Hradec přepracuje projekt Velkého náměstí, podle vlastníků bude zastaralý

  8:46
Hradec Králové chce konečně rozhýbat opravy historického Velkého náměstí. Proto po téměř sedmi letech stáhne složku ze stavebního úřadu v Hořicích, kde ji už od srpna 2016 posuzují kvůli podezření z podjatosti tehdejšího vedení města. Vlastníci nemovitostí jsou však skeptičtí.

Velké náměstí v Hradci Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Informace, kdy „tentokrát už skutečně“ začne rekonstrukce Velkého náměstí, kolik bude stát peněz nebo o posunech v jednáních s vlastníky zdejších nemovitostí, už voliči od reprezentace Hradce Králové slyšeli mnohokrát. Až v první polovině května - po nekonečných 16 letech příprav - nové vedení města představilo plány, které by se daly shrnout do hesla Znovu a lépe.

Koalice, jež v programovém prohlášení zakotvila poněkud vágní cíl „příprava revitalizace a rekonstrukce severních teras, Žižkových sadů a Velkého náměstí“, se rozhodla složku stavby Velkého náměstí stáhnout z hořického stavebního úřadu.

Druhým krokem by mělo být přepracování dokumentace na obrysech původního konceptu a opětovné posouzení. Výhod by mělo být více: radnice si slibuje, že dokumentace by mohla být zpracována jako jednostupňová, tedy rychlejší. Město se při výběru autora nemusí ohlížet na zpracovatele původní a do té budoucí by chtělo zakomponovat i některé novinky, především prvky, které by osvěžily jeden z největších tepelných ostrovů Hradce.

Výběr ze tří variant

Náměstek primátorky pro oblast investic Lukáš Řádek (TOP 09) má tuto variantu za přirozenou. Koalice se k tomuto postupu odhodlala před několika dny a vybírala ze tří možností. Celkem logicky zavrhla pokračování dosavadních snah se stávajícím projektem a nejistou prognózou z Hořic. Zamítla však i zcela nový začátek všech snah včetně architektonické soutěže.

„Po delších diskusích interních i s odborníky na stavební právo nebo na adaptační opatření jsme zvolili variantu stáhnout dokumentaci z Hořic a přepracovat ji. Projektová dokumentace by byla od začátku zpracovávána jako jednostupňová, což kromě jiného umožňuje lépe dostát požadavku o zadávání veřejných zakázek,“ řekl Řádek.

Město může vycházet ze základů architektonického návrhu ARN studia Jiřího Krejčíka a současně se pokusit napravit potíže, jež našlo už dříve.

Každá ze tří variant však obsahuje nezbytnost, na které troskotali dva předchozí náměstci primátora pro investice. Město bude chtě nechtě muset jednat s více či méně naštvanými vlastníky nemovitostí, které značně rozladil předchozí postup města. Majitelé se sdružili do Spolku pro kvalitu života a vyčkávají, jaký bude další postup.

Projekt je zastaralý, zní od spolku

„Mám-li být upřímný, máme z toho trochu obavy. V tuto chvíli se údajně nikdo nebaví ani s autorem původního projektu. Velmi těžko tedy můžeme soudit, co nová rozprava a snaha města znamenají. Pravda je, že projekt, který leží na stavebním úřadě v Hořicích, je zastaralý. Vychází totiž z podkladů, které byly zpracovány už před rokem 2010. Pokud by se ze stejných podkladů vycházelo i v případě obnoveného řízení, projekt bude opět nedomyšlený a nedořešený. Každopádně nás už velmi dlouho nikdo k žádnému jednání nepřizval,“ upozornil předseda spolku Roman Grym.

27. března 2023

Spory vlastníků nemovitostí na náměstí s vedením města jsou košaté a dlouhé. V roce 2016 žádali omluvu od tehdejšího náměstka Jindřicha Vedlicha (tehdy za TOP 09) za nepravdivé výroky na adresu Romana Gryma.

Jeho nástupce Jiří Bláha (ODS) před dvěma lety představil plán pracovat po etapách, ale už tu nejjednodušší, spočívající v opravě dlažby a podloubí, překazil chybějící souhlas některých majitelů. Za své pak vzala i snaha o revizi dokumentace pro územní rozhodnutí kvůli obavám ze zbytečně vynaloženého úsilí vyplývajícího z předpokládaných změn nového stavebního zákona.

Cenu zatím nelze odhadnout, říká náměstek

„Jde nám o to, aby návrh byl nejen krásný, ale také proveditelný. Mám pocit, že se tady někdy šermuje krásnými vizemi a plány, které se ale nedaří posunout k realizaci. Je otázka, jestli je to chyba, nebo záměr. Když se projekt připravuje 10 let, samozřejmě to průběžně vytváří podmínky pro další studie a posudky. Někdy mě napadá, jestli ta dlouhá cesta není ve skutečnosti cílem,“ řekl Řádek pro regionální portál salonkyhk.

Už před 11 lety, kdy hradecká radnice kvůli obavám, že nestihne termíny, vrátila evropskou dotaci na opravu, se náklady oprav Velkého náměstí odhadovaly mezi 150 až 250 miliony korun. Od té doby je vše jinak, ceny násobně stouply. Náměstek Řádek se po zkušenostech svého předchůdce brání dohadům.

„Finanční náročnost se změnila relativně, protože v období rozpracované dokumentace pro územní řízení neexistovala prováděcí dokumentace a byly pouze odhady. Já se tedy kvůli nedokončené projektové přípravě bráním odhadům. Projektová dokumentace, která snad bude jednostupňová, by už mohla rozpočet obsahovat. Je zřejmé, že za posledních několik let došlo ke zvýšení cen stavebních prací, avšak trend se stabilizoval a dokonce se zdá, že u některých prací a konstrukcí ceny zase klesají. Jde o stavbu, která by měla být aktuální za tři až pět let a nemá smysl bavit se o nákladech, když nemáme rozpočet,“ podotýká Lukáš Řádek.

Žižkova kasárna a podzemní parkoviště

Hradecká koalice věří, že patovou situaci s parkováním a vlastníky domů na Velkém náměstí by mohla rozseknout armáda, tedy výměna Žižkových kasáren pod schodištěm Bono publico za objekty na letišti. Parkoviště na ploše o rozloze 13,5 tisíce čtverečních metrů považuje za ideální a bezbolestné řešení. Jenže Roman Grym je jiného názoru.

„Kdo potřebuje jen něco rychle vyřídit a nemůže zastavit přímo na náměstí, pro něj parkovací místa v Gayerových ani Žižkových kasárnách nemají význam. Užitek snad přinášejí rezidentům, pro které je to zatím levnější než parkování na ploše nebo v RegioCentru. Pokud se však bavíme o obsluze Velkého náměstí, je potřeba vidět, že již dnes je parkování na náměstí nejdražší v celém městě, a přesto je většinou zaplněné do posledního místa,“ řekl Grym.

„Co to znamená? Nic menšího, než že ti lidé sem jezdit potřebují. O využití Žižkových kasáren mám obrovské pochybnosti. Už jen zprovoznění budov kasáren by znamenalo další obrovské potřebné parkovací plochy. Dělat z kasáren parkoviště pro potřeby Velkého náměstí je podle mě jen další odsouvání finálního řešení problému. Statistiky, kdy se do náměstí vjet může a kdy nikoli, jsou průkazné. Provozovatelé restaurací klidně na celou dobu, kdy se na náměstí z nejrůznějších důvodů vjet nesmí, mohou zavřít,“ vyložil situaci šéf Spolku pro kvalitu života.

Rezidenti se domnívají, že všechny potíže by vyřešilo podzemní parkoviště. Tento projekt, který za minulého vedení podporovala hlavně ODS, však nynější koalice považuje za mrtvý.

„Provedenými průzkumy a nedávnou realizací podobné stavby například v historickém centru Vídně se zdá být prokázáno, že postup výstavby metodou Top and Down navrhovaný architektem Krejčíkem by šel zrealizovat i u nás. Geniální na tom je, že život na starém městě by to neomezilo. Dříve nebo později se stejně ukáže, že cokoli, co nechceme mít na povrchu, bude muset jít pod zem,“ míní Roman Grym.