom,“ odpověděl. Dále řekl, že si toho moc nepamatuje a že policii ujížděl, protože zpanikařil.

„Proč jste najel do protisměru?“ ptal se předseda Vacek.

„Vůbec nevím. Mám jen záblesky. Po nehodě jsem se nějak dostal z auta, ale celou situaci si moc nevybavuji. O tom, co jsem tam říkal, jsem se dozvěděl až později. Že bych mluvil o hře GTA, si nevybavuju,“ prohlásil.

Ve firmě, od které měl služební dodávku, pracoval na pozici technika. Nyní studuje v prvním ročníku softwarové inženýrství na vysoké škole.

„Den po skutku mi bylo ze sebe špatně. Nikdy jsem neměl násilnou povahu. Dlouho jsem si nebyl schopen dát dohromady, co se stalo. Dodnes jsem se s tím nevyrovnal. V kontaktu s poškozenými jsem nebyl, nenašel jsem odvahu,“ řekl.

V noci před jízdou prý slavil kamarádovy narozeniny, proto pil: „Rozhodně jsem se nechtěl zabít.“

Resocializace je možná

Soud prohlášení viny přijal. Soudní znalec Jan Lašek vypracoval psychologický posudek obžalovaného.

„Je psychicky stabilní se sklonem k introverzi. Kvůli případu má úzkosti. Má teprve dozrávající osobnost. Agresivitu ovládá. Řekl, že jeho ambicí je vystudovat vysokou školu a pracovat v zahraničí. Vědomým úmyslem zřejmě nebylo ublížit druhému člověku,“ vypověděl Lašek.

Motiv činu se podle znalce ztrácí ve vysokém stupni opilosti.„Resocializace je možná, a to i vzhledem k tomu, jak se nyní k problému staví,“ řekl Lašek. Podle znalce musí obžalovaný především dospět a riziko opakování takového jednání je poměrně malé.

Jel bez váhání, všímá si žalobce

Státní zástupce Hrubý v závěrečné řeči uvedl, že si je vědom prohlášení viny, přesto tento akt není samospásný a neměl by se přeceňovat.

„Opil se, sedl za volant, projel nejednu obec při špatném stavu vozovky, jel rychle, riskoval, ujížděl policii. Stále se domnívám, že jízda směřovala k jeho konci. Volil ruskou ruletu a rozhodl se narazit do auta, aniž by věděl, kdo tam sedí. Nebylo tam sebemenší zaváhání. Nikoho takového nechceme potkávat na silnici. Poškozená se synem neměla šanci se vyhnout. Jediné, co mohla, je brzdit. Zásadní je, že obžalovaný nejednal zkratkovitě. Po činu se v podstatě policistům vysmíval a dodnes se poškozeným neomluvil ani neposlal dopis,“ řekl žalobce.

Soudu navrhl trest na spodní hranici trestu, a to i s přihlédnutím k tomu, že mladík zřejmě celých deset let ve vězení nebude.

„Mrzí mě to, byla to neskutečná hloupost, všechno chci odčinit, zaplatit, překonat to,“ řekl Mihálik v závěrečném slovu.