Hospodář údajně vyhrožoval ochráncům přírody, přijde o krkonošské louky

  16:42
Hospodář z Klínových bud nepustil zaměstnance Správy KRNAP na pronajaté pozemky a dostal výpověď. Považuje to za odplatu, protože upozorňoval na černou skládku, kterou nikdo nechce uklidit. Obě strany už podaly trestní oznámení.

Nejpozoruhodnější je na Klínovkách bouda Zvonička. Je to jediné podobné stavení v enklávě horských bud. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Spory, napadání, výhružky, znemožnění přístupu na pozemky. To jsou podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) důvody, proč ukončila spolupráci s hospodářem Františkem Zálešákem z Klínových bud a podala na něj trestní oznámení.

Na Klínovkách a Přední Planině hospodaří na 32 hektarech horských luk pronajatých od ochranářů. Podle podnikatele je vypovězení smluv odvetou za to, že usiloval o odstranění černé skládky na jeho pozemku a podal kvůli tomu trestní oznámení.

Správa KRNAP vypověděla všechny pachtovní smlouvy z let 2017 až 2019. Spory vygradovaly v posledních měsících. Ochranáři hovoří o slovních výpadech a útočné rétorice.

Výhrůžky bude šetřit policie

„Stupňování výhrůžek a jejich formulace nás vedou k obavám o bezpečí našich pracovníků. Nemůžeme rovněž tolerovat jeho ultimáta. Požádali jsme proto policii o pomoc a součinnost, aby se předešlo násilí a dalšímu vyhrožování našim zaměstnancům,“ říká mluvčí správy parku Radek Drahný.

Klínové boudy

Původní Klínové boudy vznikly v roce 1676 na místě bývalého hornické chaty. Horalé zde žili celoročně, už zkraje 19. století do chalup za dětmi docházel soukromý učitel. V roce 1903 byla založena jednotřídní škola. Klínová bouda několikrát vyhořela.

V roce 2003 získal soukromý majitel boudu Tesla a za pět let ji zrekonstruoval do současné podoby. V roce 2016 objekt koupila společnost Infinmed a dala ji jméno Bouda Klínovka. Od roku 2017 ji provozuje František Zálešák, jenž založil Horský ranč Klínové boudy a na přilehlých loukách chová skot. Kromě něj ve stejné lokalitě už několik let hospodaří rodina Varclových.

Situace se ještě přiostřila v letošním roce. Jádrem konfliktu se stal návrh zaevidovat mokřad na Klínových boudách jako ekologicky významný prvek. Ochranáři trvali na zákazu pastvy a hnojení, aby nedošlo k poškození mokřadu. Zamítli požadavek hospodáře hnojit pozemky, které bezprostředně navazují na mokřad.

„Jednatel společnosti zakázal odpovědným pracovníkům vstup a vjezd vozidlem na propachtované pozemky,“ uvádí mluvčí.

Podle správy parku je to v rozporu se zákonem. Legislativa jejím zaměstnancům umožňuje provádět kontroly a vstupovat i na soukromé pozemky v národním parku.

„V tomto případě šlo navíc o státní pozemek v kompetenci Správy KRNAP, který je součástí vypovídané pachtovní smlouvy. Tím dochází k maření výkonu orgánu ochrany přírody,“ upřesňuje Radek Drahný. Kvůli vyhrožování zaměstnancům a snaze ztížit jim práci podala státní organizace na podnikatele trestní oznámení.

Msta za černou skládku?

František Zálešák, který na Klínových boudách začal hospodařit před čtyřmi lety a s celou rodinou tu žije, přiznává, že pracovníky národního parku na pozemky odmítl pustit. Vypovězení pachtovních smluv ale považuje za odvetu. S ochranáři se totiž dostal do křížku kvůli černé skládce, kterou objevil na svém pozemku pod boudou Kantorka. Upozornil na to správu parku, zástupce střední školy a vrchlabské politiky.

„Chtěl jsem, aby to uklidili, protože to tady nemá co dělat. Všichni akorát slibovali a zametali to pod koberec. Nebyla žádná vůle skládku odstranit,“ vypráví hospodář.

Skládka tam je dodnes, má podle něj rozměry devět krát sedm metrů a je 170 centimetrů vysoká. Obsahuje stavební materiál, železo, baterie, sklo i plast. Začátkem letošního roku podal František Zálešák trestní oznámení na neznámého pachatele a dva podněty na Českou inspekci životního prostředí.

Další trestní oznámení podal, protože se domnívá, že majitelé dvou chalup zneužili evropské dotace na obnovu krkonošských luk. „V květnu jsem KRNAP upozornil, že jsem podal trestní oznámení a policie to vyšetřuje. Výsledkem je vypovězení smluv,“ tvrdí.

Výpovědní lhůta na 32 hektarů pozemků vyprší na konci září příštího roku. Ochranáři potom budou o louky pečovat ve vlastní režii a zároveň budou hledat jiného pachtýře. František Zálešák dnes chová skot na celkem 44 hektarech, zbyde mu jich tedy kolem 12.

„Člověk si musí rozmyslet, jaké hodnoty vyznává. Pro mě je morálka nejvíc. V Krkonoších žiju a mám to tady rád. Holt budu hospodařit na menší výměře a doufat, že nás, kteří říkají pravdu a stojí si za svým názorem, bude víc,“ vysvětluje.