Rodiče soudí za týrání tří dětí, podvyživený kojenec zemřel na záněty

  13:54
Krajský soud v Hradci Králové se ve středu zabýval případem týrání dětí, ze kterého jsou obviněni jejich rodiče. Tři potomci ve věku od 14 měsíců do pěti let trpěli těžkou podvýživou. Kojenec zemřel na záněty v těle a selhání organismu. Znalci však vyloučili, že by mezi smrtí a podvýživou byla přímá souvislost. Rodiče se cítí být nevinní.

Líčení začalo ve středu dopoledne bez přítomnosti obžalované matky. Ta se omluvila, protože v prosinci porodila dalšího potomka. K soudu tedy dorazil pouze otec dětí.

Podstatou týrání podle obžaloby bylo, že rodiče u potomků nedbali na výživu a základní hygienu, především v oblasti chrupu.

„Spolu v místě společného bydliště v bytě v rozporu se zákonnými povinnostmi plynoucími z rodičovské odpovědnosti opakovaně a dlouhodobě nedodržovali či odmítali pokyny a doporučení pediatra, a to zejména pokyny týkající se výživy. Na preventivní prohlídky docházeli až po opakovaných výzvách, doporučená vyšetření odmítali, zanedbávali zejména zubní hygienu a psychomotorický vývoj dětí, hlavně v oblasti řeči. Byli si přitom vědomi, že zdravotní stav dětí vyžaduje sledování u pediatra a zvýšenou péči,“ uvedla ve spisu žalobkyně Lucie Žabková.

Dle obžaloby v důsledku zanedbání péče u nezletilých docházelo od půl roku jejich věku k nedostatečné výživě a naplnění nutričních potřeb. Zanedbání zubní hygieny vedlo u dvou dětí k postižení chrupu a dásní, k bolestem a problémům s kousáním, které omezovaly schopnost přijímat adekvátní stravu.

Chlapec byl těžce podvyživený

Špatná péče vedla u dětí ke špatnému růstu a propadu hmotnosti. Děti se dostaly do fáze podvýživy, která oslabovala jejich imunitu a byla provázena nedostatkem sil a energie.

V obžalobě původně stálo, že nejmladší syn byl ve 14 měsících natolik podvyživený, že se nebyl schopen vyrovnat s akutním infekčním onemocněním zažívacího traktu, který vedl v květnu 2022 k jeho úmrtí.

Znalci z Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Hradec Králové však vypracovali posudek, ze kterého vyplývá, že mezi podvýživou a smrtí není možné hledat příčinu.

Zdravotní stav tří dětí byl však přesto tristní. Primář ústavu soudního lékařství Miroslav Šafr u soudu řekl, že u zemřelého kojence byl nalezen akutní zánět střevního traktu, zánět plic či akutní porucha ledvinových funkcí. Chlapec měl také nález na játrech.

„Chlapec byl v době smrti ve stavu těžké podvýživy“, uvedl znalec.

Dva dny před smrtí kojenec prodělával těžké průjmy. Dlouhodobě strádal, nedostávalo se mu péče, byl silně dehydratován. Lékař rovněž vyloučil syndrom náhlého úmrtí. „Společným symptomem náhlého úmrtí je jeho neočekávanost, nevysvětlitelnost. U poškozeného však byly zjištěny nálezy, které tento syndrom jako příčinu smrti jasně vylučují,“ konstatoval.

„S rodiči byla špatná spolupráce“

Poškozený podle znalců začal zvracet a jeho stav se zhoršoval. Přidal se průjem a další příznaky, což rodiče přimělo k návštěvě lékaře v Jilemnici. Pediatrička dítě vyšetřila a poslala s rodiči domů. Večer se však synův stav zhoršil a v noci zemřel. Podle znalce bylo na zvážení lékařky, jestli dítě hospitalizuje či pouze naordinuje léčbu a doporučí, co mají rodiče dělat.

„Měli jsme před sebou dítě, které mělo jen přes dva kilogramy. Maminka v těhotenství kouřila. Dítě by mělo mít v tomto věku trojnásobek hmotnosti. To však neznamená, že ve 14 měsících muselo dopadnout, jak dopadlo. S rodiči byla špatná spolupráce, maminka se nechovala k lékařce nejlíp. Bylo to těžce neprospívající dítě. S nemocí se tělo snažilo bojovat, ale vyústilo to v tento konec,“ uvedl konzultant znaleckého posudku Antonín Lukeš, primář Dětské kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lékař soudu vysvětlil, že podobné stavy se u dětí mohou prudce zhoršovat. Dle jeho slov mohl kojenec ještě 12 hodin před smrtí relativně normálně fungovat a pobíhat. Jeho stav se však rychle zhoršil, což se může stát.

Žalobkyně navrhuje trest vězení

Státní zástupkyně v závěrečné řeči řekla, že dokazování bylo v tomto případu složité a že ve světle znaleckého posudku musí částečně korigovat původní obžalobu. „Nebyla dokázána souvislost mezi podvýživou a smrtí dítěte. To je však z mé strany jediná korekce,“ prohlásila.

Důležité podle ní je, do jakého zdravotního stavu se tři děti dostaly, a to nehledě na smrt nejmladšího.

„Škála odpovědnosti je široká. Ne každé chování může mít trestně právní přesah. Na druhou stranu je tu chování i méně závažné, které je protizákonné. Dvě starší děti dlouhodobě neprospívaly, byla prokázána těžká podvýživa. Obě děti se už narodily neprospívající, a to kvůli kouření a nedostatečně výživě matky, což jsou zásadní negativní faktory. Po narození do pátého měsíce věku sice prospívaly dobře, ale pak u nich došlo kvůli nezařazení příkrmu a pevné stravy k obrovskému propadu. Rodiče nedbali na opakované rady lékařů. U lékaře se chovali až agresivně, neposlouchali rady pediatričky,“ uvedla státní zástupkyně.

Kvůli zanedbané péči se děti časem propadly do těžké podvýživy. „Další závažný problém u dvou starších dětí je stav chrupu. Zuby měly od začátku růstu v tristním stavu,“ poznamenala Žabková. Lékaři dětem z nedostatku zubní hygieny diagnostikovali extrémně zkažený chrup. Druhému synovi museli zubaři vytrhnout více než polovinu zubů. Žalobkyně popsala „začarovaný kruh“, v němž děti kvůli silné bolesti zubů nemohly jíst, což jen prohlubovalo podvýživu.

„Podvýživa a zkažený chrup má charakter těžkého ublížení na zdraví. Jediní trestně odpovědní za stav poškozených jsou rodiče,“ prohlásila žalobkyně.

Skoro pětiletá dcera byla hospitalizována pro neprospívání. Nebyla schopná přijmout pevnou stravu, lékaři ji to museli učit. Obžalovaná u svých dětí nejdříve odmítala nutné stomatologické zákroky, čímž podle žalobkyně jen podporovala jejich strádání. Na bolesti zubů jim dávala prášky na utišení.

Obžalovaným navrhla státní zástupkyně nepodmíněný trest ve výši šesti až sedmi let za zločin týrání svěřené osoby, nikoliv však s následkem smrti jednoho z poškozených. Hlavní líčení bylo odročeno.

Autor: