Replika větrného mlýna pod Krkonošemi dostává obrysy, staví ho studenti

  11:03
Věrnou repliku větrného mlýna, který v Borovnici na Trutnovsku stál až do roku 1968, montují od minulého týdne tesaři na kopci Třešňovka. Hlavní část bude hotová do konce roku, návštěvníkům se mlýn - a zároveň rozhledna - otevře nejpozději v květnu.

I s perutěmi bude stavba měřit 13 metrů. Na projektu spolupracují studenti ze čtyř středních škol v kraji.

V loňském roce tesaři na nejvyšším bodě v Borovnici vztyčili jedenáct tun těžké trámoví s pět metrů vysokým čepem, na kterém se bude celá konstrukce otáčet. Teď se na Třešňovku vrátili a na základy s lešením přidělávají další dřevěné části. Posadili už hlavní trámy a jeřáb umístil na každou stranu pětimetrovou boční stěnu.

Fotogalerie

„V následujících dnech dojde k instalaci samotné technologie. Na hřídel se usadí paleční kolo, které pohání cévní kolo, to otáčí mlýnskými kameny. Do konce roku bude mlýn zastřešen a doladíme technologii. Kompletně hotov bude nejpozději v květnu,“ popisuje předseda spolku Větrák Jiří Chvojka, který se o návrat větrného mlýna do vesnice s necelými čtyřmi stovkami obyvatel snaží od roku 2003.

Boční stěny a trámy vyrobili tesaři ze Střední školy řemeslné v Jaroměři, kteří je pod vedením zkušenějších řemeslníků také připevňují. Pětadvaceti studentům výroba zabrala půldruhého měsíce, hotovou už mají rovněž střechu.

„Nikdy jsme to nedělali a nebylo jednoduché se to naučit. Hodně času jsme věnovali studiu literatury, se studenty jsme se také jeli podívat do dvou mlýnů na Moravě,“ poznamenává Ladislav Kubias, učitel odborného výcviku na jaroměřské škole. 

V Borovnici bude mlýn německého typu, u kterého se natáčí ve směru větru celé tělo. Naproti tomu klasické holandské mlýny obvykle bývají zděné, mají kuželovitý tvar a otáčí se pouze střecha.

Borovnický mlýn bude vysoký 11,2 metru, o pohon se postarají 16 metrů dlouhé perutě. Základové trámoví je z dubu, ostatní části z lehčího smrkového dřeva. Celková hmotnost bude desítky tun. Nejtěžším komponentem je základové trámoví, například hřídel s kováním váží 1 500 kilogramů, jen o něco lehčí je mlýnské složení se soustavou kamenných kol.

O původním mlýnu se kromě několika pohlednic nedochovalo mnoho záznamů. Dokumentace ke stavebnímu povolení vycházela z výkresu Technického muzea v Brně. František Mikyška, jenž vyrobil celou technologii, se proto vydal do Kouřimi na Kolínsku, kde je uloženo torzo starého mlýna.

„Získal jsem tam detailnější představu, jak do sebe jednotlivé části zapadaly. Mlýnské kameny jsme vybrali ze dvou starých mlýnů ve středních Čechách, které čeká demolice. Musíme je do repliky napasovat tak, aby se to co nejvíce blížilo původní technologii,“ říká muž, jenž se specializuje na výrobu kol pro vodní mlýny.

Spolupráce čtyř středních škol

Spolek Větrák o návrat větrného mlýna do Borovnice usiloval před 16 lety. V roce 2011 na Třešňovce obec postavila parkoviště, na mlýn se ale dlouhé roky nedařilo získat peníze. Zlom nastal před dvěma lety, kdy se zapojily krajské střední školy, což vedlo k výraznému snížení nákladů. Kromě tesařů z Jaroměře spolupracují studenti České lesnické akademie v Trutnově, kteří pořídili dřevo. Výplně okenních a dveřních otvorů zajistí truhláři z Nové Paky, propagaci mají na starost studenti oboru cestovní ruch ze Dvora Králové nad Labem.

Mlýn bude stát kolem 2,7 milionu korun. Obec, která je investorem, získala dotaci 1,5 milionu od Královéhradeckého kraje. Replika vzniká v nadmořské výšce 523 metrů přibližně tři kilometry od lokality, kde stával starý mlýn.

„Původní místo nemá ideální polohu. Není moc dobře přístupné a byl by tam problém s vodou, elektřinou i zázemím pro turisty,“ vysvětluje starostka Borovnice Eva Tajbrová. 

Třešňovka je mnohem blíž centru obce, nachází se nedaleko vlakové zastávky a kolem vede nedávno zrekonstruovaná silnice z Horek u Staré Paky do Pecky. „Je tu velký pohyb turistů a stále více se rozvíjí cykloturistika. Věřím, že mlýn bude pro návštěvníky Borovnice atrakcí,“ míní starostka.

Svého času stávalo ve vesnici pět větrných mlýnů, 20. století se však „dožil“ jediný. Pocházel z roku 1846, u svého domu ho postavil Augustin Čeřovský.

Mlýn od něj koupil Vilém Hackel a jeho rodina zařízení provozovala až do odsunu sudetských Němců v roce 1946. Mlýn i přes řádění vandalů vydržel dalších dvacet let. V roce 1968 ho památkáři rozebrali a odvezli do nedalekého Hostinného, kde měl být impregnován. Přes Vrchlabí se konstrukce dostala do skanzenu v Kouřimi, kde ale nebyla dostatečně chráněna před počasím a dřevěné části ztrouchnivěly. Městské muzeum v Nové Pace vlastní přesný model borovnického mlýna z roku 1926.