Hradec nechce spalovnu v Opatovicích. Vadí kapacita, popílek a škvára

  9:40
Zatímco Pardubice nemají žádné výhrady, Hradec Králové svůj donedávna vlažný postoj ke spalovně odpadů v Opatovicích nad Labem vyostřil. V bývalém složení zastupitelstva byla kategoricky proti ní pouze strana Změna a Zelení, nyní se Hradec jednoznačně postavil proti stavbě spalovny.

Elektrárny Opatovice zásobují teplem obě východočeská krajská města i Chrudim. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Také v programovém prohlášení nové koalice výslovný bod týkající se spalovny chybí. Úterní jednání zastupitelstva však potenciálnímu zřizovateli zařízení, společnosti Elektrárny Opatovice (EOP), vyslalo srozumitelný vzkaz: Ne!

„Pevně doufám, že město si zachová svůj postoj, který udržuje asi od roku 2003, kdy se ten záměr objevil poprvé,“ řekl Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky pro oblast životního prostředí.

„Jsem přesvědčen, že energetické využití odpadu, tedy spalování, je sice řešení, ale druhé nejhorší. Určitě je to lepší než skládkování, ale na druhou stranu určitě horší než důsledná recyklace,“ doplnil ho náměstek Lukáš Řádek (TOP 09) zodpovědný také za adaptace a energetiku.

Nesouhlas se stavbou spalovny zazněl krátce poté, co ministerstvo životního prostředí zveřejnilo dokumentaci EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí a jež má kolem 800 stran. Hradec Králové počítá nejen s tím, že se zapojí do veřejného projednání, ale také, že zašle své námitky.

Třetí největší spalovna

Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu opatovické elektrárny má ročně spalovat až 150 tisíc tun odpadu. S touto kapacitou by v zemi šlo o třetí největší spalovnu po podobných zařízeních v Praze a Brně. A právě obřího objemu odpadu určeného ke spalování se město obává nejvíce.

Jen pro zajímavost: obyvatelé Hradce v roce 2021 vyprodukovali asi 16 tisíc tun komunálního odpadu, tedy jen velmi malou část uvažované kapacity opatovické spalovny. Toto číslo má klesat až pod deset tun, protože nový zákon říká, že od roku 2030 by se mělo přestat skládkovat, tedy ukládat zlomek odpadu, který není možno zlikvidovat jinou cestou.

Elektrárna v dokumentaci EIA uvádí, že by mohla sloužit pro celý Pardubický i Královéhradecký kraj, případně obsloužit i východní část Středočeského kraje a severní část Kraje Vysočina. Odpadová firma AVE nedávno oznámila, že v Čáslavi chce o téměř 60 procent zvětšit beztak už největší skládku v zemi. Hodlá tu vybudovat obří překladiště a odpad dovážet právě do Opatovic.

„Odpad, který je aktuálně do Čáslavi navážen z okolních měst a obcí, bude přeložen do velkokapacitních nákladních souprav a odvážen k energetickému využití,“ řekla mluvčí společnosti AVE CZ Pavla Ivácková.

Snížení kapacity? Nejspíš ne

Když delegace elektráren nedávno dorazila do Hradce Králové na kolegium primátorky, dostala upozornění, že město se spalovnou nepočítá, neboť její výstavba je v rozporu s hradeckou strategií nakládání s odpady.

„Cílem roku 2023 a zejména trendem budoucnosti by mělo být co nejdůslednější recyklace veškerého materiálu. Energetické využití by mohlo nastoupit až v případě, kdy nedokážeme recyklovat způsobem, který je nepochybně udržitelnější. Nejvíce problematická je pro nás kapacita toho zařízení, která objemově neodpovídá cílům města Hradce Králové, který chceme plnit, jak nám to ukládá evropská i státní legislativa,“ řekl Lukáš Řádek.

Podle něj na kolegiu zazněl i dotaz na možné snížení kapacity spalovaného odpadu, avšak „pořizovatel toho záměru vůbec diskusi o snižování kapacity nepřipouštěl“.

Kromě svozové oblasti, kterou má činit okruh 60 až 80 kilometrů, se denně uvažuje s příjezdem asi 30 středních nákladních vozidel a stejného počtu těžkých nákladních automobilů. Kromě vysoké kapacity a problémů s dopravou vidí Adam Záruba i další zápory spalovny.

„Co bude se zbytky po spalování, tedy se škvárou a popílkem? Tohoto materiálu by měla po spáleném odpadu zůstat asi třetina, v případě Opatovic jde o 50 tisíc tun za rok. Hradec v současné době produkuje do 20 tisíc tun směsného komunálního odpadu, toto množství navíc bude muset klesat až pod deset tisíc tun, takže by nám tu zůstalo odpadu mnohem více, než vyprodukuje město. To považuji za nepřijatelné. Popílek a škvára v lepším případě skončí na nějaké zabezpečené skládce, kde nemůžou dál znečišťovat prostředí. Ale bohužel jsou čím dál větší tlaky, aby byl povolen jako stavební materiál, a pak by se mohl nekontrolovatelně sypat po krajině, do terénních úprav, lesních cest nebo cyklostezek,“ upozornil náměstek Záruba.

Pardubice bez námitek

Hradec Králové se svými výhradami, jež hodlá prezentovat ve veřejném projednání, není sám. Řadu námitek má proti stavbě také sousední Čeperka, kde se vloni voliči v referendu vyjádřili, že si na svém katastru spalovnu nepřejí. Upřesnění plánu žádají i radní Královéhradeckého kraje.

„Určitě budeme koordinovat i s okolními obcemi. Jsme v kontaktu,“ uvedla hradecká primátorka Pavlína Springerová (HDK). Ta by za poměrně přísných podmínek byla schopná spalovnu tolerovat: „Pokud by se jednalo o zařízení, které by obhospodařovalo náš a Pardubický kraj a splňovalo nejmodernější normy, potom je to výhledově představitelná věc. To však zatím není na stole. Z hlediska objemů spalovny totiž vyplynulo, že by sem skutečně muselo být transportováno více odpadu, což pro nás není správná představa.“

Naproti tomu pardubický magistrát nemá k plánu elektrárny žádné výhrady a radní Pardubického kraje dokonce neposlali ani své stanovisko. Elektrárna by podle loňských představ chtěla začít stavět spalovnu komunálního odpadu ideálně v roce 2026 a zkušební provoz spustit do šesti let.

„I když jsou náklady na přípravu a samotné vybudování ZEVO značné, věříme v jeho smysl. ZEVO zajistí nejjednodušší využití energetického potenciálu dále již nevyužitelného odpad. Přeměnou odpadu z černých popelnic získají občané teplo a elektrickou energii pro své domovy a v neposlední řadě dojde ke zlepšení životního prostředí. Podmínky mají daleko přísnější emisní limity než všechna stávající zařízení na fosilní paliva,“ řekla mluvčí EOP Hana Počtová.