Magnolie, vzdušná kolonáda a hlavně minerálka Ida budou hlavními lákadly parku v obnovovaných Velkých lázních v Bělovsi.

„Na více místech vysazujeme do trávníků cibuloviny, které budou kvést dříve, než se zazelená trávník, a v parku udělají jaro. Z dřevin jsme vybrali magnolie, které budou rámovat prameník a také pavilon,“ vysvětluje architektka Markéta Krejčí z Atelieru Tsunami.

Magnolie zvolila kvůli exotickému vzhledu, protože zvláštní druhy dřevin se v lázeňských parcích často uplatňují. Zůstanou vzrostlé metasekvoje, kterým se tu daří, a mladé dosází. Bude tu také javorová a lipová alej, dále duby, jasany, břízy a bíle kvetoucí střemchy.

Náchod kupuje ochranné známky minerálky Ida, lidé ji ochutnají zřejmě už letos

Od uzavření běloveských lázní v roce 1996 dvouapůlhektarový areál pustl a vystřídal několik vlastníků. Minulý majitel nechal dvě budovy v nejhorším stavu zbourat. Nyní architekti při komponování parku spojí to, co z lázní zbylo, s novými prvky.

Klíčovým pohledem bude osa, jež začíná plošinou při hladině Metuje a přes pobytové schody ze dřeva a betonu prochází mezi historickým Jakubským prameníkem, jejž architektka bere za zdejší ikonickou stavbu, a nově navrženou vzdušnou kolonádou. Osa končí uvnitř parku protáhlým vodním prvkem se střiky. V této části parku bude hodně stromů i mobiliáře a povedou tu mlatové cesty.

„Navracíme do parku sochy, které tam dříve byly a nyní jsou na koupališti. Jednu sochu umístíme do kompozice klidné vody, socha Idy bude přímo dána do vody,“ přibližuje architektka.

Do parku navrhla kovové odpadkové koše i jednoduché stojany na kola. Návštěvníci si budou moci posedět či poležet na dřevěných platformách při vstupu do špice parku, přístup k řece bude bezbariérový. Park Velkých lázní má být především klidný, kulturní programy se budou odehrávat jako dosud v Malých lázních.

Jak udržet modrásky bahenní

Do obnovy parku chce radnice zakomponovat i odkaz místní rodačky, akademické malířky Jiřiny Kaplické (1901–1984), proslulé ilustrátorky herbářů, matky známého architekta. Některé z květin, které kdysi namalovala, se objeví i v parku.

Okrajový pás, donedávna zarostlý křídlatkou a bujnou vegetací, se nově zpřístupní návštěvníkům, stromy na rozhraní parku a nivy zůstanou a přibude další výsadba. V této části parku tvůrci umístili i slunnou otevřenou část. Návštěvníkům se z protilehlých parkových cest otevřou výhledy na květnatou louku, která má podpořit výskyt zdejšího modráska bahenního.

Než bude hotovo, znamená to udržet motýla na okolních stanovištích a pak také znovuosídlit park konkrétním druhem mravenců i krvavci toteny. Pokud by stavba měla zasáhnout motýlům do životního cyklu, radnice s ní počká.

Zatím malé parkoviště

Asi třicítku místních obyvatel, kteří se přišli seznámit s návrhem parku, zajímalo, jak se architekti popasovali s rušnou cyklostezkou podél Metuje.

„Už teď se podél řeky potýkají cyklisté s chodci,“ všimla si jedna z obyvatelek. V krátkém úseku promenády u Jakubského prameníku proto budou platit značky, že cyklisté mají sesednout z kola. Podle radnice je i možnost, že po skončení pozemkových úprav by mohl vzniknout „cykloobchvat“ Velkých lázní a alespoň část cyklistů by jela ulicí U Lomu.

Problematické zatím zůstává parkování u lázní, které sousedí se zástavbou domků a vyhledávanou restaurací. Radnice plánuje jen malé parkoviště vedle historické kolonády, o dalším pozemku při Promenádní ulici se pokouší jednat se soukromníkem.

„V lázeňském území musíme splnit řadu omezení, takže nové parkoviště nemůže vypadat jako vybetonovaná plocha u supermarketu. Bude to mít rozumný ráz. Případně máme i záložní variantu parkování na rumišti po zbořených lázeňských budovách. Nechceme zahltit přilehlé ulice u Bonata,“ říká místostarosta Náchoda Jan Čtvrtečka (SOCDEM).

Radnice odhaduje náklady na obnovu parku na 45 milionů korun, část chce získat dotací. Položka se má objevit už v rozpočtu na příští rok.

Ida bude chutnat jako dřív

Budoucnost Velkých lázní však záleží především na opravě a dostavbě lázeňských budov i na obnově čerpání oblíbené minerálky Ida. V Jakubském prameníku si ji lidé mohli nabrat naposledy v letech 2011 až 2015, než jej ministerstvo zdravotnictví nařídilo uzavřít, protože město opomíjelo, že musí z vody odstraňovat arzen.

Do stavby úpravny vody vedle chátrající kolonády se Náchod pustil koncem srpna a zaplatí za ni 10,7 milionu korun s DPH. Obsah arzenu se z hygienických důvodů sníží pod limit 10 μg/l, obsah železa se ze senzorických důvodů sníží pod hodnotu 0,1 mg/l, jinak voda vlastnosti nezmění. Z úpravny se Ida povede do Jakubského prameníku a podle vedení města by si ji zájemci mohli načepovat už do konce roku.

Minerálka nejspíš bude chutnat jako dříve, i když vrty Idy nebyly několik let v provozu a čerpací zkoušky se konaly v roce 2018. Ještě před budováním úpravny proto radnice nechala provést několikatýdenní čerpání.

„Parametry vody jsou shodné a zatím to vypadá, že nedošlo k přerušení přítoku nebo změně kvality. To je velmi dobrá zpráva, i když výstroj vrtů je z roku 1967 a také předválečná, která není v nejlepším technickém stavu, ale nebrání to tomu, aby se vrty hluboké 33 a 27,5 metru daly využívat,“ vysvětluje místostarosta Čtvrtečka.

Nová úpravna vody dostane vzhled, jaký měla na fotografiích z 20. let zdejší stáčírna. Sousedící kolonádu Ida čeká citelný stavební zásah.

„Kolonádě Ida vrátíme původní vzhled z počátku 20. století. Bohužel stavebně technický stav je takový, že bude muset vzniknout zčásti replika, zčásti zachováme dochované prvky,“ přibližuje místostarosta.

Kopie kolonády se odhaduje na 25 milionů korun, i zde se město chce ucházet o dotaci. Stavět by se mohlo v letech 2024 až 2025.

O status lázeňského místa se neobávají

Radnice plánuje opravit také lázeňskou budovu Helena, kde by měl vzniknout ambulantní lázeňský provoz. Náklady zatím nezná, projektovat se začne příští rok.

Místostarosta Čtvrtečka také již vyloučil úvahy z loňského prosince, že si Náchod pořídí do lázní Kaplického vilu Platýz nebo jiný jeho projekt, a to proto, že o záměru pochybují odborníci i laici.

Náchod se chce dobrat alespoň k tomu, aby se Velké lázně otevřely pacientům ambulantně. Bydleli by v Náchodě a Bělovsi, na procedury by docházeli.

Uvažují tu o rehabilitační péči, koupelích v minerální vodě, léčbě plynovými injekcemi i o uhličitých koupelích. Běloveské lázně dříve pomáhaly s nemocemi oběhového systému, upravená Ida by se mohla znovu užívat k pitným kúrám.

Ačkoli jsou lázně zavřené už 27 let, Náchod si dosud drží status lázeňského místa. K jeho udržení však nestačí mít jen prameníky pro veřejnost, ale i další lázeňský provoz.

Místostarosta Čtvrtečka popisuje, že je s ministerstvem zdravotnictví v kontaktu každý měsíc a informuje o krocích města. O ztrátu statusu se neobává.

„Informuji ministerstvo, že chceme vybudovat lázeňský park, kolonádu, zprovoznit prameník a po Běle a Janovi začít využívat minerální vody Ida I a Ida II. Chceme také v další fázi vrátit ambulantní rehabilitační péči v určitém rozsahu. Další kroky by měly následovat,“ tvrdí místostarosta.

„Doufám, že naši následovníci tento směr udrží, tedy že začnou využívat městskou vilu Panzinka, dohodnou se s vlastníkem Lesanky, že začnou stavět lázeňský pavilon a lázně rozšíří. Je to běh na delší trať, ale není to nemožné. Kroky, které město udělalo, svědčí, že to máme pevně v rukou. Tím, že máme všechny pozemky, které s lázněmi souvisejí, a máme i vodu, nevidím jediný důvod, proč by se to nemělo povést,“ říká místostarosta Čtvrtečka.

Loni v létě ministerstvo zdravotnictví povolilo městu využívat všechny čtyři léčivé zdroje (Běla, Jan, Ida I, Ida II) pro pitné kúry, balneoprovoz a získávání léčivého plynu. Město letos navíc koupilo i ochranné známky Ida za 700 tisíc korun.

Že jsou lázně v rukou města, vítá i zakladatel Atelieru Tsunami Aleš Krtička. „Plánům na obnovu lázní jsem se věnoval od roku 1997 s restituenty i bývalými majiteli. Jsem rád, jak se to vyvíjí,“ podotýká architekt.