Matematiku si může oblíbit každý, říká student, jenž vyhrál soutěž v Číně

  7:20
Student z Hradce Králové Vojtěch Kloud loni vyhrál mezinárodní matematickou soutěž v Číně. Přál by si vzbudit zájem o obor mezi mladými. „Základem je být otevřený novým nápadům a neříkat si, že matematika není pro mě. Je to neuvěřitelně široká disciplína. V nějakém jejím odvětví by se alespoň trochu našel každý,“ říká pro MF DNES.

Vojtěch Kloud studuje matematiku, v roce 2022 vyhrál mezinárodní matematickou soutěž pořádanou v Pekingu. | foto: archiv V. Klouda

Kdy jste si poprvé všiml, že vám matika jde?
Zpočátku na základní škole i gymplu jsem rozhodně v matematice nebyl nijak zdatný. První bylo zjištění, že si s ní moc nerozumím. Zájem ve mně vyvolal učitel Jakub Sviták, když jsme byli na adaptačním kurzu našeho gymplu, kam jsem jel i přes to, že jsem měl nohu v sádře. Nemohl jsem na výlety, pan Sviták se mnou trávil čas a říkal mi zajímavé věci z matematiky. Prošel jsem i jakýmsi Gaussovým testem, kdy mně bylo zadáno sečíst všechna přirozená čísla od 1 až do 100. Tuto úlohu jsem nevyřešil a bylo mi jasné, že to se mnou do budoucna nijak bájné nebude.

Přesto jste matematice nakonec propadl...
Nedostatek geniality jsem doháněl zájmem, který ve mně vyvolal právě můj první učitel matematiky. Až po nějaké době jsem začal zjišťovat, že se v matematice začínám posouvat. Matematika mě tedy nejdřív nebavila a nešla, pak bavila a teprve potom mi začala trochu jít.

Co byste doporučil studentům, kterým počty moc nejdou, ale přesto by se v ní chtěli zlepšit? Já sám jsem na to nikdy nepřišel a vždycky s matematikou spíš bojoval.
Chce-li se student ve školní matematice zlepšit, mým doporučením je počítat více příkladů a zvyknout si na to, že se někdy zasekne. Pokud si od matematiky slibujete víc než jen upravování vzorců a aritmetiky, doporučuji zkusit hledat nějaká zajímavější témata. Například na YouTube existuje nespočet kanálů, které se věnují populárnější matematice a jejímu výkladu. Mezi ně patří například 3Blue1Brown, Numberphile nebo Mathologer. Na YouTube jsem sám strávil určitě více hodin, než jsem kdy měl.

Kolik času počty trávíte?
Můj přístup k matematice se od příchodu na vysokou školu dost změnil. Nyní téměř veškerá matematika, kterou se zabývám, je ta, kterou se učíme. Ve zbývajícím volném čase si od ní rád odpočnu, zatím nenacházím čas ani chuť pracovat na něčem větším.

Vojtěch Kloud (21)

Vystudoval hradecké První soukromé jazykové gymnázium a pokračuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Je vítězem celosvětové vědecké soutěže BYSCC v Pekingu. Soutěžilo se v oborech zoologie, matematika, výpočetní technika a informatika, biomedicína, biochemie a molekulární biologie, environmentální vědy a inženýrství a fyzika a astronomie. Vojtěch Kloud uspěl s projektem Rozšíření derivace pomocí teorie stability, do mezinárodního klání se kvalifikoval díky úspěchu v české prestižní soutěži Středoškolská odborná činnost pořádané Národním pedagogickým institutem.

Už na střední škole posbíral řadu úspěchů, a to nejen v matematice. Závodil ve skoku o tyči, věnoval se recitaci, hraje na klavír.

Vojtěch Kloud studuje matematiku, v roce 2022 vyhrál mezinárodní matematickou...

Dříve to bylo jinak?
Když jsem měl matematiku čistě jen jako volnočasovou činnost, tempo a témata jsem si udával sám. Hodně záleželo, zdali jsem zrovna na něčem pracoval. Když jsem dělal svoje práce, přemýšlel jsem nad matematikou od rána do večera. Mohl jsem v průběhu dne dělat všemožné věci, ale vždy někde hluboko v podvědomí jsem si hrál s problémem, na kterém jsem byl zrovna zaseklý. Matematika mi dělá společnici pro celý život.

Řekněte mi něco o matematické olympiádě v Číně.
Nešlo o olympiádu, ale spíše o vědeckou soutěž. V matematických olympiádách je cílem za relativně krátkou dobu vyřešit pár velice složitých problémů, které jsou velmi jasně zadány a prostor pro interpretaci musí být nulový. V takové formě matematiky jsem nikdy moc dobrý nebyl. Vždy mi byla bližší výzkumná část, kde můžete nad jedním problémem nebo budováním celé teorie strávit měsíce. Na práci, s níž jsem soutěžil naposledy na BYSCC, jsem pracoval asi rok, což samozřejmě neznamená sedět nad ní od rána do večera. Její první myšlenky a úplné závěry od sebe dělí asi dvanáct měsíců, z čehož tak pět posledních nabíralo na intenzitě. V posledních čtrnácti dnech jsem pak nedělal téměř nic jiného.

Jak jste se tam dostal?
Na soutěž jsem postoupil ze Středoškolské odborné činnosti, která byla stejně jako pekingská soutěž online. Zde byla konkurence složena z úspěšných účastníků minulých let. Měl jsem samozřejmě radost, že porota ocenila práci, které jsem tolik dal.

Zvažoval jste někdy, že se studiem matematiky seknete? Kdy vám u ní bylo nejhůř?
Pokud nevíte kudy dál, znamená to, že jste nejspíše narazil na něco zajímavého, a o to se váš zájem zvýší. To samozřejmě nesmí trvat přehnaně dlouho, případně je potřeba uznat porážku a problém nechat otevřený, aby se jím člověk neznechutil. Rozhodně jsem takových momentů měl hodně, ale naštěstí hodně z toho, co pro mě bylo důležité, jsem vyřešil. To vám samozřejmě udělá radost a chcete pokračovat. Myslím si, že uplynulý semestr pro mě byl v tomto ohledu jeden z nejhorších, protože v cíleném studiu jste přímo konfrontován s tím, co neumíte a umět musíte. Rád jsem pár dní před zkouškou místo nad matematikou přemýšlel nad tím, jak si vydělat peníze na letenku na Havaj či jak dlouho by trvalo naučit se surfovat, než bych to sám mohl někoho učit a vydělávat si tak na skromné živobytí.

Je podle vás možné v mladých lidech vzbudit zájem o tento předmět?
Myslím, že studentům chybí reálné motivace a zajímavé problémy. Jediné, co si odnášejí, je řešení rovnic, nerovnic a schopnost používání vzorečků. Jde o velice algoritmickou část, která je pouze její součástí, byť nedílnou. Jsem však silně přesvědčen, že by spousta studentů ocenila jejich odvození a nějaký příběh s nimi spjatý. Třeba proč vůbec lidi zajímalo, jak vypočítat objem koule? Když už k tomu máte dobrý důvod, jak vůbec problém uchopit? Jak byste vy přišli se vzorečkem pro výpočet objemu koule? Jací lidé se těmito problémy zaobírali a jak dlouho jim trvalo je vyřešit? V tomto smyslu každý vzoreček nebo věta mají za sebou i stovky let příběhu, který je plný zajímavých lidí, chytrých myšlenek a nápadů.

Uvedl jste, že byste se chtěl někdy vrátit na střední školu a vést semináře.
Ano. Byl by to hlavně kontrast k matematice, která studentům byla vždy předkládána. Ukázal bych jim, že matematiku naleznou i jinde než ve škole. Myslím si, že právě tak lze u studentů vyvolat větší zájem. Nedělám si iluze, že by to zajímalo všechny, ale rozhodně to za zkoušku stojí.

Neuvažoval jste o tom, že byste mladým, i když pořád svým skoro vrstevníkům přiblížil matematiku přes videa či podcasty?
Je pravda, že videa a podcasty mají o hodně větší dosah než pouze vyučování malé skupiny studentů. V těchto mediálních sférách jsou už velice dobré materiály, s kterými bych rád pracoval a studenty na ně odkazoval. Chybí jim však, podle mého názoru, lidský prvek. Možnost na místě diskutovat problém a odpovídat na otázky, kterého by vás samotného ani nenapadly. Sám vím, že u videa vydržím sotva půl hodiny, ale když chcete probrat něco do hloubky, musíte tomu dát víc. Na YouTube či TikToku můžete vždy skočit k něčemu jinému a ničemu nevěnovat pozornost delší dobu. Proto věřím, že prezenční výuka je stále jednou z nejlepších forem komunikace informací.

Roste použití matematiky v praktickém životě?
Záleží, co si od praktického života slibujete. Je jasné, že v obchodě při nákupu šunky se vám vždy bude hodit trojčlenka. Se schopností dělat matematiku získáváte i lepší analytické a kreativní myšlení. Tato kreativita je však nějakým způsobem relevantní, protože vždy se musí pohybovat alespoň v rámci logiky věci. Tím se vaše myšlení stává kritičtější, což myslím nikdy není na škodu.

Máte nějaký další praktický příklad ze života?
Je jasné, že svět kolem nás začíná být víc a víc závislý na početní technice. Roste poptávka po lidech, kteří jsou technicky nadaní, rozumí počítačům a umí kreativně řešit nejrůznější relevantní problémy. Počítače mluví v jazyce Booleovy algebry, což je čistě formální matematický jazyk, a tak problémy počítačové techniky velice rychle a často spadnou do problematiky matematiky. Když se koukáme večer na předpověď počasí, můžeme být vděčni matematickým modelům podnebí. I když přímý kontakt s čísly najdeme možná v účetnictví a každodenních počtech, téměř za každým kusem technologie najdeme přinejmenším trochu fyziky, chemie a také jejich zákony jsou vyjadřovány nejčastěji právě jazykem matematiky.

Co je vaším cílem, a to nejen v matematice?
Rád bych zůstal ve výzkumu, ale nevím na jaké úrovni. Dokážu si představit čistě akademický výzkum, ale rád bych nabral i praktičtější zkušenosti. Výzkum můžete dělat i pod záštitou nějaké firmy. V tuto chvíli nemám žádný pevný cíl. Jsem však přesvědčen, že v oblasti matematiky zůstanu. A nadšení pro ni bych rád sdílel s ostatními.