Králové střelců malují terče, Trutnovští se vrátili k dávné tradici

  8:10
Vojenský klub v Trutnově udržuje starou tradici. Nadšenci do vojenské historie tu v 70. letech obnovili královské střelby, jejichž vítěz musí na další ročník namalovat terč nebo sehnat malíře, který to udělá za něj. Zdejší Muzeum Podkrkonoší tak vlastní jednu z největších sbírek historických malovaných terčů.

Historický terč z Trutnova z roku 1907 má ve sbírkách Muzeum Podkrkonoší. Německy na něm stojí: „Kdybych byl dobrý myslivec nebo střelec, střelil bych jednoho do klobouku, druhého do čepice." Znázorňuje dva muže v altánu a klauna. | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

První zmínky o palných zbraních na Trutnovsku pocházejí ze 16. století. O dvě století později zdejší ostrostřelci stříleli o ceny. V té době ve městě působila puškařská rodina Flachů.

„Každé léto se konalo třídenní střílení O krále střelců. Na střelnici účastníky doprovázela kapela, akce byla spojená s velkou hostinou,“ prozrazuje Petr Kopecký, jenž v roce 1976 Klub vojenské historie Trutnov zakládal a dodnes je jeho členem.

Impulzem pro založení byly právě královské střelby. „V té době jsem pracoval v Muzeu Podkrkonoší a pořádali jsme výstavu zbraní z muzejní sbírky. Bylo na ní i několik malovaných terčů. Návštěvníky, kteří se na to chodili dívat, jsem kontaktoval a založili jsme spolek,“ vzpomíná.

Novodobý terč pro Klub vojenské historie v Trutnově namaloval roku 2007 Ivo Bucek.

Od té doby se královské střelby konají každoročně – na vzdálenost 25 metrů z pistole, na 50 metrů z historické pušky. Střelci mají pouze jednu ránu.

V 70. letech se klání odehrávalo na už neexistující střelnici v trutnovské části Poříčí, dnes se ostrostřelci scházejí na Babí. Členové klubu už v té době terče malovali sami. Stále platí pravidlo, že vítěz musí pro další ročník namalovat nový terč, nebo si zajistit někoho, kdo to udělá.

„Řada z nás se to proto naučila. Na internetu jsem si našel, jakými technikami se maluje a jak se míchají barvy. Vůbec jsem to neuměl,“ říká Petr Kopecký.

Pistolové terče mají rozměr 50 krát 60 centimetrů, puškové 60 krát 70 centimetrů. Mezi velmi plodné tvůrce trutnovského klubu patřil Petr Fuxa. Jiří Bucek na terčích zvěčnil výjevy z historie Trutnova, které ve spodní části doplnil textem. Spolek má v současnosti 20 členů, za dobu jeho existence jím prošlo 90 vojenských nadšenců.

Terče vzaly zasvé při výbuchu střelnice

První malované terče se objevily v 15. století, do českých zemí pronikly v 18. a největší rozmach zaznamenaly v polovině 19. století. Průměr terčů se pohyboval od 70 do 100 centimetrů. Kromě lidových tvůrců je malovali špičkoví umělci své doby, například Josef Mánes nebo Mikoláš Aleš. V Trutnově je tvořili zdejší významní malíři Ignác Russ a Ignác Fiedler.

Ve sbírkových fondech českých muzeí se nachází dva tisíce terčů. Nejvíc – 205 – jich mají v Olomouci. Kolekce trutnovského Muzea Podkrkonoší čítající 28 terčů patří také k největším.

Nejstarší trutnovské terče pocházejí ze 30. let 19. století. Zobrazují mytologické motivy, vojenské výjevy i historické události, jako je Velká francouzská revoluce.

„Řada trutnovských terčů zmizela při výbuchu střelnice, ke kterému došlo 9. května 1945,“ poznamenává Petr Kopecký.

Autor: