Zatímco ještě před třemi týdny to ve Žlunicích na rozhraní hradeckého a jičínského okresu vypadalo na další suchý rok, prudké deště ze závěru června zmírnily obavy zemědělců. Ti mají za sebou sklizeň ozimého ječmene, jehož výnosy dávají tušit, že letošní žně nebudou špatné tak, jak se na jaře zdálo.

„Na 51 hektarech jsme měli průměrný výnos 106,7. V loňském roce byla výnosnost přes 90 metráků, takže výnos je mírně vyšší,“ říká hlavní agronom Agro Žlunice Radek Mydlář.

Na výsledku se podle něj podepsalo použití hybridních odrůd, které mají vyšší výnosnost, na 80 procentech ploch. Žluničtí zemědělci jsou zapojeni do celorepublikového projektu sledování sucha v půdě. Výsledky výzkumu obratem převádějí do praxe. Aby šetřili s vláhou, některé jarní úkony na polích provádějí už na podzim.

„Používáme zimní orbu a při sázení jarních plodin, jako je cukrovka, jarní ječmen nebo kukuřice, je velký problém s vysušováním půdy. Jarní větry ji výrazně ofukují. Proto půdu strháváme už na podzim, abychom s ní na jaře nemuseli tolik hýbat. Tento systém jsme změnili v posledních letech,“ říká Mydlář.

Sledováním srážek, hladin podzemních i povrchových vod a především půdního sucha se od roku 2012 věnuje portál Intersucho, který provozují Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, Mendelova univerzita v Brně a Státní pozemkový úřad.

Podle jeho koordinátora profesora Miroslava Trnky zemědělci na výsledky výzkumu reagují různě:

„Z debat se zemědělci i z cest českou krajinou je vidět, že se na mnoha úrovních dějí různé experimenty. Zemědělci velmi aktivně hledají cesty, jak se se suchem vypořádat, testují nové technologie, způsoby zadržování vody nebo pěstování plodin tak, aby se vzájemně podporovaly.“

Že je letošní rok sušší než obvykle, vnímají i ve Žlunicích. Za poslední čtyři roky sledování byla letošní data ještě před třemi týdny jasně nejhorší.

„Na jaře to bylo opravdu špatné. Kdyby v květnu nezapršelo, tak by už i tady rostliny velice trpěly. Postupně se to zlepšilo, ale až poslední srážky nás dostaly na úroveň loňského roku. Oproti posledním čtyřem letům jsme však stále níž,“ říká Radek Mydlář.

Plodiny zatím netrpí, říkají na Broumovsku

Ne všichni zemědělci obavy ze sucha sdílejí. Předseda Zemědělského družstva Ostaš z Broumovska Jaroslav Lád míní, že i letos spadne na polnosti obvyklých 600 až 650 milimetrů srážek.

„Zemědělci jsou na toto školení. Někdy je sušší jaro, jindy podzim. Letos byla sušší zima, ale podle stavu kukuřic, obilovin a brambor nemohu říct, že by naše kultury trpěly suchem. Je to spíš problém na Hradecku nebo Pardubicku, kde jsou písky. My máme vody úměrně,“ míní Lád.

Problémy zatím nepociťují ani zemědělci z Volanova na Jičínsku, kde v neděli začaly žně.

„Počasí nám zatím přeje, úrody zatím nevypadají špatně,“ říká předseda představenstva Volanické zemědělské Miroslav Čížek.

Problémy hlavně na Královéhradecku

Naopak v Polabí mezi krajskými městy netrpělivě sledují každý mrak, který by mohl úrodě pomoci. I tady sezonu nejspíš zachránila prudká průtrž mračen, která zalila pole na konci června.

„Spadlo u nás kolem 30 milimetrů a dost to pomohlo. Před čtyřmi dny spadlo 10 milimetrů a hned to bylo pryč. Republika je teď z pohledu srážek opravdu radikálně rozdělena. Zatímco na Litoměřicku spadlo v červnu 140 milimetrů, my jsme o 100 milimetrů níž,“ upozorňuje Pavel Veselý, předseda Agrodružstva Lhota pod Libčany na Hradecku.

Situace však podle Veselého výrazně nevybočuje z letitého průměru. Lhota leží v relativně suché oblasti. Pět let z dekády tam bojují se suchem, mokré roky připadají jen na dvě sezony.

„Dělám tady 30 let a se suchem bojujeme pořád. Vždy se chvějeme, aby voda v době vegetace napršela, ale vždycky to nějak dopadlo. Teď je řepa rozkleslá, leží. Je to jako v Krtkovi, volá to: Vodu, vodu,“ popisuje Veselý, jehož cílem je letos dosáhnout na průměrnou úrodu.

Kraj zeleného sucha

Popis rozděleného Česka potvrzuje i profesor Trnka. Z dat Intersucha vyplývá, že zatímco severojižní pruh zahrnující střední a jižní Čechy je silně zavodněný, západní Čechy, oblast Hradecka a Pardubicka a jižní Morava bojují se suchem.

„Ve východních Čechách se situace zlepšila, protože přece jen srážky přišly. Přesto většina Královéhradeckého a Pardubického kraje má oproti obvyklému stavu deficit mezi 20 až 40 milimetry vláhy v povrchovém profilu. V letním úhrnu chybí asi 14 dní až tři týdny srážek. Bohužel nasycení půdy už v některých částech kraje dosáhlo úrovně vodního stresu,“ říká Miroslav Trnka.

„Týká se to spíš hlubších vrstev, na druhou stranu povrchově to nevypadá jako nějaká tragédie. Pokračuje tedy něco, čemu my říkáme zelené sucho. Vegetaci voda sice úplně nestačí, ale netrpí viditelným suchem. Podle odhadů našich respondentů se to podepíše na snížené produktivitě, hlavně v okresech Pardubice nebo Chrudim,“ podotýká Miroslav Trnka.

Na zmírnění projevů sucha se podle vědce podílelo také relativně chladnější červencové počasí. Díky tomu se z půdy neodpařovalo tolik vody a i rostliny jí spotřebovaly méně.

„Paradoxně jsou to právě ozimé plodiny, které víc trpěly suchem, než jarní plodiny, kterým ještě červnové srážky pomohly,“ míní.

Klíčové týdny pro ovocnáře

Na předpovědi počasí s obavami hledí pěstitelé ovoce. Před nimi totiž leží klíčové týdny, kdy dozrávají hrušky a především jablka, hlavní ovocnářská plodina v regionu.

„Jablka ještě sucho ovlivnit může. Před námi jsou ještě dva měsíce, kdy budou vysoké teploty, tedy i větší výpar. Uvidíme, kolik přijde srážek, to rozhodne, protože jen velmi málo sadů je pod závlahou,“ upozorňuje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík, který hospodaří na Hořicku.

Ovocnáři letos očekávají úrodu o 11 procent vyšší, než je dlouhodobý průměr. Čeho se však obávají nejvíc, je krupobití.

„Na některých místech už škody byly, hlavně na Pardubicku a Přeloučsku. Když budou velká vedra, mohou s tím být spojené nějaké bouřky i riziko krupobití,“ varuje Ludvík.