Podle dosavadní vedoucí Muzea krajky Vamberk (MKV) Kateřiny Kuthanové záměr neprošel diskusí s odbornou veřejností a bude vyžadovat zvýšení rozpočtu muzea. Pouhé osamostatnění podle ní také nepřispěje ke snaze kraje zapsat krajku na seznam UNESCO.
„Ve skutečnosti pro to nejsou splněny základní podmínky. Muzeum nemá odpovídající depozitáře, restaurátorskou dílnu ani potřebný tým odborníků,“ upozornila Kuthanová v dopise zastupitelům. Muzeum se také potýká s malým zájmem veřejnosti. Ročně ho navštíví jen asi 6 tisíc zájemců.
Vamberecká krajka jako street art. Polská umělkyně NeSpoon sprejuje fasádu![]() |
Kuthanová v dopise uvedla, že muzeum má nyní necelé čtyři pracovní úvazky, což je na samostatnou instituci málo. Například krajská galerie v Náchodě má 11 úvazků a její rozpočet činí okolo 10 milionů korun, zatímco vamberecký jen asi 3,6 milionu.
„Aby se MKV mohlo stát pobočkou nadregionální a reprezentativní se snahou o zapsání tradice krajkářství na seznam UNESCO, musel by počet úvazků vzrůst minimálně na 10 až 11 pracovních míst,“ připomněla vedoucí. Podle ní by rozpočet měl stoupnout až k 11 milionům.
Muzeum jen získá, říká náměstek
S tím však nesouhlasí náměstek hejtmana pro kulturu Jiří Štěpán (Hlas samospráv), který je autorem myšlenky osamostatnění. Podle něj náklady reálně stoupnou o 1,2 milionu korun, protože není potřeba budovat celý administrativní tým:
„Když dnes ekonomka v Rychnově pracuje pro Vamberk na 0,2 úvazku, při osamostatnění nepotřebujete celou pozici ekonomky. Stačí jen 0,2 úvazku. Podobně je to s uklízečkou, edukátorkou a dalšími. Mohou pracovat i na dohodu. “
Osamostatněním podle Štěpána muzeum nepřijde o nic, může jen získat. Například možnost efektivněji čerpat dotace nebo navazovat partnerství s jinými institucemi.
Chtějí se mě zbavit, tvrdí šéfka
Podle Kuthanové dnes muzeu chybí i odborní pracovníci. Uklízečka má mít smlouvu jako kurátorka, chybí také technik nebo fundraiser, který by získával externí finance.
„Vše nasvědčuje tomu, že osamostatnění muzea je jen záminkou k mému odvolání. Skutečným důvodem je střet zájmů, který odhaluji, a nepohodlnost mé osoby pro místní politické a podnikatelské vazby,“ tvrdí Kateřina Kuthanová.
Ta se od svého nástupu loni na jaře snaží upozorňovat na řadu roky neřešených problémů. Kromě personální situace nebo technických závad, kdy se v textilním muzeu šíří vlhkost a plísně, jde zejména o střet zájmů etnoložky muzea Martiny Rejzlové.
Ta má v přízemí muzea už roky pronajatý obchod, přes nějž se vstupuje do expozic. V obchodě se prodávají i vstupenky a ovládá se audiovizuální vybavení muzea.
„Hned když jsem nastoupila, snažila jsem se z toho nějak vyvázat. Paní Rejzlová má obchod za netržní nájem, bez výběrového řízení, centrálně se tam řídí digitální systém muzea a já k tomu nemám klíče. Navíc tam působí i během své pracovní doby a prodává tam krajky své matky, jejíž díla nainstalovala do expozice těsně před vstupem do obchodu,“ upozorňuje vedoucí.
Starosta s manželkou obchod hájí
„Obchod si pronajímám od svých 18 let. Když se dělala přestavba muzea, vedení chtělo, aby člověk, který prodává vstupenky, mohl i k tomu ovládacímu panelu. Do loňského dubna to nikomu nevadilo,“ tvrdí Rejzlová, manželka vambereckého starosty Jana Rejzla (Společně pro Vamberk).
Starosta odmítá, že by na nájmu muzeum prodělávalo. „Nájemné platíme dle znaleckého posudku, máme nově uzavřenou smlouvu. Myslím, že to přináší muzeu velké úspory. Nemusí platit minimálně 1,5 úvazku na zaměstnance, kteří by prodávali vstupenky. Ale pokud nás tam nechce, ať nám dá výpověď. Pan ředitel je rád, že tam manželka tuto službu už 30 let nabízí,“ říká Rejzl.
Podle vedoucí Kuthanové obchod vyvolává dojem, že je součástí muzea. Navíc dochází k dalším paradoxům, když někteří pracovníci muzea jsou současně i zaměstnanci obchodu: „Oni mají 0,25 úvazku pro muzeum a celý úvazek v obchodě. Ta paní neví, jestli má poslouchat vedoucí muzea, nebo paní Rejzlovou. Když tam nejsou lidi, naše uklízečka i dokumentátorka tam chodí pracovat.“
Může se přihlásit i současná vedoucí
Podle Štěpána by se nový ředitel muzea měl zaměřit hlavně na propagaci a fundraising. Přihlásit se podle něj může i současná vedoucí. Kraj však zatím požadavky na ředitele nezveřejnil.
„Mně se její koncepce muzea líbí,“ tvrdí Štěpán a také to, že odmítl, že by záměr nediskutoval s odbornou veřejností.
„Komunikoval jsem s akademickou sférou, s muzejníky, kteří mají zkušenost i v oblasti textilního průmyslu. Chceme tomuto unikátu umožnit rozlet,“ říká Štěpán. Podle něj i sama Kuthanová žádala větší kompetence Vamberka vůči mateřské organizaci, hlavně v personální a ekonomické oblasti.






